Světu hrozí „vlhká žárovka.“ Horko nad 35 °C v kombinaci s vysokou vlhkostí nepřežijete

  • Nejteplejší místo na Zemi nemusí být nejnebezpečnější.
  • Největším ohrožením života se stane kombinace tepla a vlhkosti.
  • Asie se nebezpečně přiblížila kritické hodnotě 35 °C.

Země čelí v posledních dekádách stále silnějším vlnám veder, přičemž k premiantům patří zejména jižní Asie. Z jarních rekordních extrémů v Indii, jako byl ten v roce 2022 (PDF), se už stala v podstatě norma. Letošní vlna se oproti těm předchozím už ani nedostala na titulní strany světových médií.

Teploty na mnoha místech atakovaly hladiny vysoko přes čtyřicet stupňů Celsia a klimatologové se už nějaký čas shodují, že je celý region až třicetkrát náchylnější k extrémním projevům počasí než dříve.

Klepněte pro větší obrázek
Regiony světa, které nejvíce zasáhne globální změna klimatu. Ta přináší hlavně častější výskyt meteorologických extrémů od vln veder po sucho i povodně 

Ale vždyť na 40 °C se rozpálí kdejaký panelák

Jistě, takových 45 °C není zrovna ideální pro procházku v péřové bundě, ale na podobné teploty se přece rozpálí i kdejaký český balkon uprostřed panelové džungle městských tepelných ostrovů. Nově se na ně můžete podívat třeba v aplikaci Windy, i když z tuzemských metropolí je zatím na seznamu pouze Praha.

Klepněte pro větší obrázek
Tepelný ostrov (nebo spíše souostroví) Prahy pro sobotu 29. června 2024 odpoledne

Ostatně, když se podívám na údaje z vlastní venkovní meteostanice v pátém patře – tedy bez patřičného ochlazování pomocí evapotranspirace kdesi dole v parku –, předposlední červnový den zaznamenala dobrých 41 °C.

A to přesto, že je čidlo schované v radiačním štítu a ten je předsazený ve volném prostoru nad zábradlím balkonu, abych co nejvíce omezil vliv rozžhavené budovy.

Klepněte pro větší obrázek
Za čtyřicítkami není třeba cestovat do Indie. Najdeme je i na českých balkonech

Ani 56 °C nemusí být smrtící

Rekord nejteplejšího místa na Zemi drží už déle než sto let turistický resort Oasis at Death Valley. V červenci roku 1913 tam zaznamenali teplotu vzduchu 56,7 °C ve stínu. Přestože se dodnes vedou spory o kvalitě tehdejšího měření, údolí Smrti dostálo svému jménu o půl století později, když zde meteorologové pomocí družicového snímaní naměřili úctyhodných 93,9 °C na sluncem rozpáleném štěrku.

Klepněte pro větší obrázek
Extrémní vlny veder v Indii na družicových záběrech NASA Earth Observatory

Proč tedy klimatologové zděšeně hledí směrem k Indii, když se ve východní Kalifornii člověku s trochou štěstí roztaví i podrážka tenisek? Nárazově vysoké teploty v USA jsou totiž sice nesporně smrtící, ale dokud máte po ruce láhev s vodou, náš organismus to vydrží. 

V Death Valley je naštěstí sucho

Když jsem koncem června 2022 vypravil do Las Vegas na konferenci Re:MARS, na slavném Stripu s jeho ikonickými hotely a kasiny bylo nakonec příjemnější klima než uprostřed dusného léta v Česku.

Las Vegas se totiž nachází uprostřed suché pouště, a tak bylo ve vzduchu poměrně málo vlhkosti. Když jsem vylezl z klimatizovaného konferenčního hotelu do tehdejší 42stupňové výhně (a to prosím byla teplota ve stínu!), neopřela se do mě ta smrtící dusná deka, kterou zažije každý turista, který v létě vyrazí třeba do Thajska.

Klepněte pro větší obrázek
Postupné zvyšování povrchové teploty Země

Pokud je tedy vzduch sice velmi horký, ale relativně sušší, člověk jej snáší mnohem lépe než výrazně nižší teploty v prostředí s relativní vlhkostí vzduchu nad 60 %. Pomáhá nám jedna skvělá evoluční výhoda, která leckomu zachrání život:

Ekrinní žlázy a vodnaté výměšky

U mnoha savců došlo kdysi dávno ke zvláštní genetické mutaci, která jim dala v přírodě unikátní výhodu. Jejich kůži totiž postupně prorostly ekrinní žlázy, ze kterých při zvýšené teplotě začal vytékat výměšek složený z vody, močoviny, soli a stopových prvků nejrůznějších minerálů.

Tekutina, která tímto způsobem obalí celého člověka, se pak ve vysoké teplotě postupně odpařuje. Voda potřebuje k přeměně v plynné skupenství hromadu energie, kterou dodá nejen rozpálené slunce, ale i naše tělo a pokožka ve formě tepla. Díky odpařování potu se tedy ochladíme klidně i o několik stupňů Celsia a neupadneme do horečnatých mdlob.

Člověk je v pocení naprostý přeborník, což bohužel i v roce 2024 potvrdí každá letní jízda přecpanou soupravou MHD, přinejmenším v Česku. Jakmile se totiž do zbraně proti přehřátí pustí hladové bakterie, stane se z kdejaké propocené košile biologická zbraň hromadného ničení.

Údolí smrti je příjemnější než Indie

Díky schopnosti potit se člověk přežije i tam, kde by jiní přečkali den leda tak v temné skalní průrvě. Proto jsme mohli vybudovat celé civilizace v naprosto nehostinných zeměpisných šířkách včetně Indie a Las Vegas.

Má to ale háček. Rozpálený východ Kalifornie a Nevada mohou být paradoxně příjemnější než o pár stupňů chladnější Indie. Abychom se totiž mohli ochlazovat pocením, musí se voda někam odpařovat.

Klepněte pro větší obrázek
Západ USA sice patří k nejteplejším oblastem, ale zároveň nejsušším na kontinentu
Klepněte pro větší obrázek
Jižní a jihovýchodní Asie je horká a zároveň vlhká, proto je zde i pocitová teplota mnohem vyšší než na rozpáleném chodníku Las Vegas

V Death Valley je to snadné, panuje tam extrémní sucho. Jenže v Indii šplhá relativní vlhkost během teplých dnů až ke 100 %. V ten okamžik se člověk přestává efektivně ochlazovat pocením, protože pot se nemá kam odpařovat.

Tělo se začíná se přehřívat a dostává se do spirály, na jejímž konci je smrt. Je to vlastně to stejné, jako byste se ocitli v sauně. Tělo se v ní neustále potí, protože se nedokáže ochladit (vzduch v sauně je už zpravidla nasycený vodou). Krátkodobě to působí blahodárně, nicméně pokud budete v sauně déle než je zdrávo, zkolabujete.

A teď si představte, že taková sauna nastane na ulici, jste oblečení a někam pospícháte. Nemůžete se svléct do naha a odpočívat ve stínu nejbližšího fíkovníku. Kolaps netrénovaného organismu se pak dostaví o to dříve.

Wet-bulb, tedy psychrometr

Abychom zjistili, kdy přesně vytvoří kombinace teploty a vlhkosti vzduchu životu nebezpečný koktejl, vynalezli jsme wet-bulb temperature (twb). Správný termín v češtině zní teplota mokrého/vlhkého teploměru (tm, tv) a měříme jej pomocí psychrometru.

Klepněte pro větší obrázek
Psychrometr s kádinkou na destilovanou vodu 

Upravený teploměr v tomto případě neměří pouze teplotu okolního vzduchu, ale zároveň teplotu, při které dochází k odpařování vody z namočené punčošky, kterou je teploměr obalený. Je to hezky vidět na fotografii výše.

Zařízení naměří při relativní vlhkosti vzduchu menší než 100 % vždy výrazně nižší teplotu okolí. Odpařováním vody se totiž jeho jádro ochladí stejným způsobem jako lidské tělo pocením.

Vlhkých 35 °C nepřežijete

Zapamatujte si jednu hodnotu: 35 °C je hraniční teplota mokrého teploměru, kterou ještě zdravý člověk dokáže přežít. Jakmile se na nejbližším psychrometru objeví podobná cifra, utečte do nejbližšího mrazáku, nebo v něm brzy sami skončíte na poněkud delší dobu.

Výstupy starších klimatických modelů předvídaly, že s takovými hraničními teplotami se začneme ve vybraných částech světa setkávat nejdříve až někdy v druhé polovině 21. století a problém se bude v Asii týkat spíše těch, kteří jsou dnes teprve v porodnici. To samé však původně platilo i o extrémních vlnách veder (nejen) v Indii v posledních letech. Je tedy možné, že se objeví mnohem dříve.

Tip: Podívejte se na studii, která posuzuje výskyt oblastí s teplotou mokrého teploměru nad 35 °C s ohledem na postupné oteplování planety.

Indie pravidelně dosahuje hodnot přes 30 °C

Teplotu psychrometru/wet-bulbu přepočítává mnoho meteorologických webových služeb. Zatímco v našich zeměpisných šířkách poskočí na vyšší hodnotu jen velmi zřídka a není to bezprostřední riziko, ve zmíněné Indii to začíná být docela běžný jev.

Klepněte pro větší obrázek
Teploty vlhkého teploměru pro Indii letos v květnu. Všimněte si, že v některých stanicích dosahuje twb hraničních hodnot okolo 33 °C

Stačí se podívat třeba na mapu Windy nebo do webové aplikace Meteologix, která nabízí i přístup k archivním hodnotám.

Klepněte pro větší obrázek
Vlhká teplota na mapě Windy

Největší přírodní zabiják?

Co s tím? To nikdo neví. Oblasti světa s extrémními teplotami mokrého teploměru mají jedno společné specifikum. Jsou to v podstatě samé rozvojové země s ohromným počtem obyvatel, což jen dále zesiluje už tak palčivý problém.

Klepněte pro větší obrázek
Rizikové oblasti světa, kde bychom mohli kvůli globální změně klimatu očekávat vlhké teploty nad 32 °C alespoň deset dnů v roce

Podle odhadů by se tak mohl stát fenomén wet-bulbu největším přírodním zabijákem, který překoná všechny ostatní hrozby už tolik zkoušeného regionu. Regionu, kde podle studie z roku 2021 zaznamenali více než 3,3 miliardy člověkodnů s extrémně vysokou teplotou mokrého teploměru (ekvivalent 3,3 miliardy lidí, kteří by se potýkali s takto vysokou teplotou během jediného dne).

Diskuze (135) Další článek: Magnetická rezonance prozradila, co s mozky dospívajících dělá závislost na internetu

Témata článku: , , , , , ,