Hmyz | Biologie

Termiti se usadili v Praze. Podívejte se přes internet, co zrovna požírají

V Praze žije kolonie termitů, kteří už desítky let žijí pod podrobným výzkumným dozorem. Skrývá se v jedné z nejúspěšnějších výzkumných institucí u nás. Konkrétně jde o 50 let starou kolonii termitů druhu Coptotermes formosanus, o kterou pečují vědci ze skupiny Roberta Hanuse v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Nyní pohled na termitiště umožnili komukoli prostřednictvím služby Slow TV:

Dotyčná výzkumná instituce proslula díky práci týmu kolem Antonína Holého. Za jejími zdmi se ovšem děje mnohem více a své místo tu našli i termiti. Kolonii, kterou nyní můžete sledovat v nepřetržitém přenosu, do Čech přivezl v roce 1964 docent Ivan Hrdý, zakladatel pražského bádání na termitech.

Pochází z Číny, a to hlavně proto, že do Číny se v té době mohlo jezdit. Stejný druh však najdeme v teplých oblastech téměř všech kontinentů. Hrůzu z něho mají například v jihovýchodních oblastech USA, kde likviduje dřevostavby a působí veliké hospodářské škody.

Právě to byl důvod, proč se původně kolonie stěhovala do Prahy. Vědci s její pomocí hledali způsoby, jak se obávaného termita zbavit. V ÚOCHB se vyráběly umělé hormony, které ovlivňují vývoj různých kast v kolonii – při jejich použití vzniká v kolonii mnohem víc vojáků, než je zdrávo, a kolonie ve výsledku zaniká, protože nemá dostatek dělníků, aby se uživila. Nyní je však kolonie již dlouho „ve výslužbě“, a proto si s ní mohou vědci „hrát“, případně ji pozorovat.

Což ovšem neznamená, že by termiti zcela přestali být inspirací pro výzkum. Ve stejné chovné místnosti jsou kolonie dalších patnácti druhů termitů, sedmi druhů švábů a dvou druhů mravenců.

Od termitů se máme co učit

Ale termitů se vědci nechtějí jen zbavit, vědí, že od nich mají co odkoukat. Nejde jen o to, že termiti jsou úžasné biochemické továrny a ekologicky zcela zásadní forma života v tropech; představují totiž největší druhotné zpracovatele celulózy ze zemřelých stromů a tropy by bez nich přestaly v současné podobě pracovat. Mohli by nás i naučit déle žít.

Nemyslíme tím termití „spodinu“, tu žádný dlouhý život nečeká, ale královny tohoto druhu mohou žít i 30 let, jak ukazují pozorování. To je fascinující výsledek, protože jejich předci, švábi (termiti vůbec nejsou blízcí příbuzní mravenců), se dožívají maximálně dvou let. Jak dokázali termiti délku dožití tak výrazně prodloužit?

Zkoumání stále probíhá, ale odpověď typu „našli jsme elixír života“ se zřejmě nedočkáme. Dosavadní výsledky ukazují, že královny a králové aktivují celou škálu mechanismů, jak se vypořádat s rozmanitými faktory, které zkracují život, počínaje velmi rozvinutou ochranou před oxidativním stresem přes ochranu proti patogenům až po několik způsobů opravy, údržby a ochrany DNA.

Jedna rada by se ovšem našla, i když je opravdu hraběcí: králové a královny si mohou dovolit žít tak dlouho, protože nepracují. Leží doma a rozmnožují se. Nemusí se starat o stavbu a obranu domu, shánění potravy a další nudné a nebezpečné nečinnosti.

Co to vlastně vidím?

Cvrkot termitiště je zajímavý sám o sobě, ale několik typů pro začínající pozorovatele stejně máme. Především to, jak poznat jednotlivé kasty, které mezi sebe dělí úkoly v termitišti.

Dělníky poznáte na videu podle kulaté bílé hlavy, na níž nasedá měkké světlé tělíčko se střevem plným potravy - zabezpečují chod kolonie, zpracovávají dřevo a vytvářejí ze slin a výkalů stavby, které vidíte na dřevěných deskách. V neposlední řadě pak bojují s plísněmi a dalšími možnými ohroženími kolonie a staví výletové komínky, které slouží jako startovací plocha pro okřídlené krále a královny.

Naproti tomu vojáci, kteří na videu většinou postávají na okrajích prkének či prochází mezi pracujícími dělníky, mají oproti dělníkům delší oválnou tmavou hlavičku a na ní téměř černá kusadla směřující vpřed. Tělo má kapkovitý tvar. V kolonii zajišťují bezpečnost.

Kasta vojáka vzniká většinou ze starších dělníků a předchází jí stadium takzvaného „bílého vojáka“, během kterého dochází k masivním přestavbám jeho těla – kusadla se mění do podoby zbraní, hlava získává velmi odlišný vzhled a vytváří se na ní nové struktury sloužících k obraně či útoku.

S mravenci si nás nepleťte!

V obecném povědomí se na termity nahlíží jako na jakési zvláštní příbuzné mravenců. Nic nemůže být vzdálenější pravdě – jsou si asi tak příbuzní jako kůň a kapr. Zatímco mravenci pocházejí z vývojové linie blanokřídlého hmyzu spolu se včelami, čmeláky či vosami, termitími předky jsou švábi, v rámci kterých tvoří termiti vnitřní skupinu.

Přestože se jedná o tak nepříbuzné skupiny, některé znaky jejich života jsou si nápadně podobné – například dělba práce v kolonii, společná péče o potomstvo či pěstování hub ve svých příbytcích. Dalo by se říci, že eusociální hmyz si v suchozemských ekosystémech chytře rozdělil role – včely jsou nejvýznamnějšími opylovači, mravenci dravci a termiti rozkladači.

Termiti jsou ze skupiny eusociální hmyzu podle fosilních záznamů nejstarší. Vznikli pravděpodobně již v období triasu (tj. prvním období druhohor mezi před 250 až 200 miliony let), ač první fosilní nálezy pocházejí až z období spodní křídy (spodní křída byla před 145 až 100 miliony let).

V neposlední řadě vzniká tzv. frontální žláza, která je vlastně zásobníkem na chemikálie, které pomáhají v eliminaci nepřítele. Vznik nových vojáků – toto „verbování“ či „mobilizace“ – se řídí hormonálním vyladěním v kolonii a může být kupříkladu odpovědí na narušení kolonie.

Královnu a jejího jediného krále vám popisovat nemusíte, ty neuvidíte. Už desítky let jsou ukryti kdesi uvnitř a už nikdo je neviděl. Naživu ale stále jsou – bez nich by se nerodily stále nové a nové generace dělníků a vojáků. Král periodicky oplodňuje královnu a po zbytek života již neopouštějí královskou komůrku.

Žijí a budou spolu žít v jediné komůrce a jejich jedinou prací je produkce vajíček, v extrémních případech až tisícovek denně. Na pohled se může zdát, že jde o záviděníhodný příklad celoživotní manželské věrnosti, ale je to věrnost z donucení. Královský pár je obvykle vězněm svých vlastních potomků a obézní královna nemá šanci opustit královskou komůrku.

Dodejme, že manželskou věrnost neznají všechny druhy termitů: vědci z ÚOCHB například popsali jihoamerický druh, u kterého královna brzy po založení hnízda umírá, a její král pak doživotně oplodňuje několik set jejích dcer, které se narodí z první, ještě neoplodněné várky vajíček. Vajíčka tedy obsahují pouze DNA matky, a vlastně jde o dokonalé kopie matky. Ale to jsme se dostali do míst, kam už slušná kamera nikdy nemíří.

Diskuze (3) Další článek: Waymo začalo prodávat vlastní lidary. Říká jim Honeycomb

Témata článku: Příroda, Internet, USA, Výzkum, Čína, Praha, Zvířata, Hmyz, Biologie, Komůrka, Čechy, Druh, Kolonie, Královna, Termit, Dělník, Mravenci, EUS, Pozorovatel, Král


Určitě si přečtěte

16 tipů a vychytávek, se kterými dokonale ovládnete komunitní navigaci Waze

16 tipů a vychytávek, se kterými dokonale ovládnete komunitní navigaci Waze

** Waze není jen navigace – je to i sociální síť s dopravními informacemi ** Mobilní aplikace skýtá široké možnosti nastavení ** Vybrali jsme pro vás 16 nejzajímavějších tipů a triků

Karel Kilián | 48

Hesla jsou zlo. Hackeři napáchali tolik škody právě proto, že vůbec existují

Hesla jsou zlo. Hackeři napáchali tolik škody právě proto, že vůbec existují

** Nikdo si je nepamatuje ** Žádné není zcela bezpečné ** Nejlepší by bylo je prostě zrušit

Jakub Čížek | 59

Jak doma vylepšit signál Wi-Fi: Pomůže repeater, více routerů, ale nejlépe systémy mesh

Jak doma vylepšit signál Wi-Fi: Pomůže repeater, více routerů, ale nejlépe systémy mesh

** Máte špatný signál Wi-Fi? Mesh systémy to vyřeší ** Už vás nezruinují, meziročně ceny příjemně spadly ** Jak systém funguje a čím je výjimečný?

Jiří Kuruc | 105

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

** Šifrovaný web je dnes už samozřejmost ** Jeden díl skládačky ale ještě chybí – DNS ** Firefox už začal a teď se na šifrované DNS chystá i Chrome

Jakub Čížek | 94

Google dosáhl revolučního milníku v kvantové nadvládě. IBM ale nesouhlasí

Google dosáhl revolučního milníku v kvantové nadvládě. IBM ale nesouhlasí

** Google představil nový kvantový čip s 53 qubity ** Oznámil, že díky němu lidstvo poprvé dosáhlo kvantové nadvlády ** IBM toto tvrzení zlehčuje

Karel Javůrek | 15