Většina dosavadních plánů na terraformaci Marsu zahrnuje přepravu obrovského množství různého materiálu ze Země, což by bylo pochopitelně velice nákladné. Nyní však vědci přišli s mnohem levnější variantou.
Konkrétně jde o rychle zahřátí rudé planety pomocí speciálně upravených prachových částic vyrobených z minerálů, které se hojně vyskytují na jejím povrchu.
Autoři studie publikované v žurnálu Science Advances zjistili, že vstřikování takových částic do atmosféry by mohlo vytvořit skleníkový efekt, který by během několika měsíců oteplil Mars až o 50 stupňů Celsia – v důsledku čehož by tamější permafrost konečně mohl začít tát.
„To naznačuje, že bariéra bránící oteplování Marsu, které by umožnilo existenci kapalné vody, není tak vysoká, jak se dříve myslelo,“ uvedl spoluautor dotyčné studie Edwin Kite z University of Chicago.
V hlavní roli železo a hliník
Marsovský regolit je mj. bohatý na železo a hliník. Dokud jsou v něm však tyto kovy uvězněné, špatně absorbují teplo a ve skutečnosti povrch mírně ochlazují. Daly by se z nich ale udělat jakési nanotyčinky (dlouhé cca devět mikrometrů), které by v horní atmosféře fungovaly coby pozoruhodně silné skleníkové látky
Představa terraformace Marsu.
Takový přístup by vyžadoval uvolnění asi dvou milionů tun materiálu ročně, nicméně to je stále 5 000krát méně než množství potřebné pro jiné geoinženýrské metody.
Pro úplnost dodejme, že realizace této myšlenky by samozřejmě představovala toliko první krok v procesu terraformace – např. vzduch by byl stále příliš řídký a tedy nedýchatelný. Šlo by však o krok bezesporu významný.
„Zvýšení teploty planety je jen jednou z věcí, které bychom museli udělat, abychom mohli na Marsu žít bez jakékoli pomoci,“ komentoval to planetární vědec Juan Alday z Open University.