S testováním na koronavirus má osobní zkušenost stále více Čechů. Zdaleka jich není tolik, jako provedených testů, protože řada lidí byla testována opakovaně. S druhou vlnou COVID-19 se ale kapacita odběrových míst, laboratoří i evidence výsledků napnula k prasknutí. Další výrazný nárůst počtu testovaných je nereálný. Jsme na limitu. Z toho plynou i některé nepříjemné fenomény. | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

V jedné frontě čekají na odběr dlouhé hodiny lidé zjevně nemocní s lidmi, kteří jsou s vysokou pravděpodobností zdraví, ale potřebují z nějakého důvodů osvědčení o negativním testu.

Odběr sám není nic příjemného a není neobvyklé, když končí krvácením z nosu. Na výsledky se nečeká hodiny, ale dny a někdy třeba i týdny. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

A pak jsou tu případy, kdy se vloudí chybička. Pokud dostane člověk nejprve zprávu, že je nakažen a následně je vyveden z omylu zprávou o negativním výsledku testu, neznamená to pro něj nic víc a nic méně než úlevný pocit.

V opačném případě ale člověk nabyde mylného dojmu, že pro své okolí není nebezpečný. A než je o pár hodin později vyveden z omylu, může nakazit řadu dalších lidí. Stane se, že je jako pozitivně testovaný veden člověk, který test vůbec nepodstoupil. | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Není test jako test. V zásadě existují testy tří typů. Ten nejznámější se opírá o metodu PCR, kterou se v odebraném vzorku spustí biochemická „řetězová reakce“, a pokud se ve vzorku nachází vybraný úsek dědičné informace typický pro koronavirus SARS-CoV-2, reakcí se namnoží do detekovatelného kvanta.

Tyhle testy založené na polymerázové řetězové reakci čili PCR jsou vysoce citlivé. Teoreticky stačí, aby se hledaný úsek dědičné informace vyskytl v odebraném vzorku jednou a test ho odhalí. Má to svoje háčky. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

PCR test vyžaduje speciální přístroje obsluhované dobře vyškoleným personálem a nelze ho udělat na počkání. Jsou k němu zapotřebí speciální chemikálie a těch může být v současném celosvětovém „honu na COVID-19“ nedostatek. V neposlední řadě je PCR test docela drahý.

Nepříjemnou vlastností PCR testu je, že nepozná „trosky“ zaniklých virů od úseků dědičné informace patřící viru v „plné síle“. Některým lidem tak může vycházet test jako pozitivní, i když už v těle kompletní viry nemají. Jejich nosohltan se po uzdravení proměnil v pohřebiště rozkládajících se virů, ale test to nepozná, protože detekuje vybrané „úlomky“ viru. | Foto: Pxhere

Vysoká citlivost PCR testu může mít za následek i to, že jeden a tentýž člověk vyjde jeden den jako nakažený a druhý den jako zdravý. Při prvním odběru se do vzorku dostane virus, který se sice vyskytl v nosohltanu vyšetřované osoby, ale nebyl součástí dostatečně početného virového výsadku, který by prolomil imunitní bariéru a člověka nakazil. | Foto: Pixabay

Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Do druhého dne je tihle „viroví sólisté“ pryč a test vyjde jako negativní. Hned několik takových případů se ukázalo při testování profesionálních sportovců. | Zdroj: Shutterstock

S výhledem do nejbližší budoucnosti se největší naděje upínají k antigenovým testům. Ty detekuji virové bílkoviny typické pro SARS-CoV-2. Nejsou zdaleka tak citlivé jako PCR testy a virus odhalí až ve chvíli, kdy je ho ve vzorku poměrně hodně. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Přístroj je schopný provádět diagnostiku prakticky kdykoli a kdekoli, přičemž k jeho obsluze nejsou nutné žádné speciální znalosti ani dovednosti. Může se tak uplatnit například v ordinacích praktických lékařů a ve zdravotnických zařízeních poskytujících ambulantní péči.

Výhodou těchto testů je, že jsou ve srovnání s PCR testem celkem jednoduché. Nevyžadují speciální přístroje ani laboranty s kvalifikací. Vzorek odebraný z nosohltanu se vystaví působení roztoku ničího viry. Tím se z virů uvolní jejich bílkoviny. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Když se takto ošetřený vzorek natře na speciální „kartičku“ projeví se přítomnost virových bílkovin třeba fluorescenčním zbarvením nebo se zobrazí na kartičce jako tmavá čárka. | Foto: Pixabay

Pracuje se na testech, které by detekovaly virové proteiny ve slinách. Testy ze slin, jakými jsou prověřovaní např. hráči v americké profesionální basketbalové ligy, ale pořád využívají reakci PCR. Neidentifikují tedy virové bílkoviny ale virovou dědičnou informaci. | Foto: Jcs.mil

Antigenové testy mají daleko ke stoprocentní přesnosti a spolehlivosti. Ty dobré propásnou asi 3 % pozitivních případů, a naopak určí jako nakažené asi 1,5 % zdravých. Tyhle výsledky ale platí pro testování lidí, kteří už mají rozvinuté příznaky onemocnění. | Zdroj: Shutterstock

Experti se proto domnívají, že testy by mohly pomoci při odhalování lidí, kteří mají v těle vysoké množství viru a mohli by se z nich rekrutovat tzv. superšířiči. Zhruba 80 % lidí se nakazí od 10 % lidí nesoucích v těle virus SARS-CoV-2.

Antigenové test by se daly využít k rutinnímu testování, protože jsou nejen rychlé (výsledky jsou k dispozici do půl hodiny), ale také jednoduché a levné. Americký Úřad pro potraviny a léčiva schválili např. test BinaxNOW, který stojí asi pět dolarů. | Zdroj: Shutterstock

Lákavé je na něm i to, že pro odběr vzorku stačí výtěr z nosní dírky v hloubce pouhých dva a půl centimetru. Testovaní jsou ušetřeni „zážitku“ s odběrem vzorku z hloubi v nosohltanu, jehož správnost dokládají vyhrknuté slzy.    | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Řada vědců je přesvědčena, že ještě jednodušší antigenový test ze slin, který by si mohl provést laik sám, by pomohl při v boji s rozšířenou nákazou víc než podstatně omezenější počty testů prováděných pomocí PCR.

Z modelací vychází, že testováním lidí dvakrát týdně pomocí méně přesného antigenového testu se podaří odhalit více původců nákazy a potenciálních superšířičů než podstatně přesnějšími a spolehlivějšími PCR testy prováděnými na téže populaci lidí s četností jednou za dva týdny. | Foto: NIAID Rocky Mountain Laboratories (RML)

Antigenový test vychází jako negativní u lidí nakažených jinými typy virů napadajících dýchací cesty a plíce, jako je chřipka nebo rýma. Lze jimi proto odlišit lidi, kteří vykazují příznaky COVID-19, ale koronavirem SARS-CoV-2 nakažení nejsou. | Foto: Pixnio

Na antigenový test dnes spoléhá např. Indie, která je díky této strategii s to provádět milion testů denně. V této zemi, která zřejmě bude díky svým výrobním kapacitám hrát prim v produkci vakcín proti COVID-19, jsou v běhu tři typy antigenových testů. Jejich schopnost detekce viru se pohybuje od 51 do 84 %. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

To se může zdát málo, ale Indové se sichrují tím, že pokud vykazuje negativní výsledek antigenového testu člověk s příznaky COVID-19, je poslán na PCR test. Podobná doporučení provázejí testování antigenovými testy i jinde. | Zdroj: Shutterstock

Ve Spojených státech se počítá ve školách s nasazením 150 milionů antigenových testů s podstatně vyšší účinností, než jsou ty indické. Testy už sice vláda nakoupila, ale jejich nasazení do praxe brání předpisy. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Testy byl zatím schválen jen pro pacienty, kteří vykazují příznaky méně než dvanáct dní, a musí ho předepsat lékař. To nelze při plošném preventivním testování žáků a studentů dvakrát týdně dodržet. | Foto: Pixabay

Italové používají antigenové testy na některých velkých mezinárodních letištích k prověřování pasažérů z rizikových zemí. Údajně se připravuje využívání antigenových testů pro všechny pasažéry na všech italských letištích. Plánuje se nasazení antigenových testů také v italských školách a na univerzitách. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Třetí skupina testů identifikuje protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2. Jejich využití k odhalení infikovaných lidí je silně omezené, protože v rané fázi nákazy, kdy je člověk vydatným zdrojem koronaviru pro své okolí, ještě většinou nedosáhla produkce protilátek v těle úrovně, kterou test odhalí. | Zdroj: Shutterstock

A naopak, protilátky přetrvávají týdny a zřejmě i měsíce poté, co se infekce z těla vytratila. To znamená, že jako „pozitivní“ vychází protilátkovým testem i člověk, který nákazu dávno překonal a nemůže být zdrojem infekce. | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Když tedy severomoravští hygienici po dva týdny testovali karvinské havíře protilátkovými testy, získávali tak přehled o těch, kteří už chorobu prodělali, a nikoli o těch, kdo jsou momentálně nakažení a chorobu mohou šířit do okolí. | Zdroj: Shutterstock

Protilátkové testy se dají použít ke zjištění úrovně „promoření“ populace. Lidí s protilátkami v těle se s virem zcela jistě setkali. I tady je ale namístě určitá obezřetnost, protože někteří lidé se mohli s virem vypořádat bez toho, že by se jim v těle vytvořil dostatek protilátek. | Foto: Pixabay

Infekci mohli zdolat jinými zbraněmi imunitního systému, jako je např. interferon. Další lidé nemusí vykazovat protilátky, i když se virem nakazili a zdolali jej právě tvorbou protilátek. Někteří lidé totiž protilátky po prodělaném onemocnění COVID-19 rychle ztrácejí.

Specifická je situace u dětí, které se často nakazí bez toho, že by se u nich rozvinuly symptomy onemocnění COVID-19. Tyto děti mohou mít v těle dostatek protilátek, ale virus se jim v organismu navzdory tomu utěšeně množí a děti ho mohou šířit do okolí. | Foto: Pixabay

Tenhle stav může trvat i několik týdnů. Představa, že za tu dobu nestihnou nakazit dědečka nebo učitelku v mateřské školce je sice rozšířená, ale naivní. | Zdroj: Shutterstock

V poslední době se vyrojily spousty nových testů identifikujících koronavirus SARS-CoV-2. Vědci z MIT, Harvardu a dalších předních výzkumných pracovišť vyvinuli společně antigenový test, který se citlivostí bezmála vyrovná PCR testům. Výsledek je k dispozici do 45 minut. Vyžaduje ale speciální vybavení a chemikálie. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Britové nedávno představili test Lab-in-Cartridge, který je určen pro rychlé odhalení viru třeba v nemocnicích. Ten sice stanovuje dědičnou informaci viru, ale zvládne to za půldruhé hodiny a využívá poměrně jednoduchý přístroj vyvinutý právě pro tyto účely. | Foto: Pixabay

Zdravotní sestra může prověřit stav pacienta přímo u jeho lůžka bez toho, že by vzorek putoval do laboratoře. Úspěšností testu se blíží 100 %. Test tu a tam neodhalí infekci, kterou by odhalil PCR test, ale nestává se mu, že by označil za nakaženého pacienta, který virus nemá. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Testování co největšího počtu lidí je odborníky označováno jako jeden z nejúčinnějších způsobů boje proti současné epidemii. Ve Spojených státech se počet provedených testů zvýšil na desetitisíce týdně, nicméně s ohledem na počet obyvatel se však stále jedná o nepatrný zlomek. Od provedení odběru až po sdělení výsledku přitom často uplyne i několik dnů.

Cílem vývoje jsou dostatečně citlivé a spolehlivé testy, které by se podobaly běžným domácím těhotenským testům. V tomto případě by člověk na testovací proužek jen plivl a počkal si pár minut na výsledek. Pro tyto účely se jeví jako nejnadějnější antigenové testy. | Foto: Rawpixel

Dneska už jsou vyvinuty testy, při kterých stačí namočit do slin proužek papíru a za pár minut je jasné, jestli se ve vzorku nachází virus SARS-CoV-2 nebo nikoli. Zatím ale nebyly schváleny. | Zdroj: Shutterstock

Domácí testování má svá vlastní úskalí. V současnosti jsou všichni, kdo podstoupili testy, někde evidovaní a pozitivní výsledek testu nemohou utajit. Měli by skončit v karanténě a měly by být trasovány jejich kontakty. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Pozitivní výsledek domácího testu však může člověk celkem snadno zatajit. Při rutinním testování na pracovišti nebo ve škole hrozí švindlování. Člověk, který si není jistý výsledky testu a obává se pobytu v karanténě, může dát k otestování cizí sliny, u nichž si je jistý negativním výsledkem. | Zdroj: Shutterstock