Tetování je v západní společnosti stále populárnější. Významně však zvyšuje riziko nádorového bujení

  • Popularita tetování v posledních desetiletích prudce vzrostla
  • Málokdo se ale zajímá o jeho možné zdravotní následky
  • Výsledky výzkumu mezi tetovanými Švédy ukázaly, že tetovaní lidé riskují vznik lymfomů

Tetování má dlouhou a bohatou historii. Dokazuje to tetování na kůži pravěkého horala, jehož tělo se dochovalo v alpském ledovci z doby před 5 300 roky. U něj jsou vědci přesvědčeni, že mu mělo tetování ulevit od artritických bolestí. Také u Polynésanů sehrávalo tetování spíše duchovní a nikoli dekorační úlohu.

V západní společnosti obliba dekorativního tetování roste, a především v letních měsících může netetovaný člověk získat dojem, že s ním zřejmě není něco v pořádku, protože všichni kolem se pyšní na kůži nějakým obrázkem či nápisem. Tetované už nejsou jen hvězdy showbyznysu nebo sportovci, ale třeba i akademici nebo politici.

Ale tetování není zase až tak rozšířené. Ve Švédsku, jehož obyvatelé patří v rámci Evropy k nejtetovanějším, je tetován „jen“ každý pátý. Zdravotními riziky provázejícími tetování se většina lidí nezatěžuje. Řeší nanejvýš rizika infekcí při neodborném provedení. S dlouhodobými následky si hlavy nelámou.

Jako rizikové se ukazují tetovací inkousty, protože obsahují nejrůznější škodlivé látky. Jsou mezi nimi i polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy a primární aromatické aminy. Tyto látky se dostávají do kůže buď spolu s tetovacím inkoustem, nebo vznikají v pokožce z komponent inkoustů různými chemickými reakcemi, např.  spontánním rozkladem, metabolismem nebo působením světla.

Mohou představovat riziko pro lidské zdraví nejen v případech, kdy jsou přítomny v nadlimitních hodnotách.  Vzhledem k tomu, že setrvávají v lidském těle velmi dlouhou dobu, je významný i chronický účinek velmi malých dávek.

Polycyklické aromatické uhlovodíky, jako je benzopyren, jsou přítomny v inkoustu vyráběném ze sazí. Primární aromatické aminy se mohou tvořit v kůži v důsledku štěpení organických azobarviv. Tyto látky jsou vysoce karcinogenní. Inkousty obsahují také těžké kovy, jmenovitě kadmium, olovo, rtuť, antimon, berylium a arsen.

Těm se připisuje vyvolávání rakoviny, neurodegenerativních onemocnění, kardiovaskulárních, gastrointestinálních, plicních, ledvinových, jaterních, endokrinních a kostních onemocnění. Rtuť, kobalt a jeho rozpustné soli patří mezi látky, u nichž existuje důvodné podezření na vyvolávání rakoviny. U kadmia a jeho sloučenin jsou karcinogenní účinky jasně prokázány.

O pětinu vyšší riziko lymfomu

Inkoust vstříknutý při tetování do kůže tam nezůstává. Tělo ho vnímá jako cizorodou látku, kterou je třeba odstranit. Tetování mobilizuje imunitní systém a to má za následek, že velká část částic inkoustu končí v lymfatických uzlinách. Zatím ale nebylo jasné, jaké dopady na zdraví má průnik tetovacího inkoustu do lymfatickém systému.

Tým švédských epidemiologů vedený Christel Nielsenovou z university v Lundu proto provedl rozsáhlou studii, v které se zabýval otázkou, zda tetování může zvýšit riziko maligního lymfomu, což je forma rakoviny postihující bílé krvinky ze skupiny tzv. lymfocytů. Výsledky vědci nedávno publikovali v časopise eClinicalMedicine.

Kromě vysokého procenta tetovaného obyvatelstva je Švédsko pro podobný typ výzkumu vhodné i proto, že má dlouhou historii vedení registrů obyvatel.  Například Národní registr rakoviny zahrnuje každého obyvatele Švédska, jemuž byla rakovina diagnostikována. Nielsenová se svými spolupracovníky zpracovala data všech Švédů ve věku 20 až 60 let, kterým byl v letech 2007 až 2017 diagnostikován lymfom.

Pro každou osobu s lymfomem vybrali pro srovnání náhodně další tři lidi stejného pohlaví a věku, ale bez lymfomu. Účastníci studie odpovídali v dotazníku na otázky týkající se jejich životního stylu. Tetovaní účastníci studie udávali také velikost tetování, věk při prvním tetování a použité barvy.

Studie zahrnovala 5 591 lidí. Z nich 1 398 připadalo na pacienty s lymfomem a 4 193 na kontrolní zdravé jedince. Tetovaní lidé čelili o 21 % vyššímu riziku lymfomu než lidé bez tetování. Ve studii epidemiologové zohlednili další rizikové faktory, jako je kouření nebo vzdělání, protože i ty mohou souviset s tetováním a rozvojem lymfomu.

Nielsenová a spol. ve studii upozorňují, že lymfom je poměrně vzácné onemocnění a že výsledné zvýšené riziko nedosahuje nijak závratných hodnot. V roce 2022 diagnostikovali ve Švédsku ve věkové skupině 20 až 60 let lymfom s četností 22 případů na 100 000 obyvatel.

Za bezpečnější tetování

Ze Švédské studie vyplývá, že riziko onemocnění lymfomem nezáleží na velikosti tetování. Jako důležitější se ukázala doba, po kterou byli lidé tetovaní. Vyšší riziko je u nových tetování, jež nebyla starší než dva roky, a také u starších tetování lidí, kteří se nechali poprvé tetovat před více než deseti lety. Vyššímu riziku čelili také lidé s potetovaným obličejem a rukama.

„Nepovažujeme za vhodné dávat jakákoli doporučení ohledně tetování na základě této jediné studie. Než to budeme moci udělat, potřebujeme další výzkum. Nicméně je důležité, aby si lidé s tetováním uvědomili, že tetování jim může poškodit zdraví a že by měli vyhledat lékařskou péči, pokud zaznamenají jakékoli příznaky, které mohou s tetováním souviset.

Móda tetování asi jen tak neopadne. Na programu dne je proto jeho bezpečnost. Zdravotní následky tetování je nutné i nadále zkoumat.  Christel Nielsenová se svými kolegy studuje vliv tetování na dva typy rakoviny kůže. Plánuje také nový výzkum, který by odhalil, zda tetování neovlivňuje imunitní systém tak, že následně hrozí tzv. autoimunitní onemocnění. Při nich napadá imunitní systém vlastní tělo a poškozuje např. nervové buňky v mozku nebo buňky štítné žlázy.

Diskuze (35) Další článek: Důležitá volba v nenápadných paragrafech. EU rozhoduje, kolik soukromí obětujeme boji proti zločinu

Témata článku: , , , ,