Rok 2025 začal pro obyvatele Tibetu tragicky. V úterý 7. ledna v 9:05 místního času otřáslo oblastí Tingri silné zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy stupnice. Událost, která zasáhla nejen Tibet, ale i sousední Nepál, Indii, a dokonce i Bhútán, si vyžádala nejméně 126 obětí na životech a zhruba dvě stovky (aktuální číslo je 188 v Tibetu a 13 v Nepálu) zraněných. Desítky lidí zůstaly uvězněny pod troskami svých domovů.
Tibet je jedním ze seizmicky nejaktivnějších regionů světa. Tvoří jej mohutná tibetská náhorní plošina, která se zformovala kolizí Indické a Eurasijské tektonické desky. Tento proces je zodpovědný nejen za „růst“ Himaláje, ale i za častá zemětřesení v této oblasti. Letošní zemětřesení bylo způsobeno tzv. normálním poklesem podél severo-jižních zlomů, což je pro tuto část Tibetu typický jev.
Zřítilo se přes 3600 domů
Epicentrum se nacházelo poblíž města Tsogo, které leží v nadmořské výšce 4500 metrů. Otřesy byly natolik silné, že je pocítili lidé až v nepálském Káthmándú, indickém Biháru, a dokonce i v hlavním městě Bhútánu Thimphu. V Nepálu bylo zraněno 13 lidí, zatímco v Indii došlo jen k poškození několika domů. Poté následovalo více než 500 následných otřesů, z nichž některé dosahovaly síly až 5,1 stupně.
Zemětřesení mělo ničivý dopad zejména v okresech Tingri, Lhatse a Sa'gya, kde se zřítilo přes 3600 domů. Na některých místech došlo k sesuvům půdy, které zablokovaly silnice a ztížily přístup záchranářů do nejvíce postižených oblastí. Záchranné operace komplikovalo také extrémní počasí – teploty v noci klesají až na -16 °C. I přes snahu o rychlou pomoc se stále nepodařilo dostat ke všem zhrouceným budovám.
Interaktivní mapa intenzity zemětřesení (Mercalliho škála) na webu americké geologické služby. Všimněte si tmavých linek, které představují hranice tektonických desek
Čínská vláda okamžitě nasadila více než 3400 záchranářů a 340 zdravotníků, kteří dorazili do oblasti s desítkami vozidel, drony i psy speciálně vycvičenými na hledání osob. Prezident Si Ťin-pching nařídil „maximální nasazení“ a bylo uvolněno 100 milionů jüanů na pomoc obětem. Kromě základních potřeb, jako jsou stany a deky, byly do oblasti dopraveny také zásoby pro přežití v extrémních podmínkách.
Pomáhaly drony i satelity
Velký podíl na rychlosti zásahu měly čínské ozbrojené síly. Čínská armáda nasadila drony a satelity pro mapování oblasti a koordinaci záchranných operací. Vzdušné síly zajišťovaly přepravu zraněných a distribuci pomoci do odlehlých oblastí. Díky tomu se podařilo již první den evakuovat přes 30 000 lidí.
První letošní zemětřesení v Tibetu bylo nejsilnější od roku 2021 a nejtragičtější od roku 2023. Přestože tato oblast pravidelně trpí silnými otřesy, stále je obtížné se na ně plně připravit. Připomíná to i tragické zemětřesení v Nepálu v roce 2015, které mělo sílu 7,8 stupně Richterovy stupnice a připravilo o život téměř 9 000 lidí. Šlo o nejhorší zemětřesení v regionu za posledních sto let.
Událost ukazuje, jak je důležité investovat do vzdělávání a přípravy obyvatel na podobné katastrofy. Vědci a seismologové se shodují, že přestože nelze zemětřesení předpovědět s dostatečnou přesností, moderní technologie a posílení infrastruktury mohou významně snížit počet obětí a rozsah škod. Tibet a okolní oblasti se musí i nadále připravovat na to, že se příroda může znovu ozvat.
Zdroje: edition.cnn.com, bbc.com, nytimes.com.