Tiché jaro ve 200 tisících měst celého světa. Chybí ptáci a jejich zpěv.

  • Vědci vytvořili zvukovou rekonstrukci ptačího zpěvu, jaký slýchali lidé v posledním čtvrtstoletí
  • Ukázalo se, že zpívá stále méně ptačích druhů a klesá i počet ptáků
  • Varovná vize knihy Rachel Carsonové Tiché jaro se tak naplňuje

Když v roce 1962 vyšla kniha americké bioložky Rachel Carsonové Tiché jaro, byl to pro mnohé impulz k prozření. Carsonová ve své knize vylíčila rizika spojená s pesticidy, jako je DDT. Tyto látky se hromadí v nejrůznějších organismech. Čím výše stojí živočich v potravních řetězcích, tím víc pesticidů pak má v těle.

U ptáků, kteří stojí hodně vysoko, narušuje DDT kromě jiného i tvorbu skořápky vajec a drasticky omezuje rozmnožování. Carsonoví předestřela před čtenáři varovnou vizi jara, kdy už ptáci nezazpívají, protože je insekticidy vyhubí.

Mnozí považují Tiché jaro za bibli ochránců přírody a za jeden z nejvýznamnějších počinů, jež nastartovaly vznik ekologických hnutí. Zaznívají ale také hlasy, které viní Tiché jaro z většího počtu lidských obětí, než kolik jich měl na svědomí Hitlerův Mein Kampf.

Reakcí na Tiché jaro a protesty veřejnosti byl zákaz výroby DDT, kterým se do té doby dařilo v subsaharské Africe držet na uzdě komáry přenášející malárii. S výpadkem výroby DDT se komáři opět rozmohli a malárie začala zabíjet ve velkém.

Miliony obětí malárie však nelze dávat za vinu Rachel Carsonové, která sama pro úplný zákaz pesticidů nebyla a přimlouvala se za jejich rozumné používání. Jako bioložka si Carsonová dobře uvědomovala, jak důležitou roli hrají insekticidy právě v ochraně lidí před nakažlivými chorobami přenášenými hmyzem.

Problémy nastaly proto, že se nikdo z těch, kdo volali po zákazech a nikdo z těch, kdo tyto zákazy nakonec vydávali, nezabýval komplikacemi, jež s sebou zákazy jako vedlejší efekt přinesou, a už vůbec si nelámali hlavu s jejich řešením. K zákazům se přistupovalo podle zásady, že když se kácí les, tak létají třísky.

Nejde o ojedinělý laps. Lidstvo ho od té doby zopakovalo ještě mnohokrát. Současná energetická situace je toho názornou ukázkou. Pro podobné situace už máme i terminus technicus. Označují se jako regretable substitutions čili politováníhodné náhrady.

Paradoxem je, že lidstvo muselo vzít DDT na milost, protože si bez něj nevědělo s malárií rady. V září 2006 Světová zdravotnická organizace (WHO) deklarovala svou podporu použití DDT v obydlích v těch afrických zemích, kde malárie zůstává hlavním zdravotním problémem.

WHO uvedla, že výhody pesticidu převažují nad zdravotními a environmentálními riziky. Stanovisko WHO je v souladu se Stockholmskou úmluvou, která zakazuje DDT pro všechna použití kromě kontroly malárie. Ročně se na světě použije pro boj s malárií asi 3000 tun DDT. Hlavním producentem i spotřebitelem je Indie.

Nástup tichého jara

Ačkoli je DDT už půlstoletí na indexu a v ekonomicky vyspělých zemích ho nikdo nepoužívá, „tiché jaro“ se dostavilo právě do těchto zemí. Dokazuje to velmi přesvědčivě studie mezinárodního týmu vedeného Simonem Butlerem z University of East Anglia v britském Norwichi publikovaná ve vědeckém časopise Nature Communications.

Vědci využili záznamy o pozorování ptáků, které pořídili amatérští ornitologové v rozmezí let 1996 až 2018 na více než dvou stech tisíců míst ve Spojených států a na více než šestnácti tisících míst v Evropě. Do studie se tak zapojili i ornitologové z Čech a Moravy.

Vědci následně využili nahrávek více než tisícovky ptačích druhů z online databáze Xeno Canto  a s její pomocí rekonstruovali zvukovou podobu „masového“ ptačího zpěvu pro každé ze sledovaných míst v průběhu posledních pětadvaceti let. 

Velmi důkladnou zvukovou analýzou takto rekonstruovaných nahrávek došli k závěru, že jak v Americe, tak i v Evropě zpívá méně druhů ptáků, než tomu bylo před čtvrtstoletím. Jejich populace jsou méně početné, takže zpěv slýcháme spíše z větší než menší vzdálenosti a zní nám proto slaběji než před pětadvaceti lety.

Simon Butler přitom v rozhovorech poukazuje na fakt, že když člověk slyší ptačí zpěv, přináší mu to celou řadu pozitivních efektů. Velmi důkladná studie prokázala, že u lidí naslouchajících ptačímu zpěv a dalším „hlasům přírody“ dochází k úlevě od stresu, ustupují u nich bolesti, zlepšuje se jim zdravotní stav, a dokonce se zvyšuje duševní výkonnost. 

Za těmito pozitivní vlivy nemusíme cestovat do divočiny. Projevují se i v městském prostředí, pokud tam ovšem ještě nějací ptáci zpívají.

Od Tichého jara k tichému jaru

Důraz, jaký kladli čtenáři Tichého jara na ochranu ptáků a tím i obratlovců před nežádoucími efekty pesticidů, vyústil v trend, který jako bumerang dopadá zpátky na ptactvo a ostatní obratlovce. Nové pesticidy byly k obratlovcům šetrnější, ale o to větší vahou dopadá jejich toxický efekt na bezobratlé a rostlinstvo.

Dnes jsme svědky masového úbytku hmyzu a viníme z toho nové, bezpečnější insekticidy. Historie insekticidů to dokládá velmi názorně. DDT a jemu příbuzné prostředky na hubení hmyzu byly vystřídány šetrnějšími pyretroidy. I ty ale mají své mouchy, a tak byly nahrazeny ještě šetrnějšími neonikotinoidy.

Ty by měly postihovat třeba jen hmyz, který přímo škodí na zemědělských plodinách a neměly by mít dopad na jiné bezobratlé.  U neonikotinoidů se ale zjistily nežádoucí účinky na hmyzí opylovače, jako jsou včely a čmeláci. Insekticidy tento hmyz nezabíjejí, ale zřejmě mu narušují funkce nervového systému.

Hmyz „zhloupne“ a není pak s to řešit tak banální úlohy, jako je návrat do hnízda nebo do úlu. To nakonec vyústilo v Evropě v zákaz nejpoužívanějších neonikotinoidů. Tak trochu se opakuje historie „comebacku“, jakou svět zažil s DDT. Neonikotinoidy jsou nahrazovány třeba pyretroidy, které měly už před časem poslat do starého železa.

Na zdecimovaných populacích hmyzu a flóry jsou závislí četní obratlovci včetně zpěvného ptactva. A tak i jejich stavy nakonec klesají a některé druhy mizí. Zdá se, že od roku 1962 jsme vykonali jen jednu velkou okružní jízdu.

Po cestách vydlážděných těmi nejušlechtilejšími úmysly jsme se v strachu vyvolaném Tichým jarem Rachel Carsonové dokodrcali ke skutečnému tichému jaru.  Co podnikneme? Zase něco zakážeme, aniž bychom věděli, co všechno tím způsobíme?

Diskuze (22) Další článek: Windows ve firmách dostanou nový systém správy instalace a aktualizace ovladačů hardwaru

Témata článku: Příroda, Výzkum, USA, Zvířata, Kniha, Evropa, Indie, Afrika, Ekologie, Hmyz, Zemědělství, Malárie, Jaro, BANAL, Conte, Bible, Mein Kampf, Pták, Pesticid, Nature Communications, Ráchel Carsonová, DDT, Čechy, Zpěv, Morava



Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2