Málokdo si dokáže představit konec roku bez zábavné pyrotechniky. Také ale působí kontroverze. Kromě rizika poranění při manipulaci a stresování zvířat má citelné dopady na životní prostředí.
Oživeno: Vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno Jáchym Brzezina publikoval informace o vlivu ohňostrojů na kvalitu ovzduší na přelomu let 2022 a 2023. „Letošní Silvestr opět došlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší ve městech v souvislosti s novoročním odpalováním pyrotechniky. Nejvýrazněji se toto znečištění projevuje v koncentracích suspendovaných (prachových) částic. “ konstatuje v úvodu.
Vliv novoročních ohňostrojů dokládá mapami, zobrazujícími hodinové průměrné koncentrace částic PM10 v Praze, Brně a České republice pro tři poslední hodiny roku 2022 a první tři hodiny roku 2023.
Koncentrace částic PM10 v Česku
Koncentrace částic PM10 v Praze
Koncentrace částic PM10 v Brně
Nejvyšší hodinová maxima byla letos zaznamenána na stanici v Táboře (821 µg.m-3), která se nachází v centru města a v husté zástavbě. Vysoké koncentrace byly i ve Znojmě (401 µg.m-3). „Lze očekávat, že například na hlavních náměstích největších českých měst, kde je intenzita odpalu extrémní (lze potvrdit i z videozáznamů z těchto lokalit), mohou být koncentrace ještě vyšší.“ uvádí Brzezina.
Pokračování 2 / 2
Původní článek vyšel 29. prosince 2022 s následujícím nadpisem:
Tipněte si. Zamořil Prahu víc požár v Hřensku, nebo silvestrovský ohňostroj?
Barevné efekty na obloze jsou výsledkem chemických a fyzikálních procesů, závisejících na pevných kovových solích a chemických výbušninách (to je ta chemická část), které po zahřátí na správnou teplotu vytváří barvy (to je ta fyzikální část).
Například soli lithia vytvářejí růžovou, soli sodíku žlutou nebo oranžovou, soli mědi a barya zelenou nebo modrou a soli vápníku nebo stroncia červenou barvu. Sloučeniny se při explozi rozptylují v ovzduší.
Ohňostroje a ovzduší
V úterý 27. prosince publikovali vědci z Akademie věd České republiky článek s příznačným názvem Během ohňostrojů se do prostředí snesou desítky tun toxických látek. Hned v jeho úvodu označují ohňostroje za „toxickou sprchu pro člověka i životní prostředí.“
Za zásadní vědci považují rizika pocházející z emisí. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí.“ konstatuje Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Barya, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10,5 tuny, dále jedna tuna stroncia, způsobujícího červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi půl tuny mědi. V raketách je také červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.
Barvičky na obloze plné chemických látek
Zvýšené koncentrace těchto chemických látek mohou při zhoršených rozptylových podmínkách setrvat v ovzduší až několik dní. Poté pochopitelně nezmizí, ale absorbují se do vody a půdy, odkud se mohou dostat až do potravního řetězce. „Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ konstatuje hydrochemik Martin Pivokonský.
Negativní dopady zábavní pyrotechniky
Tématu vlivu ohňostrojů se na sociální síti Twitter detailně věnuje vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Brno Jáchym Brzezina. Ve svých příspěvcích se zaměřil na (pevné) prachové částice, jejichž zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy.
Konkrétně se zaměřil na koncentraci částic menších než 10 μm udávanou v jednotkách objemové hustoty (µg/m³). Tyto částice jsou produkovány zejména během spalovacích procesů. Brzezina postupně publikoval několik map, zobrazujících hodinový průměr PM10 v prvních hodinách let 2014, 2016 a 2017.
Koncentrace prachových částic 1. ledna 2014
Koncentrace částic pochopitelně závisí na mnoha faktorech, zejména těch, které ovlivňují rozptylové podmínky, jako je déšť, rychlost větru, vlhkost vzduchu a další. Roky 2014 a 2017 patřily v tomto směru k těm vůbec nejhorším – hodinové koncentrace PM10 překračovaly v centru a západní části hlavního města hranici 180 µg/m³.
„Toto extrémní znečištění je opravdu výsledkem zábavy, která má ještě celou řadu dalších nežádoucích dopadů (cena, vliv na přírodu, zvěř, znečištěni vody a půdy, zranění atd.).“ konstatoval Brzezina s tím, že i v průběhu letošního lesního požáru v Hřensku byly koncentrace PM10 v Praze výrazně nižší než během silvestrovsko-novoročních oslav.
Koncentrace prachových částic v průběhu lesního požáru v Hřensku
Vliv ohňostrojů na kvalitu ovzduší
Na webu infoviz Brzezina připravil infografiku s podrobnostmi týkajícími se vlivu ohňostrojů na kvalitu ovzduší. Do vzduchu se dle ní dostává doslova koktejl nejrůznějších látek, jako jsou suspendované (prachové) částice, draslík, síra, stroncium, baryum, měď, bismut, hořčík, titan, rubidium, chrom, vápník, antimon, olovo, mangan, oxidy dusíku, oxid siřičitý, polychlorované dibenzo-p-dioxiny, dibenzofurany a hexachlorbenzen.
Vliv ohňostrojů na kvalitu ovzduší
Logicky bývají nejvyšší koncentrace těchto látek v místech odpalování ohňostrojů, zejména tam, kde panují zhoršené rozptylové podmínky, tedy typicky ve městech – na náměstích a sídlištích. Situace bývá nejhorší 1. ledna jednu až dvě hodiny po půlnoci.
Negativní dopady odpalování zábavní pyrotechniky
Není bez zajímavosti, že výrazně vyšší vliv mají drobné „amatérské“ ohňostroje „Velké profesionální ohňostroje jsou jednak odpalovány ve vyšší výšce a znečištění se tedy lépe rozptyluje, ale také celkové odpálené množství pyrotechniky je výrazně menší.“ uvádí Brzezina.
Kromě zplodin, znečišťujících ovzduší, půdu a vodu, mají ohňostroje také další dopady. Zmínit můžeme nepřiměřený hluk, zvýšené riziko požáru a odpad, který po odpálení zábavní pyrotechniky často zůstává na místě. Je tedy otázkou, zda by nebylo lepší zvolit k oslavám konce, respektive začátku roku nějaké modernější a pro životní prostředí méně škodlivé metody.