Za 1 mld. let už bude Země vyprahlý a nehostinný svět, pokud jej dříve nepostihne jiná katastrofa, vlastně se jedná o katastrofu z pohledu člověka, Země přežila s přehledem po zchladnutí, obří náraz tělesa velikosti Marsu, téměř kompletní opětovné roztavení, totální ztrátu prvotní atmosféry s velkým zastoupením metanu, dalších plynů (kyslík ve stopovém množství), ze kterého nám dnes zbyl Měsíc, který byl dříve tak blízko (~ 20.000 km), že jeho slapové síly vyvolávaly bouře jaké si dnes neumíme představit, ale jak se vzdaloval, úspěšně Zemi brzdil (z dne trvajícího pár hodin na dnešních 24). Prostě se má situace tak, že Slunce tu sice bude ještě dlouho, ale za stálého zvyšování zářivého výkonu, takže za 200 miliónů let už situace nebude růžová, za dalších 400 miliónů se stane kritickou. Planeta bude existovat ještě dlouho poté, nicméně jako kus přehřáté, neobydlené skály bez vody, dýchatelné atmosféry, za stále větších projevů sopečné činnosti, kdy konečnou fází bude opět lávová koule, do které se Země dostane těsně před rozfouknutím Sluncem. Nejedná se o nic hrozného, planet v jednu chvíli vzniká a zaniká ve vesmíru mnoho, celých hvězdných soustav a bůhví čeho ještě. Takže jaké budou pohyby kontinentů je v podstatě irelevantní, člověku nezbývá než se změnám přizpůsobit, nikdy nedělal nic jiného a je v této činnosti nejlepší na planetě, proto se stal vrcholovým „ultra” predátorem, pánem světa. Sice nám lidem chybí ještě kousek pokory, ale ta se dostaví až zmoudříme, staneme se starší civilizací, jde jen o čas a toho máme (zelení „cvokeni” prominou) ještě moc a moc.
