Tisíce běžných počítačů projektu Einstein@Home objevily tichý pulsar

  • Uživatelé Einstein@Home objevili pulsar, který na nás bliká pouze v oblasti gama záření
  • Projekt využívá přebytečný výkon počítačů k hledání pulsarů
  • Pulsary jsou pozůstatky po výbuchu supernovy

Někdo věnuje část výkonu svého počítače těžbě kryptoměn, jiní zase vědeckým účelům.

Nejslavnějším projektem v rámci distribuovaných výpočtů je SETI@home, který prohledává data z radioteleskopů ve snaze najít signály mimozemských civilizací. Podobných projektů ale je mnohem více. Od roku 2005 mezi ně patří Einstein@Home.

Projekt se věnuje hledání pulsarů v datech z detektorů gravitačních vln, radioteleskopů nebo vesmírného dalekohledu Fermi.

Extrémní objekty

Pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy. Jedná se o pozůstatky po výbuchu supernovy. Jejich velikost je okolo 20 kilometrů, ale hmotnost větší než Slunce.

Pulsary vyzařují elektromagnetické záření ve směru magnetických os, které jsou obvykle skloněny o pár stupňů vůči ose rotace. Pokud směřuje magnetická osa pulsaru k nám, pozorujeme v pravidelných intervalech záblesky pulsaru nebo-li pulsy. Jev si můžeme přirovnat k blikání majáku.

Pulsary se proslavily zejména záblesky v oblasti rádiového záření, ale ve skutečnosti vyzařují také v jiných částech spektra.

Tichý pulsar

V posledních asi 10 letech se daří objevovat pulsary v oblasti gama záření. Prostřednictvím Einstein@Home byly objeveny dva dříve neznámé gama pulsary s označením PSR J1035-6720 a PSR J1744-7619. První z nich se otočí okolo své osy 348krát za sekundu, druhý 213krát.

Vědci se poté podívali na archivní data kosmického dalekohledu FERMI a také provedli nová pozorování radioteleskopem Parkes. U PSR J1035-6720 byl objeven velmi slabý signál v rádiové části spektra. V případě pulsaru PSR J1744-7619 však nebyl objeven žádný.

PSR J1744-7619 je tak prvním milisekundovým pulsarem, který vůbec nevyzařuje v rádiové oblasti. Milisekundové pulsary jsou takové, které jsou v páru s normální hvězdou. Materiál přetéká z hvězdy na pulsar, což ho roztáčí do ještě větších otáček.

Je možné, že gama paprsky z pulsaru směřují k Zemi, ale rádiové nikoliv. Vědci řešili tuto otázku porovnáním pozorovaných emisí gama s teoretickými modely. Tyto modely předpovídají detekovatelný rádiový signál. Jeho nepřítomnost znamená, že PSR J1744-7619 musí být extrémně radiově slabý, nebo že modely nejsou úplné.

Klíč k daleko větší záhadě?

Podle některých předpovědí by pozorovaný přebytek vysokoenergetického gama záření z centrální oblasti naší Galaxie mohl být způsoben skrytou populací tisíců podobně „tichých“ milisekundových pulsarů.

Zdroj: mpifr-bonn.mpg.de

Váš názor Další článek: Instagram zjevně chystá hlasové a videohovory. Stane se tak dalším plnohodnotným komunikátorem

Témata článku: Vesmír, Věda, Počítače, Země, Výzkum, Astronomie, Slunce, Supernova, Normální hvězda, Přebytečný výkon, Velká záhada, Vědecký účel, Gravitační vlna, Gama záření, Mimozemská civilizace, Centrální oblast, Rádiová oblast, Pravidelný interval, Elektromagnetické záření, Běžný počítač, Galaxie, Milisekundový pulzar, Parkes, Teoretický model, Rádiové záření