Milisekundový pulsar. Hmota přetéká z hvězdy na pulsar, což urychluje jeho rotaci. Foto: NASA

Milisekundový pulsar. Hmota přetéká z hvězdy na pulsar, což urychluje jeho rotaci. | Foto: NASA

Obloha pohledem gama družice Fermi a dva nově objevené pulsary.  Foto: Knispel/Clark/Max Planck Institute for Gravitational Physics/NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration

Obloha pohledem gama družice Fermi a dva nově objevené pulsary. | Foto: Knispel/Clark/Max Planck Institute for Gravitational Physics/NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration

Radioteleskop Parkes v Austrálii. Foto:  Diceman Stephen West ,  CC BY-SA 3.0

Radioteleskop Parkes v Austrálii. | Foto: Diceman Stephen West, CC BY-SA 3.0

Družice Fermi odstartovala do vesmíru v roce 2008 Foto: NASA

Družice Fermi odstartovala do vesmíru v roce 2008 | Foto: NASA

Družice Fermi ještě na Zemi krátce před startem Foto: NASA

Družice Fermi ještě na Zemi krátce před startem | Foto: NASA

U některých pulsarů jsou dokonce planety. Pravděpodobně se jedná o planety, které vznikly až po výbuchu supernovy – například z disku materiálu, který přetéká z hvězdy na pulsar.  Foto: NASA

U některých pulsarů jsou dokonce planety. Pravděpodobně se jedná o planety, které vznikly až po výbuchu supernovy – například z disku materiálu, který přetéká z hvězdy na pulsar. | Foto: NASA

Pulsar Foto:  ESO/L. Calçada ,  CC BY 4.0

Pulsar | Foto: ESO/L. Calçada, CC BY 4.0

Pulsar  Foto: NASA

Pulsar | Foto: NASA

Foto: Chandra X-ray Observatory

Foto: Chandra X-ray Observatory

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Obloha pohledem gama družice Fermi a dva nově objevené pulsary.  Foto: Knispel/Clark/Max Planck Institute for Gravitational Physics/NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration
Radioteleskop Parkes v Austrálii. Foto:  Diceman Stephen West ,  CC BY-SA 3.0
Družice Fermi odstartovala do vesmíru v roce 2008 Foto: NASA
Družice Fermi ještě na Zemi krátce před startem Foto: NASA
13
Fotogalerie

Tisíce běžných počítačů projektu Einstein@Home objevily tichý pulsar

  • Uživatelé Einstein@Home objevili pulsar, který na nás bliká pouze v oblasti gama záření
  • Projekt využívá přebytečný výkon počítačů k hledání pulsarů
  • Pulsary jsou pozůstatky po výbuchu supernovy

Někdo věnuje část výkonu svého počítače těžbě kryptoměn, jiní zase vědeckým účelům.

Nejslavnějším projektem v rámci distribuovaných výpočtů je SETI@home, který prohledává data z radioteleskopů ve snaze najít signály mimozemských civilizací. Podobných projektů ale je mnohem více. Od roku 2005 mezi ně patří Einstein@Home.

Projekt se věnuje hledání pulsarů v datech z detektorů gravitačních vln, radioteleskopů nebo vesmírného dalekohledu Fermi.

Extrémní objekty

Pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy. Jedná se o pozůstatky po výbuchu supernovy. Jejich velikost je okolo 20 kilometrů, ale hmotnost větší než Slunce.

Pulsary vyzařují elektromagnetické záření ve směru magnetických os, které jsou obvykle skloněny o pár stupňů vůči ose rotace. Pokud směřuje magnetická osa pulsaru k nám, pozorujeme v pravidelných intervalech záblesky pulsaru nebo-li pulsy. Jev si můžeme přirovnat k blikání majáku.

Pulsary se proslavily zejména záblesky v oblasti rádiového záření, ale ve skutečnosti vyzařují také v jiných částech spektra.

Tichý pulsar

V posledních asi 10 letech se daří objevovat pulsary v oblasti gama záření. Prostřednictvím Einstein@Home byly objeveny dva dříve neznámé gama pulsary s označením PSR J1035-6720 a PSR J1744-7619. První z nich se otočí okolo své osy 348krát za sekundu, druhý 213krát.

Vědci se poté podívali na archivní data kosmického dalekohledu FERMI a také provedli nová pozorování radioteleskopem Parkes. U PSR J1035-6720 byl objeven velmi slabý signál v rádiové části spektra. V případě pulsaru PSR J1744-7619 však nebyl objeven žádný.

PSR J1744-7619 je tak prvním milisekundovým pulsarem, který vůbec nevyzařuje v rádiové oblasti. Milisekundové pulsary jsou takové, které jsou v páru s normální hvězdou. Materiál přetéká z hvězdy na pulsar, což ho roztáčí do ještě větších otáček.

Je možné, že gama paprsky z pulsaru směřují k Zemi, ale rádiové nikoliv. Vědci řešili tuto otázku porovnáním pozorovaných emisí gama s teoretickými modely. Tyto modely předpovídají detekovatelný rádiový signál. Jeho nepřítomnost znamená, že PSR J1744-7619 musí být extrémně radiově slabý, nebo že modely nejsou úplné.

Klíč k daleko větší záhadě?

Podle některých předpovědí by pozorovaný přebytek vysokoenergetického gama záření z centrální oblasti naší Galaxie mohl být způsoben skrytou populací tisíců podobně „tichých“ milisekundových pulsarů.

Zdroj: mpifr-bonn.mpg.de

Určitě si přečtěte

Články odjinud