Tohle byl původně papír! Grafik proměnil staré mapy v plastickou fotografii

Topografická mapa zamlženého Grand Canyonu z roku 1948 v 3D:

Sean Conway miluje staré mapy a na svém instagramovém profilu geo_spatialist jim vdechuje nový život. Pomocí výškových dat, kartografického softwaru ArcGIS a modelačního programu Blender jim dodává třetí rozměr, perspektivu a občas se nad 70 let starou topografickou mapou Grand Canyonu přežene i nějaký ten fotorealistický mráček.

Podívejte se na několik povedených 3D projekcí a v závěru i na hrubý nástřel toho, jak si můžete něco podobného udělat i doma na počítači.

Topografická mapa ostrova Arran z roku 1948 v ptačím 3D pohledu:

A toto je už nádherný ptačí 3D pohled na skotský ostrov Arran. Proslavil se svými palírnami whisky, Conway se mu na svém Instagramu věnuje hned několikrát a v tomto případě posloužila jako podklad topografická mapa z roku 1948 a výšková data z detailního leteckého lidaru doplněná satelitním výškovým modelem Země.

Animace Apalačského pohoří v 3D:

Conway se neomezuje jen na statické snímky, ale jeho Instagram se plní také animacemi. Tato názorně ukazuje, jak se stará topografická mapa části amerického Apalačského pohoří (oblast Cumberland) postupně promění v plastický 3D terén.

Mapa státu Kalifornie z roku 1944 ve 3D:

V tomto případě si autor pohrál nejen se samotnou mapou, ale efekt plastičnosti přidal třeba i legendě. Detailní záběry najdete na dalších snímcích Conwayova příspěvku.

Mapa hory svaté Heleny z roku 1998 ve 3D:

18. května roku 1980 explodovala hora sv. Heleny a došlo k destrukci podstatné části masivu. V roce 1998 vydala americká geologická služba USGS novou topografickou mapu a takto ji Conway velmi efektně převedl do 3D.

Mapa hory Mt. Blanc jako 3D pohled z jejího vrcholu:

Jak by vypadal pohled do údolí z nejvyšší hory Evropy, kdyby povrch vypadal jako podrobná topografická mapa z roku 1862? V této ukázce si Conway pohrál s perspektivou, hloubkou ostrosti, přidal podvečerní zlatou hodinku, padající mlhu a výsledek je úžasný. Mimochodem, z jeho Google Disku si můžete stáhnout snímek ve vysokém rozlišení jako wallpaper.

Mapa Islandu z roku 1901 s oblaky a ve 3D:

A toto je už zase geologická mapa Islandu z roku 1901. Conway přidal plastický efekt a nad starý papír promítl také fotorealistická oblaka.

Mapa sopky Mauna Loa z roku 1928 v oblacích a ve 3D:

Podvečerní pohled při zlaté hodince na sopku Mauna Loa (Havajské ostrovy). Jako podklad posloužil topografický mapový list USGS z roku 1928. Všimněte si perfektního výškového detailu.

Výškový model ostrova Havaj ve 3D projekci:

Na Havaji ještě chvíli zůstaňme, Conway totiž připravil i minimalistický pohled na celý stejnojmenný a největší ostrov. Níže vystupuje sopka Mauna Loa (4 169 m n. m.) s jasně patrným kráterem, v horní části pak její o pár desítek metrů vyšší souputník Mauna Kea (4 205 m n. m.).

Mapa marsovské sopky Olympus Mons ve 3D: 

Na závěr opustíme zemský povrch a zamíříme na Mars, Conway totiž do 3D převedl také geologickou mapou marsovského povrchu. Tuto sopku jistě všichni poznáte – ano, je to samozřejmě Olympus Mons. Se svými 21-26 kilometry (záleží na stanovení základní hladiny, protože na Marsu chybí oceán) se jedná o nejvyšší známou horu Sluneční soustavy.

Na závěr si stručně vysvětlíme, jak se dá podobný model vytvořit. Budete potřebovat výšková data dané oblasti, přičemž je v omezeném měřítku seženete i zdarma. Jak na to, jsme si loni ukázali v článku, kdy jsme Česko zatopili biblickou potopou.

Technika sama o sobě není nikterak nová. Takto jsem si před 14 lety převáděl do 3D modelu topografické mapy Špindlerova mlýna v modelačním programu Rghinoceros. 

Rastrová výšková data mají zpravidla podobu černobílého obrázku, kdy každému z odstínu odpovídá konkrétní výška. S takovými daty pak umí pracovat i většina 3D modelačních pokročilých nástrojů. Šedý snímek promění v trojrozměrný vektorový reliéf, na který stačí zobrazit libovolnou texturu – mapu, pohrát si se světlem apod. Stručný návod najdete třeba zde.