Vzniku a ranému vývoji planet byly v posledních letech věnovány stovky studií. Mj. zkoumaly, jak rychle planety vznikají, kdy a jak migrují, za jakých podmínek si uchovávají vodu a atmosféru... Ale jedna otázka zůstala bez povšimnutí. Tvar.
Ve studii publikované v časopise Astronomy & Astrophysics Letters, se na něj zaměřil tým anglických astrofyziků. Došli k nečekanému zjištění: zhruba kulový tvar mladých světů není u některých typů planet pravidlem, ale výjimkou. Naši blízcí sousedé Jupiter a Saturn kdysi zřejmě patřili mezi planety s motýlkovým tvarem.
Jak vznikají planety
„V posledních třech desetiletích jsme objevili mnoho exoplanet. Přestože jich pozorujeme tisíce, nemáme přesnou představu o tom, jak vznikají,“ říká hlavní autor výzkumu Adam Fenton z University of Central Lancashire.
Planetární vědci již dlouho upřednostňují scénář postupného, pomalého slučování prachových částic. Předpokládalo se, že tyto částice vytvářejí v hustém prachoplynovém disku mladé hvězdy stále větší objekty, které nakonec vytvoří zárodky planet - protoplanety.
Alternativní představa, tzv. teorie diskové nestability, hovoří o mnohem rychlejším procesu rozpadu plynoprachového disku. A právě tento scénář podporuje několik nových zjištění.

Tvar mladé planety, pohled z boku.
„Tato teorie se zdá být velmi atraktivní, protože ukazuje, že obří planety vznikají velmi rychle a ve velkých vzdálenostech od mateřské hvězdy, což také vysvětluje některá pozorování exoplanet," poznamenává Fenton.
Vědce zajímalo, jak přesně probíhá rozpad plynoprachového disku a jaké jsou vlastnosti světů, které v něm vznikají. Počítačové simulace přinesly překvapivý závěr – vznikající planety nebyly zhruba kulovité, ale zpravidla měly tvar tzv. zploštělého sféroidu (laicky řečeno: připomínaly čočku).
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně