Děti | Genetika

Toužíte po inteligentních potomcích? Vědci zjišťovali, zda by vám s tím mohla pomoct genetická selekce

  • Vědci mohou oplozením ve zkumavce vytvořit rodičům větší počet embryí
  • Z nich lze pak vybrat např. ta, z nichž se narodí inteligentnější děti
  • Jakou má tento postup šanci na úspěch?
Foto: Shutterstock
Toužíte po inteligentních potomcích? Vědci zjišťovali, zda by vám s tím mohla pomoct genetická selekce | Foto: Shutterstock

Uplynul rok od chvíle, kdy se světem rozletěla zpráva o narození prvních geneticky vylepšených dětí v Číně. Biologové, genetici i odborníci na bioetiku se k této události vracejí a hodnotí ji z nejrůznějších úhlů.

Vedle většinové kritiky zaznívají i hlasy volající po tom, abychom genovému vylepšení nebránili. Jako jakýsi kompromis mezi genovým vylepšením a přirozeným během věcí se zdá výběr geneticky nejlepších embryí vzniklých oplozením in vitro (lidově řečeno „oplozením ve zkumavce“).

Dnes se už používají genetické testy raných embryí vzniklých in vitro oplozením jako prevence výskytu dědičných chorob. Pokud se v rodině vyskytuje dědičná choroba, např. cystická fibróza, hemofilie nebo beta-talasémie, a hrozí, že se po přirozeném početí narodí dítě s touto chorobou, podstoupí rodiče oplození in vitro. Při něm vznikne větší počet embryí.

Z každého odeberou embryologové pár buněk, což vývoj embrya významně nenaruší. Odebrané buňky jsou podrobeny genetickým analýzám zaměřeným na výskyt poškozených genů vyvolávajících konkrétní dědičnou chorobu. Pro přenos do dělohy nastávající matky se pak vyberou jen ta embrya, která poškozenou vlohu nezdědila.

Současný pokrok molekulární genetiky a genomiky dovoluje prověřit dědičnou informaci lidského embrya do mnohem větších detailů, než jsme si uměli ještě před pár lety představit.

Také naše povědomí o variantách dědičné informace a jejich vlivu na komplexní lidské vlastnosti významně narostly. Známe například 1200 variant  dědičné informace, které se promítají do  úspěšnosti studia. Jejich souhrnný vliv na studijní výsledky je stejně významný jako vliv rodinného zázemí.

Nabízí se proto otázka, zda bychom nemohli embrya vzniklá oplozením in vitro selektovat i s ohledem na nejrůznější komplexní vlastnosti a vybírat pak ta, která dostala do vínku ty nejlepší genetické předpoklady. Ve studii publikované online v předním vědeckém časopise Cell se pokusil zhodnotit vyhlídky na úspěch takového postupu mezinárodní vědecký tým vedený Shaiem Carmim z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Nepatrné zisky

Carmi a spol. si pro svou simulaci vybrali dvě komplexně děděné vlastnosti – tělesnou výšku a IQ. Obě vlastnosti jsou významnou měrou dědičné a jsou podmíněné společným účinkem velkého počtu genů, z nichž každý sám o sobě má na výslednou vlastnost jen malý efekt.

Vědci použili údaje o genomech skutečných rodičů a v počítači vytvořili možné kombinace dědičné informace embryí počatých těmito rodiči. V některých případech vědci kombinovali genomy skutečných partnerů, jindy dávali dohromady DNA lidí, kteří se nejspíš nikdy v životě nepotkali.

Carmi a jeho spolupracovníci předpokládali, že oplozením in vitro vznikne každému rodičovskému páru deset embryí a z těch bude možné vybrat to, z kterého se narodí co nejvyšší a co nejinteligentnější potomek. Když pak vybrali embryo s nejlepší kombinací vloh, zjistili, že „zisk“ je ve srovnání s náhodným výběrem jen minimální. IQ bylo možné cíleným výběrem embrya zvýšit o 3 body a tělesnou výšku bylo možné zvýšit o 3 centimetry.

Pokud se takový efekt výběru někomu nezdá zase tak malý, je třeba dodat, že zisk odhadnutý na základě genetické informace embrya nelze plně garantovat. Kromě dědičnosti vstupuje u komplexních vlastností do hry celá řada dalších faktorů. O tom se vědci přesvědčili, když vzali do testů dvacet rodin s velkým počtem dětí a provedli u jejich příslušníků genetické testy.

Ukázalo se, že kdyby měli vědci informaci dětí v každé rodině v době, kdy tyto děti byly ještě embryí, a vybírali by mezi nimi takové embryo, které doroste v dospělosti největší tělesné výšky, zhusta by se nestrefili. Dítě, které na základě genetických testů vypadalo jako nejlépe disponované pro vysokou postavu, se někdy v konkurenci sourozenců neukázalo jako nejvyšší.

Carmi a spol. také upozorňují, že zdaleka ne všem párům se podaří při in vitro oplození získat deset embryí. V reálném světě by měly mnohé páry k dispozici podstatně méně embryí. Při výběru z pěti embryí už by byly „zisky“ pouze 2,5 cm pro tělesnou výšku a 2,5 bodu pro IQ

Vědci provedli také simulace pro výběry z 50 a 100 embryí. Ani tam však nedošlo k nějak dramatickému nárůstu ve výskytu „superkombinací“ zajišťujících podstatný nárůst IQ nebo výrazně vyšší postavu. Ani počtem embryí se tedy nedají „nahnat“ vyhlídky na narození „superdítěte“.

Pramen: Cell

Diskuze (11) Další článek: NASA konečně objevila místo havárie indického lunárního landeru Vikram

Témata článku: Výzkum, Čína, Děti, Genetika, DNA, Embryo, Velký počet, Dědičná informace, Vlastnost, Selekce, Tělesná výška, Vitro, Oplození, Jeruzalém, Hebrejská univerzita, Vědec


Určitě si přečtěte

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

** Tipy na klávesnice, myši, routery, tiskárny, sluchátka a další věci k počítačům ** Poradíme, s jakými produkty neuděláte chybu ** Vybíráme jak příslušenství na běžnou práci, tak na hraní her

David Polesný | 20

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

** Mapy.cz neslouží jen k zobrazení podkladů a plánování tras ** Nabízejí celou řadu dalších praktických funkcí a možností ** Vybrali jsme třináct tipů a triků, o kterých možná nevíte

Karel Kilián | 33