Nová studie varuje, že toxické chemikálie z pneumatik automobilů se mohou dostat na naše talíře, protože stále více zeleniny „pohlcuje“ znečišťující látky. Rakouští vědci zjistili, že když se uvolňují částice z automobilových pneumatik, zanechávají za sebou zbytky potenciálně nebezpečných látek. Ty pak putují s větrem a deštěm, a nakonec končí v řekách a kanalizaci.
Odpadní vody a kaly z čistíren odpadních vod se často používají v zemědělství jako hnojiva, což znamená, že částečky pneumatik mohou kontaminovat zemědělskou půdu, ovlivnit rostoucí rostliny a potenciálně je učinit nebezpečnými pro konzumaci. Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v odborném časopise Environmental Science & Technology.
Nebezpečné pneumatiky
„Částice z pneumatik obsahují řadu organických chemických látek, z nichž některé jsou vysoce toxické,“ říká doktorandka z Centra pro mikrobiologii a vědu o environmentálních systémech (CMESS) a spoluautorka studie Anya Sherman.
„Pokud se tyto chemické látky uvolňují v kořenové zóně jedlých rostlin, mohou představovat zdravotní riziko pro spotřebitele – za předpokladu, že rostliny tyto chemické látky přijímají,“ dodává vedoucí výzkumné skupiny Thilo Hofmann v univerzitním prohlášení.
Aby vědci dospěli ke správným výsledkům, přidali k rostlinám salátu pět chemických látek. Čtyři z těchto chemikálií jsou přísadami používanými při výrobě pneumatik, nicméně ne u všech byla prokázána jejich škodlivost. Vědci však potvrdili, že pátá chemická látka, nazývaná 6PPD-chinon, toxická je.
6PPD-chinon sice není součástí procesu výroby pneumatik, ale je vedlejším produktem, který vzniká, jakmile se začnou pneumatiky používat. Vědci v minulosti spojili tuto konkrétní chemickou látku s hromadným úhynem lososů ve Spojených státech.
Pravdu odhalil salát
„Naše měření ukázala, že rostliny salátu absorbovaly všechny námi zkoumané sloučeniny prostřednictvím kořenů a přenesly je do listů, kde je nahromadily,“ uvádí Sherman. Docházelo k tomu i v případě, že rostliny salátu nebyly vystaveny chemickým látkám přímo, ale pouze nepřímo prostřednictvím zbytků pneumatik.
„Rostliny salátu průběžně přijímají potenciálně škodlivé chemické látky, které se dlouhodobě uvolňují z odřených částic pneumatik,“ uvádí Hofmann. Látky z pneumatik také interagovaly s rostlinami salátu a vytvářely nové sloučeniny. Tyto sloučeniny jsou zatím vědci neprobádané, což znamená, že nemohou určit, zda jsou toxické, či nikoliv.
„Rostliny tyto látky zpracovávaly a vytvářely přitom sloučeniny, které dosud nebyly popsány. Protože neznáme toxicitu těchto metabolitů, představují zdravotní riziko, které zatím nelze posoudit,“ zdůrazňuje vedoucí vědecký pracovník Centra pro mikrobiologii a vědu o environmentálních systémech Thorsten Hüffer. Jeho tým má v plánu vysledovat možnou cestu znečišťujících látek z opotřebení pneumatik od silnice až na talíř.
„Procesy, které jsme zkoumali, probíhají v půdních systémech pravděpodobně odlišně. V dalším kroku se proto budeme zabývat možnou absorpcí aditiv do pneumatik kořeny rostlin v přírodních půdách,“ uvádí spoluautorka Ruoting Peng, která ve svém disertačním projektu sleduje přítomnost ještě širšího spektra aditiv v životním prostředí se zaměřením na znečištění vodních ploch.
Nebezpečí mikroplastů
Znečišťující látky z produktů vytvořených člověkem jsou rozptýleny téměř po celé planetě a jejich znečištěním velmi trpí oceány, řeky a jezera. Vědci již dříve zkoumali, jak dlouho mohou mikroplasty uvolňovat znečišťující látky do vody. Zjistili, že některé mohou uvolňovat škodliviny i více než 500 let. Výzkum se zaměřil na ftaláty – přídatné látky, které se používají především při výrobě PVC k zajištění pružnosti a stability.
„Tato změkčovadla byla zjištěna v životním prostředí prakticky všude. Přesto je málo známo o procesu jejich uvolňování z mikroplastů a o tom, jak ho mohou ovlivnit podmínky prostředí,“ vysvětluje autorka této studie Charlotte Henkel. „Naše analýzy ukázaly, že ze studovaných mikroplastů z PVC se mohou ftaláty uvolňovat do vodních systémů – například do řek, jezer nebo podzemních vod – po dobu více než 500 let.“
„Jakmile se mikroplasty dostanou do vodního prostředí, představují zdroj potenciálně znečišťujících látek, v případě ftalátů navíc po velmi dlouhou dobu,“ upozorňuje Hofmann. Některé ftaláty přitom mohou ovlivnit hormonální funkce, což může mít dopad na reprodukční systém a vývoj plodu.
Kvůli zdravotním a ekologickým rizikům spojeným s ftaláty bylo v mnoha zemích omezeno jejich používání. Například v Evropské unii jsou některé ftaláty zakázány v dětských hračkách a výrobcích pro kojence, a jsou také omezeny v jiných výrobcích, jako jsou kosmetické produkty a léky.
Zdvižený varovný prst
Výzkum upozorňuje na potenciální nebezpečí spojené s částicemi uvolněnými během opotřebení pneumatik a dalšími znečišťujícími látkami z produktů vyrobených člověkem. Tyto látky se dostávají do životního prostředí a představují významné riziko pro zdraví ekosystémů, volně žijících živočichů i lidí.
Pochopení celého rozsahu těchto rizik a procesů, při nichž se znečišťující látky uvolňují a jsou absorbovány rostlinami a dalšími organismy, má zásadní význam pro vytvoření účinných strategií pro zmírnění jejich dopadu. Je zapotřebí dalšího výzkumu, který se bude zabývat uvolňováním toxických látek z mikroplastů, částic pneumatik a dalších zdrojů, jakož i jejich dlouhodobými účinky na ekosystémy a lidské zdraví.
Do té doby je podle vědců nezbytné, aby vlády, průmyslová odvětví i jednotlivci přijali opatření ke snížení znečištění, minimalizaci používání škodlivých chemických látek a podpoře udržitelných postupů, které ochrání životní prostředí a zajistí bezpečnost potravin.