Zatímco evropská Unie chce vyrábět palivo ze vzduchu, v Japonsku vsadili na odpad. Skupina tamních firem pod vedením Toyoty, producenta průmyslových plynů Iwatani a konstrukční JGC Holdings hodlá plynofikovat nepotřebné plasty.
Ostrovní stát vyprodukuje 9,4 milionů tun plastového odpadu ročně (37 kg na osobu) a jen část se vyváží nebo skládkuje. Drtivá většina (80 %) skončí ve spalovnách, kde se podílí na emisi 13 milionů tun CO₂ ročně.
Čistý vodík z odpadu i pro automobily
Co s tím? Skupina je přesvědčená, že by mohla Japonsku pomoci zatím poměrně raná technologie, kterou rozvíjejí třeba energetické startupy Ways2H a SGH2 Energy. Vodík umějí vyrobit prakticky z jakéhokoliv běžného odpadu.
Slečna sešlapala dostatek PET lahví a tři zahradní židličky, a tak má dostatek vodíku na cesty. Alespoň v představách inženýrů, kteří chtějí vyrábět čistý vodík z plastového odpadu
Takto vyrobený vodík by přitom měl dosahovat vysoké čistoty, aby mohl být nasazený i v elektroautomobilech s vodíkovými články FCV. Právě na ně vsadila i Toyota u svého modelu Mirai, takže není divu, že se zajímá o výrobu co nejlevnějšího zdroje energie.
Vodíkové zásobníky v Toyota Mirai. Vodík společně s kyslíkem z okolního vzduchu vyrábí elektřinu pro elektromotor. Jediným odpadním materiálem je voda
Pomůže horká palzma
Pointa spočívá v rozložení hmoty na prvočinitele působením extrémně vysoké teploty. SGH2 Energy tomu říká SPEG (Solena Plasma Enhanced Gasification) a jak už název napovídá, o vše se postará komora s plazmomety, která dosahuje teplot 3 500 °C až 4 000 °C.
Princip technologie SPEG, která mění odpad na vodík:
To je dost na to, aby se materiál rozložil na základní molekuly a vznikl syntetický plyn, z něhož se konečně extrahuje velmi čistý vodík (99,9999%). Proces by měl být 5-7× levnější než výroba zeleného (bez uhlíkové stopy), modrého, šedého a hnědého (nejvyšší uhlíková stopa) vodíku současnými metodami. A dokonce ekologičtější než zelený vodík vyráběný třeba elektrolýzou.
Prototyp plazmových pochodní (plasma torch) pro SPEG:
