Oživeno 28. prosince | Kreml dle agentury Reuters přiznal „tragický incident“ a Vladimir Putin se osobně omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za pád letadla v době odrážení útoku Ukrajiny. Okolnosti havárie jsou však nadále předmětem spekulací. V době, kdy se letoun nacházel v ruském vzdušném prostoru, probíhal útok ukrajinských dronů na města Groznyj, Mozdok a Vladikavkaz. Ruská protivzdušná obrana byla proto v plné pohotovosti.
Přeživší cestující popisovali slyšitelné exploze, které letoun zasáhly, a následné poškození trupu. Čtyři ázerbájdžánské zdroje uvedly, že letadlo bylo pravděpodobně omylem sestřeleno ruskou raketou protivzdušné obrany. Putinova omluva, ač je nesporně významná, nezahrnuje přímé přiznání odpovědnosti.
Kreml v prohlášení uvedl pouze to, že probíhá vyšetřování a že vyslýchá civilní i vojenské odborníky. Incident připomíná podobné tragédie z minulosti – sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014 nebo ukrajinského letadla íránskou obranou v roce 2020. V reakci na nehodu Ázerbájdžán pozastavil lety do deseti ruských měst.
Ranní let 25. prosince 2024 z ázerbájdžánského Baku do ruského města Groznyj se pro většinu cestujících na palubě Embraeru ERJ-190 (registrace 4K-AZ65) společnosti Azerbaijan Airlines stal osudným. Celý svět šokovala havárie, která si vyžádala 38 lidských životů a bezmála tři desítky zraněných. Příčiny zatím nejsou zcela jasné, avšak sílí spekulace o sestřelení letadla ruskou raketou nad ruskou částí Kaspického moře.
Jednalo se o běžný komerční let J2-8243, kdy po přiblížení k destinaci narazila posádka na extrémně nepříznivé povětrnostní podmínky. Hustá mlha s minimální viditelností znemožnila přistání v Grozném. Letadlo bylo proto odkloněno do Machačkaly v Dagestánu, kde však situace byla podobně nepříznivá. Po neúspěšném pokusu o přistání bylo rozhodnuto o dalším odklonu do Aktau v Kazachstánu.
Výkyvy výšky a rychlosti
Během letu došlo k opakovaným zásadním výkyvům výšky a rychlosti. Letadlo se několikrát ztratilo z radarů využívajících systém ADS-B, což je základní technologie pro sledování polohy letadel. Náhlé zmizení mohlo naznačovat technické problémy, možnou poruchu komunikačních systémů nebo rušení signálu satelitních pozičních systémů (spoofing GPS).
Trasa dle FlightRadaru
Data ze služby Flightradar24 ukazují, že letoun opakovaně klesal a následně prudce stoupal, což je typický příznak problémů s ovladatelností a stabilitou. Tento problém začal až po ztrátě komunikace a zmizení letadla z radarů poblíž Grozného.
Kolísání rychlosti a výšky
Cyklus vzestupů a klesání se opakoval během posledních 70 minut letu několikrát, což ukazuje na extrémně závažné problémy s ovládáním. Vertikální změny výšky dosahovaly až 8000 stop za minutu, což naznačuje závadu hydrauliky nebo jiný závažný technický problém.
Pád 3 kilometry od letiště
Klesání k Aktau začalo přibližně v 11:00 místního času, přičemž letadlo poblíž letiště provedlo dvě otočky. Během třetího pokusu o přiblížení došlo k zásadní ztrátě výšky a letadlo narazilo do země zhruba 3 kilometry od přistávací dráhy. Podle dostupných záznamů a videí stroj v okamžiku nárazu klesal a měl podvozek vysunutý pro přistání. Náraz způsobil okamžitý požár, který zcela zničil přední část letadla.
Z celkového počtu 67 osob na palubě (62 cestujících a 5 členů posádky) se podařilo přežít 29 lidem. Většina z těch, kteří přežili, se nacházela v zadní části letadla, která zůstala po nárazu relativně nepoškozena. Havárii bohužel nepřežil ani jeden ze dvou pilotů a 36 cestujících.
Jednou z nejkontroverznějších možných příčin je možné sestřelení letadla ruskou raketou. Někteří svědci i odborníci poukazují na díry v trupu letadla, které se podobají poškození po zásahu šrapnely. Tuto teorii podporuje i skutečnost, že v oblasti Grozného a Machačkaly docházelo v uvedeném čase k vojenským operacím, během kterých mělo být odpáleno několik protiletadlových střel.
Vyšetřování probíhá
Původní zprávy také zmiňovaly možnost kolize s hejnem ptáků nebo explozi tlakové nádoby s kyslíkem. Kolize s ptáky je v letecké dopravě poměrně častým jevem a může způsobit vážné poškození motorů nebo jiných částí letadla. Exploze kyslíkové nádoby by mohla vysvětlit vnitřní poškození kabiny, avšak tato hypotéza vyžaduje další důkazy z analýzy trosek stroje.
Vyšetřování příčin vede kazašská Agentura pro leteckou bezpečnost (AAIID) s podporou odborníků z Ázerbájdžánu a Brazílie (země výrobce letadla). Vyšetřovatelé objevili krátce po nehodě první černou skříňku, druhá byla nalezena o den později. Analýza těchto záznamů by mohla přinést klíčové odpovědi na otázky ohledně příčin. Někteří činitelé z Ázerbájdžánu ale již nyní otevřeně hovoří o tom, že záznamy mohou potvrdit zásah raketou.
Tato událost se stala zdrojem politického napětí mezi Ázerbájdžánem a Ruskem. Zatímco Moskva oficiálně popírá jakékoli zapojení, Baku čím dál hlasitěji volá po odpovědnosti a veřejném vyšetřování. Tragédie letu J2-8243 připomíná, jak nebezpečné mohou být lety v oblastech s vojenskou aktivitou. Ačkoli je vyšetřování v rané fázi, už nyní je jasné, že se jedná o událost s hlubokými důsledky nejen pro letectví, ale i mezinárodní vztahy.
Situaci nadále sledujeme a o průběhu vyšetřování vás budeme informovat. Vyšetřování je v tuto chvíli teprve v rané fázi a další podrobnosti o příčinách nehody mohou být zveřejněny v průběhu následujících dní až měsíců.
Zdroje: avherald.com, en.wikipedia.org, flightradar24.com.