Trávíte příliš mnoho času na sociálních sítích? Možná trpíte FOMO – strachem ze zmeškání | Ilustrace: AI Midjourney

Ilustrace: AI Midjourney

Trávíte příliš mnoho času na sociálních sítích? Možná trpíte FOMO – strachem ze zmeškání

Během restrikcí v průběhu pandemie onemocnění covid-19 byl pro mnohé lidi internet často jediným způsobem, jak zůstat v kontaktu s ostatními. Bohužel ne všichni se z něj po ukončení veškerých omezení vrátili do reálného světa ve stejné míře, jako předtím. To je svým způsobem znepokojivé.

Kim M Caudwell působí jako odborný asistent v oboru psychologie na Univerzitě Charlese Darwina. Ve článku na webu The Conversation poukazuje na skutečnost, že součástí toho, co vede k problematickému používání internetu, může být něco, co většina z nás dobře zná – strach z toho, že něco zmeškáme neboli FOMO.

Vědci zkoumali vliv strachu ze zmeškání

Pokud zkratku FOMO vidíte poprvé, pak vězte, že dle Wikipedie znamená „Fear of missing out, česky strach ze zmeškání nebo strach, že o něco přijdeme, je druh úzkosti způsobený pocitem, že člověku utíká zajímavá příležitost, které ale využívají druzí.“

Caudwell se svým týmem zkoumal, jakou roli hraje strach ze zmeškání při dvou druzích používání internetu: problematickém používání sociálních médií a „doomscrollingu“. Doomscrolling je termín, který popisuje situaci, kdy někdo tráví dlouhý čas procházením negativních zpráv na internetu, často na sociálních sítích nebo zpravodajských webech.

Doomscrolling často začíná nevinně, když chce být člověk informovaný o aktuálních událostech. Kvůli přirozené tendenci médií zdůrazňovat špatné zprávy se ale může snadno stát, že se ponoří do spirály negativních informací, které pak ovlivňují jeho náladu a duševní pohodu.

Co je to FOMO?

FOMO je strach, který zažívají někteří lidé, když mají pocit, že „prošvihnou“ věci, které se dějí na jejich sociální scéně. Vědci z oblasti psychologie se tímto jevem zabývají již více než deset let a spojují ho s duševním zdravím a pohodou, užíváním alkoholu a problematickým používáním sociálních médií.

Používání sociálních médií se stává problémem v případě neustálého nutkání kontrolovat sociální sítě. Pokud má toto používání negativní dopad na jejich každodenní život, mívají takto postižení lidé potíže s jeho omezením. Zatímco problematické používání sociálních médií je známé již delší dobu, zdá se, že doomscrolling je novějším fenoménem – pozornost odborníků přitáhl až během pandemie a po ní.

V rámci studie chtěli vědci ověřit myšlenku, zda strach ze zmeškání vede jedince k problémovému chování. Domnívali se, že klíčovým faktorem je (ne)schopnost zvládat emoce. Zatímco část lidí s tím nemá problém, někteří mají se zvládáním emocí potíže. Během pandemie byly větší problémy se zvládáním emocí spojeny s prožíváním většího akutního stresu.

Příčina tkví v (ne)zvládání emocí

V poslední době se však stále více pozornosti věnuje myšlence mezilidské regulace emocí. To znamená, že se obracíme na druhé, aby nám pomohli naše emoce usměrňovat. To může být v závislosti na kontextu užitečné (například když vám někdo bude naslouchat a vy můžete mluvit o svých pocitech), nebo neužitečné (např. společné omílání problémů).

Zjištění ukázala, že lidé, kteří vykazují silnější strach ze zmeškání, častěji padají do problematického používání sociálních médií, protože mají potíže se zvládáním svých emocí a hledají pomoc u ostatních. Podobně lidé se silnějším FOMO tíhnou k doomscrollingu kvůli potížím s intrapersonální regulací svých emocí.

Souvislost mezi strachem ze zmeškání a doomscrollingem může být spíše o častější přítomnosti na internetu v době, kdy se něco děje. Proti tomu problematické používání sociálních médií má složitější kontext. Pokud někdo pociťuje strach, že bude „odstrčen“, a má se zvládáním tohoto pocitu potíže, může být přitahován k platformám sociálních médií třeba i proto, aby se pokusil získat pomoc od ostatních.

Co ukázaly výsledky studie?

Z výsledků studie dále vyplynulo, že:

  • Strach ze zmeškání (FOMO) je spojen s touhou být neustále ve spojení s tím, co dělají ostatní, a sociální média slouží jako efektivní prostředek k udržení této vazby.
  • Problémové používání sociálních médií a doomscrolling jsou dvě formy problematického používání internetu, které mají souvislost se strachem ze zmeškání.
  • Klíčovou roli hraje schopnost zvládání emocí. Problémové chování na internetu může být způsobeno neschopností jedince zvládat negativní emocionální stavy.
  • Výzkum naznačuje, že zásahy zaměřené na snížení problémového používání sociálních médií by měly brát v úvahu individuální obtíže se zvládáním emocí.

Vědecká zjištění naznačují, že současné diskuse o omezení používání sociálních médií mladými lidmi jsou sice kontroverzní, ale důležité. Je nutné najít rovnováhu mezi potřebou sociálních vazeb, které se stále častěji odehrávají online, a škodlivými důsledky spojenými s problematickým chováním při používání internetu.

Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 24. května 2024 na online platformě Springer Link. Tato platforma poskytuje přístup k vědeckým článkům, knihám, konferenčním příspěvkům a dalším publikacím v oblasti vědy, techniky, medicíny, společenských věd a dalších oborů.

Určitě si přečtěte

Články odjinud