Obří raketa Falcon Heavy uskutečnila třetí start a poprvé přitom startovala v noci. SpaceX při tomto startu americkému letectvu v rámci mise STP-2 (Space Test Program -2) ukázala, co všechno Falcon Heavy dokáže. SpaceX by se tak mohla dostat k dalším lukrativním zakázkám na vynášení vojenských družic.
Podle Elona Muska jde o nejtěžší start v historii společnosti. Druhý stupeň rakety čeká velmi náročná práce. Provede rekordní čtyři zážehy, při kterých umístí 24 družic na tři odlišné dráhy. Posledním zážehem dojde k pasivizaci – raketa spálí zbytkové množství paliva a předvede, že dokáže provést zážeh i po několikahodinové přestávce.
Aktualizace 25. června 8:50
Ke startu mělo dojít v úterý 25. června v 5:30 našeho času, ale byl odložen na 8:30 kvůli dodatečným kontrolám pozemních systémů. Postranní boostery úspěšně přistály na pevnině. Centrální stupeň havaroval kousek od plošiny OCISLY.
Kamera na plošině zachycuje, jak centrální stupeň plošinu těsně minul a za současné exploze zbytkového paliva se zřítil do moře.
Start můžete sledovat ze záznamu oficiálního streamu, níže i s českým komentářem:
Průběh letu
|
Čas po startu
|
Operace |
| 0:00:00 |
Start |
| 0:00:42 |
Maximální zatížení rakety |
| 0:02:27 |
Vypnutí postranních boosterů |
| 0:02:31 |
Odpojení boosterů |
| 0:03:27 |
Vypnutí motorů centrálního stupně |
| 0:03:31 |
Odpojení centrálního stupně |
| 0:03:38 |
Zážeh druhého stupně |
| 0:08:41 |
Přistání postranních boosterů v přistávací zóně 1, 2 |
| 0:08:38 |
Vypnutí druhého stupně |
| 0:11:21 |
Přistání centrálního stupně na OCISLY |
| 0:12:55 |
Odpojení prvních družic |
| 1:12:39 |
Druhý zážeh druhého stupně |
| 1:13:00 |
Vypnutí druhého stupně |
| 2:07:35 |
Třetí zážeh druhého stupně |
| 2:08:04 |
Vypnutí druhého stupně |
| 3:27:27 |
Čtvrtý zážeh druhého stupně |
| 3:28:03 |
Vypnutí druhého stupně |
| 3:34:09 |
Finální odpojení družic |
Ponese 24 družic i lidské ostatky
Pod aerodynamickým krytem Falconu Heavy bude 24 družic od NASA, amerického letectva, univerzit i soukromého subjektu.
Jednou z nich bude GPIM, která má otestovat „zelenější raketové palivo“. Podrobnosti o družici najdete v dřívějším článku. Dalším nákladem je šestice družic COSMIC-2 pro výzkum atmosféry.
Velmi zajímavý náklad má na palubě družice OTB. Ponese první atomové hodiny na bázi iontů. Jejich úkolem je výrazně zlepšit prostorovou navigaci. Jsou 50krát stabilnější než atomové hodiny v družicích GPS. Na palubě OTB mají být také zpopelněné lidské pozůstatky od firmy Celestis, která se na „poslední cesty“ tohoto typu zaměřuje.
Nejtěžším nákladem (600 kg) bude družice amerického letectva DSX. Jejím úkolem je výzkum technologií potřebných k významnému posunu schopností ministerstva obrany k provozování družic v drsném prostředí radiace na středních oběžných drahách. DSX bude navedena na dráhu ve výšce 6 až 12 tisíc km.
Družice ARMADILLO bude studovat submilimetrové částice vesmírného odpadu. Družice OCULUS pomůže zpřesnit určování pozic družic jejich optickým pozorováním ze Země.
Solární plachetnice Lightsail 2
Jednou z družic na vrcholu Falconu Heavy bude také solární plachetnice Lightsail 2 od Planetary Society. Nevládní organizaci v 80. letech spoluzakládal astronom Carl Sagan, kterého můžete znát mimo jiné jako autora knižní předlohy k filmu Kontakt.
Plachetnice bude ukrytá v klasickém CubeSatu, který se skládá ze tří krychlí o hraně 10 cm. Na oběžné dráze se plachta z mylaru o tloušťce 4,5 mikrometrů rozvine do čtverce o rozměrech 5,6 x 5,6 m. Po rozvinutí bude viditelná na noční obloze, ale bohužel ne z území Česka.
O pohon solární plachetnice se v případě Lightsail 2 postará tlak slunečního záření. Akcelerace nebude oslnivá – jen asi 0,058 mm/s2, ale i to by mělo stačit na postupnou změnu oběžné dráhy plachetnice. Hlavním úkolem je především vyzkoušení technologií.
Pro Planetary Society je to už druhá solární plachetnice. V roce 2015 se do vesmíru vydala Lightsail 1 na vrcholu rakety Atlas V.
Solární plachetnice bychom v budoucnu mohli využívat pro cesty po Sluneční soustavě ale také k mezihvězdnému cestování. Breakthrough Starshot chce poslat miniaturní plachetnici o velikosti poštovní známky k nejbližší hvězdě od Slunce Proximě Centauri. V tomto případě se však místo Slunce opře do plachet výkonný laser.
Rekordní návrat centrálního stupně
SpaceX použije pro start postranní boostery, které už mají za sebou jeden let. V dubnu při něm Falcon Heavy vynesla družici Arabsat 6A. Opět se počítá s návratem všech tří částí.
Boostery dosednou na pevnině a to v místě, kde v dubnu explodovala při testu loď Crew Dragon. Centrální stupeň přistane na plošině v moři. Podle původních plánů měl přistát neobvykle blízko – je 40 km od pobřeží.
Nakonec je z toho rekord přesně opačný. Plošina OCISLY bude čekat 1236 km od pobřeží, což je o 270 km dál ve srovnání s předešlým startem Falconu Heavy. Důvod změny není znám.
U předešlých startů Falconu Heavy SpaceX o centrální stupeň přišla, což ale nesouviselo přímo s konceptem rakety. V prvním případě stupeň při přistání havaroval. Při druhém letu sice přistál úspěšně, ale dříve než se vrátil do přístavu, se na plošině kvůli rozbouřenému moři převrátil.
Zdroje: Planetary Society, space.skyrocket.de, nasaspaceflight.com