Léto je sice v plném proudu, proč si ale předstihem nezavěštit, jak to bude vypadat v prosinci. Vypadá to, že nás čeká zima, jak má být. První analýzy totiž naznačují, že polární vír bude v sezóně 2025/2026 s velkou pravděpodobností slabý. Pro nás ve střední Evropě to znamená vyšší šanci na narušení tryskového proudění, které běžně odděluje mrazivý arktický vzduch od mírnějších zeměpisných šířek. Místo fádních a deštivých týdnů bychom se tak mohli dočkat pravé zimy.
Polární vír (též polární vortex) si můžeme představit jako obrovský atmosférický vír rotující nad severním pólem. V horních vrstvách atmosféry, konkrétně ve stratosféře, se točí jako téměř dokonalý kruh, zatímco v nejnižší vrstvě, troposféře, kde se odehrává veškeré počasí, jeho strukturu narušují hory a tlakové útvary.
Stabilní polární vír (vlevo) a jeho rozpad (vpravo)
Jeho síla rozhoduje o charakteru zimy. Pokud je stabilní a silný, drží mrazivý vzduch pevně uzamčený v polárních oblastech. Když ale zeslábne, jeho struktura se naruší a studený vzduch se může snadněji „vylít“ směrem na jih, což přináší mráz a sněžení do Evropy i Severní Ameriky. Účinky kolapsu polárního víru se mohou projevit s odstupem několika týdnů, přičemž ne každý kolaps automaticky znamená extrémní zimu.
La Niña a kvazidvouletá oscilace
Prvním dílkem do skládačky blížící se zimy je jev zvaný La Niña. Jde o studenou fázi v cyklu teplotních změn v rovníkovém Pacifiku. Historická data ukazují, že během zimy s La Niñou existuje 60% až 75% pravděpodobnost výskytu náhlého stratosférického oteplení, které je klíčovým spouštěčem kolapsu polárního víru. Aktuální prognózy naznačují, že se pro zimu 2025/2026 formuje slabá La Niña.
Anomálie teploty hladiny moře
Druhým významným faktorem jsou větry ve stratosféře nad rovníkem, známé jako kvazidvouletá oscilace (QBO; Quasi-Biennial Oscillation). Tyto větry pravidelně mění svůj směr z východního na západní a zpět, což ovlivňuje, jak snadno se energie z nižších vrstev atmosféry dostane až do polárních oblastí.
Směr kvazibienální oscilace ovlivňuje polární vír
Pro nadcházející zimu se očekává východní fáze, která, laicky řečeno, „hází polárnímu víru klacky pod nohy“. Usnadňuje totiž narušení jeho stability, zvyšuje šanci na jeho kolaps a pomáhá propojit dění v oceánu s atmosférou nad pólem.
Stav mořského ledu
Třetím faktorem je stav mořského ledu. Když je v Barentsově a Karském moři méně ledu, narušuje to proudění vzduchu a podporuje vznik vln v atmosféře, které mohou „rozbít“ polární vír. Zároveň, pokud je v Ochotském moři ledu naopak více, se efekt ještě zesiluje. A přesně taková situace se v současnosti rýsuje. Tento vliv je navíc výrazně silnější právě během východní fáze QBO.
Když sečteme všechny tři faktory dohromady – tedy přicházející La Niñu, příznivou východní fázi QBO a specifické rozložení mořského ledu – vytváří se téměř dokonalý scénář pro vznik slabého polárního víru. Ačkoli žádná předpověď není stoprocentní, šance na dynamickou zimu s vpády arktického vzduchu a sněhovými nadílkami v Evropě jsou pro sezónu 2025/2026 neobvykle vysoké.