Představte si bittorrentový klient optimalizovaný pro sledování filmů a seriálů, který dokáže streamovat už během stahování. Klient, který zároveň dokáže skrýt vaši identitu v síti podobným způsobem jako třeba Tor. Klient, který má jedno velké vyhledávací pole jako Google a je zcela nezávislý na jakémkoliv katalogu torrentů. No a nakonec klient, který se pokouší do hry zapojit technologii kryptoměn.
Kdo by něco takového dokázal splácat dohromady? Leckoho napadne partička uhrovitých pirátů odkudsi z východní Evropy, někdo si vzpomene na švédské autory The Pirate Bay, a jelikož jsem zmínil i ty kryptoměny, mohli by to být ostatně také čínští mineři.
Bittorrentový klient, jehož vývoj platí Evropská unie
Chyba lávky! Řeč je totiž o Tribleru, který se už roky rodí na půdě nizozemské Technische Universiteit Delft. Rok od roku se zdokonaluje díky zapojení desítek tamních studentů, kteří o něm píšou své diplomové práce, vědeckých pracovníků a hlavně díky tučné finanční injekci ve výši 3,5 milionů eur. Kdo tuto legraci platí? Vlastně i vy, Tribler totiž vzniká s podporou dotačního programu pro vědu a výzkum Evropské unie.
Někdo z evropských dotací staví ptačí hnízda, někdo bittorrentové klienty
Je tedy určitou ironií osudu, že tatáž unie, která připravuje kontinentální legislativu ochrany autorských práv, financuje i projekt, který se je pokouší zcela jasně obcházet. Má to ale své opodstatnění, Tribler, nehledě na to k čemu slouží, je totiž především ukázkou integrace několika špičkových softwarových technologií.
BitTorrent není sprosté slovo
Co to znamená v praxi? Historie Tribleru sahá k počátku století, kdy si experti začali uvědomovat bezpečnostní slabiny tehdejších protokolů pro P2P komunikaci včetně BitTorrentu. Nešlo přitom automaticky o warez, filozofie P2P, kdy data nestahujete z nějakého centrálního bodu, ale mohou si je mezi sebou decentralizovaně sdílet všechny uzly (uživatelé), totiž slibuje mnohem efektivnější využití internetové infrastruktury a také odolnost dat před snahou o jejich zničení.
Stahování aktualizací Windows 10 skrze P2P. Připomíná vám to BitTorrent? Není divu.
Ostatně i proto začal s šířením svých aktualizací pomocí technologie P2P v rámci Windows 10 experimentovat i samotný Microsoft, kterého z podpory warezu asi těžko někdo obviní.
„BitTorrent 2.0“ z Nizozemska
Doktorandi z Delftu tehdy začali psát jakýsi BitTorrent 2.0, který byl sice na jednu stranu zpětně kompatibilní s tím původním, ale zároveň nabízel téměř dokonalou anonymitu. Data totiž netečou přímo mezi dvěma koncovými uživateli, kteří by tak navzájem znali síťovou identitu, ale podobně jako v Toru ještě přes několik dalších prostředníků.
První obrázek znázorňuje běžnou komunikaci v bittorentové síti. Další dva pak komunikaci skrze jeden a tři anonymizační uzly.
A nakonec nejvyšší stupeň anonymizace, kdy jsou násobně skryté oba směry
Pokud by si chtěla Eva v takové architektuře P2P stáhnout třeba soubor legalni_film.mp4, který má na svém počítači Jiří, nedozví se, že se stahuje zrovna od Jiřího, Tribler totiž vytvoří cestu až přes tři další uzly, přičemž Evin počítač bude znát IP adresu až toho posledního.
I když nebudu žádná data seedovat, síť Tribleru mě může využít jako anonymizační uzel a program tak stále něco stahuje a nahrává. Bez mého svolení se ale nikdy nebude chovat jako viditelný koncový uzel.
Samo-replikující se autonomní entita
Tímto posledním počítačem v řadě může být buď dobrovolník, který také používá Tribler a v jeho konfiguraci zaškrtne políčko „Allow Tribler to be an exit node,“ anebo, a to je mnohem zajímavější, se bude jednat o automatického robota.
Šéf vývoje Dr. Johan Pouwelse, kterého vyzpovídal TorrentFreak, jej popisuje zhruba takto:
„V posledních několika letech jsme vyvinuli armádu botů, kterým říkáme samo-replikující se autonomní entity. Jedná se o programy s vlastní bitcoinovou peněženkou, které prolézají internet, nakupují servery a na nich zřizují exit nody.“
Jedním kliknutím se mohu dobrovolně stát výstupním uzlem. Navenek se tak budu jevit jako největší pirát, který sdílí stovky a tisíce filmů. A pak mě zavřou.
Zní to trošku děsivě, ale ke všemu se zároveň učí, takže se před případným odhalením a blokací snaží chránit třeba pomocí VPN aj.
V každém případě, skrze tyto autonomní boty nakonec teče drtivá většina anonymizované torrentové komunikace, takže na svých bedrech drží největší síťovou zátěž. A je to znát.
Před započetím stahování jakéhokoliv torrentu (a kdykoliv později) proto můžete nastavit, zdali se bude stahovat běžným způsobem, anebo skrze tuto anonymizovanou cestu.
Nastavení míry anonymizace stahování torrentu. Čím vyšší, tím více uzlů a tedy riziko snížení rychlosti (ne každý uzel má slušnou konektivitu).
Anonymní, ale pomalé
Rozdíly v rychlosti jsou obrovské. Zatímco u klasického stahování torrentu jsem dosáhl rychlosti okolo 1 MB/s, při anonymizaci skrze jednoho prostředníka klesla přenosová rychlosti na stovky až desítky kB/s.
Stahování dvou zkušebních torrentů. Ten první je anonymizovaný a rychlost kolísá mezi desítkami a stovkami kB/s. Ten druhý se stahuje standardní cestou a rychlost je až několikanásobná.
Co s tím? I na toto delfští studenti myslí, do hry se totiž nově pokoušejí zapojit onu technologii známou z kryptoměn. V praxi to znamená, že když budete stažená data sdílet dál (seedovat), můžete získat kredit, který budete moci využít pro větší šířku pásma na exit nodech. To znamená, že s nimi budete moci komunikovat rychleji než ostatní digitální plebs.
Co kdyby pomohl blockchain a odměny?
Jenže jak takové kredity uplatnit, když je vše maximálně decentralizované a v jádru anonymní. Odpověď je jednoduchá: blockchain!
Blockchain je obrovská decentralizovaná a všemi členy sítě dostupná databáze transakcí v dané kryptoměně. Když tedy provedete třeba bitcoinovou transakci z peněženky A do peněženky B, tento záznam se po velmi složitém výpočtu, jenž má odradit podvodníky, kteří by chtěli do sítě posílat falešné transakce, zapíše právě do této obří účetní knihy, kterou si všichni zájemci navzájem sdílejí.
Bitcoinový blockchain je skutečně jakýsi řetěz bloků, postupně se totiž rozrůstá o bloky ověřených transakcí. K tomu dochází výpočetně extrémně náročnou těžbou a těžaři za to od systému čas od času dostanou odměnu. Těžba je zároveň jediným způsobem emise nových kryptopeněz.
V blockchainu není ani řádka o tom, jestli peněženka patří paní Čmelákové z Kozojed, nebo naopak panu Novákovi z Čeladné. Je pouze na nich, aby neztratili své peněženky, respektive autorizační a zcela anonymní údaje, které jim umožňují s peněženkami provádět samotné transakce
Dokonalý akademický experiment, nebo náhrada BitTorrentu?
V Tribleru to může fungovat podobně, do blockchainu se však nebudou zapisovat transakce v bitcoinech, ale údaje ze sítě Tribleru. Nutno podotknout, že se vše teprve rodí a zatím si to ve vší celistvosti můžete vyzkoušet jen v experimentální verzi 7.1.0, kterou stáhnete z GitHubu a která už obsahuje i zkušební verzi těžby.
Povolení multichainu (blockchainu) v nejnovější verzi Tribleru
Pokud by se autorům Tribleru podařilo prosadit na bittorrentové scéně, mohli by nabídnout kompletní ekosystém P2P darknetu se vším všudy – díky vlastní kryptoměně a ideálně směnitelné za další i s vlastní ekonomikou.
Jedni by tedy získávali kredit za to, že data sdílejí a ta jsou díky nim vůbec dostupná. Ostatní by zase vydělávali na tom, že jejich počítače fungují jako nody anonymizované sítě a ti, kteří by svolili, aby jejich IP adresa sloužila jako exit node, by si nakonec vydělali zdaleka nejvíce, protože by na svých bedrech nesli největší riziko i datovou zátěž.
Na papíře a v prvních reálných náznacích to vypadá zajímavě a skutečně nezničitelně, nicméně ať už se Tribler tváří jakkoliv, především je to akademický experiment a vlastně není vůbec jasné, jestli po něm masy fanoušků BitTorrentu opravdu touží.
I po letech se totiž jedná o okrajový klient, který používají především nadšenci.
Tímto článkem nepropagujeme ilegální šíření autorských děl. O Tribleru informujeme jako o zajímavé technologii a akademickém experimentu z delftské polytechniky.
