Trpaslík, který si zařval a odpálil veliký výtrysk hmoty

  • Astronomové nedávno pozorovali ohromující výtrysk hmoty z mladého hnědého trpaslíka
  • Výtrysk se táhne do vzdálenosti 0,7 světelného roku a je zbarvený do zelena
  • Toto pozorování podporuje představu, že hnědí trpaslíci vznikají velmi podobně jako hvězdy

Na malé hvězdy se obvykle díváme skrz prsty. Ale občas dovedou překvapit. Basmah Riazová z Max Planck Institutu mimozemské fyziky a její kolegové nedávno použili teleskop SOAR na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory a pozorovali s ním ohromující výtrysk hmoty z mladého hnědého trpaslíka. Jako by trpaslík zařval.

Hnědí trpaslíci představují objekty na pomezí hvězd a velkých planet. Jejich hmota bývá o něco nižší, nežli je limit potřebný k zažehnutí stabilní jaderné fúze vodíku, která pohání hvězdy během jejich existence.

Najít a prostudovat hnědého trpaslíka proto bývá obtížnější, než je tomu v případě plnohodnotných hvězd. Pro nás jsou to stále exotické objekty a neznáme jich zase tak mnoho. Ve skutečnosti jsou ale v Mléčné dráze mnoho početnější, než například hvězdy typu Slunce.

U mladých hvězd pravidelně pozorujeme veliké výtrysky hmoty, které dosahují délky i přes jeden světelný rok. U hnědého trpaslíka je to ale premiéra. Tento nově pozorovaný výtrysk dostal označení HH 1165 a odpálil ho hnědý trpaslík jménem Mayrit 1701117. Ten se nachází na periferii otevřené hvězdokupy sigma Orionis v souhvězdí Orionu, která vznikla asi před 3 miliony let.

Výtrysk trpaslíka HH 1165 se táhne do vzdálenosti 0,7 světelného roku. Díky emisím ionizované síry je pěkně zbarvený do zelena. Není to vlastně úplně první výtrysk zaznamenaný u hnědého trpaslíka, ale ty předchozí objevené jsou spíše mikrovýtrysky a dosahují tak maximálně jedné desetiny délky výtrysku HH 1165. Pozorování tohoto nového výtrysku poprvé dokládá, že i hnědí trpaslíci mohou odpálit výtrysky, kterou snesou srovnání s výtrysky mladých hvězd.

Toto zjištění podporuje představu, že hnědí trpaslíci vznikají velmi podobně jako hvězdy, a jediný zásadní rozdíl mezi hnědým trpaslíkem a malou hvězdou spočívá v jejich hmotnosti.

Astronomové již dříve zjistili, že trpaslíci, tak jako hvězdy, vznikají z disků, které se vytvoří zhroucením molekulárního mračna. Teď je jasné, že podobnost s tvorbou hvězd jde dál, k odpalování velkých výtrysků hmoty.

Výtrysky hmoty mladých hvězd a hnědých trpaslíků jsou zřejmě paradoxně součástí procesu růstu těchto těles. Zhroucená molekulární mračna totiž rotují, na rodící se hvězdu nebo trpaslíka až příliš rychle. Výtrysky hmoty nejprve tuto rotaci zpomalí a pak může růst hvězdy nebo trpaslíka pokračovat.

Zdroj: Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics

Diskuze (3) | Acer Predator Z35P je obřím herním monitorem. Konkurovat mu budou pouze dva modely

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Slunce, Fyzika, Hnědý trpaslík, MPG, Nejvyšší pohotovost, Sigma, Výtrysk, Velká planeta, Malé těleso, Světelný rok, Astronom, Pozorování, Teleskop, Malá hvězda, Nejzáhadnější hvězda, Hmota, Vodík, Hvězda, Mléčná dráha, Mladá hvězda, Rozdíl, Malý objekt

Určitě si přečtěte