Trpaslík, který si zařval a odpálil veliký výtrysk hmoty

  • Astronomové nedávno pozorovali ohromující výtrysk hmoty z mladého hnědého trpaslíka
  • Výtrysk se táhne do vzdálenosti 0,7 světelného roku a je zbarvený do zelena
  • Toto pozorování podporuje představu, že hnědí trpaslíci vznikají velmi podobně jako hvězdy

Na malé hvězdy se obvykle díváme skrz prsty. Ale občas dovedou překvapit. Basmah Riazová z Max Planck Institutu mimozemské fyziky a její kolegové nedávno použili teleskop SOAR na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory a pozorovali s ním ohromující výtrysk hmoty z mladého hnědého trpaslíka. Jako by trpaslík zařval.

Hnědí trpaslíci představují objekty na pomezí hvězd a velkých planet. Jejich hmota bývá o něco nižší, nežli je limit potřebný k zažehnutí stabilní jaderné fúze vodíku, která pohání hvězdy během jejich existence.

Najít a prostudovat hnědého trpaslíka proto bývá obtížnější, než je tomu v případě plnohodnotných hvězd. Pro nás jsou to stále exotické objekty a neznáme jich zase tak mnoho. Ve skutečnosti jsou ale v Mléčné dráze mnoho početnější, než například hvězdy typu Slunce.

U mladých hvězd pravidelně pozorujeme veliké výtrysky hmoty, které dosahují délky i přes jeden světelný rok. U hnědého trpaslíka je to ale premiéra. Tento nově pozorovaný výtrysk dostal označení HH 1165 a odpálil ho hnědý trpaslík jménem Mayrit 1701117. Ten se nachází na periferii otevřené hvězdokupy sigma Orionis v souhvězdí Orionu, která vznikla asi před 3 miliony let.

Výtrysk trpaslíka HH 1165 se táhne do vzdálenosti 0,7 světelného roku. Díky emisím ionizované síry je pěkně zbarvený do zelena. Není to vlastně úplně první výtrysk zaznamenaný u hnědého trpaslíka, ale ty předchozí objevené jsou spíše mikrovýtrysky a dosahují tak maximálně jedné desetiny délky výtrysku HH 1165. Pozorování tohoto nového výtrysku poprvé dokládá, že i hnědí trpaslíci mohou odpálit výtrysky, kterou snesou srovnání s výtrysky mladých hvězd.

Toto zjištění podporuje představu, že hnědí trpaslíci vznikají velmi podobně jako hvězdy, a jediný zásadní rozdíl mezi hnědým trpaslíkem a malou hvězdou spočívá v jejich hmotnosti.

Astronomové již dříve zjistili, že trpaslíci, tak jako hvězdy, vznikají z disků, které se vytvoří zhroucením molekulárního mračna. Teď je jasné, že podobnost s tvorbou hvězd jde dál, k odpalování velkých výtrysků hmoty.

Výtrysky hmoty mladých hvězd a hnědých trpaslíků jsou zřejmě paradoxně součástí procesu růstu těchto těles. Zhroucená molekulární mračna totiž rotují, na rodící se hvězdu nebo trpaslíka až příliš rychle. Výtrysky hmoty nejprve tuto rotaci zpomalí a pak může růst hvězdy nebo trpaslíka pokračovat.

Zdroj: Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Fyzika

3 komentářů

Nejnovější komentáře

  • StormBorec 24. 5. 2017 11:44:30
    WTF?
  • dolph1888 24. 5. 2017 11:40:47
    Určitě zajímavé, překvapila mě jen jedna věc, že by dnes stále někdo...