Podle nové studie zveřejněné v pondělí v časopise The Journal of the American Medical Association of Pediatrics (JAMA) může příliš dlouhý čas strávený před obrazovkami nejrůznějších zařízení u kojenců a batolat vést k ohrožení jejich vývoje mezi druhým a čtvrtým rokem života. O nesporně závažném poznatku informoval magazín Gizmodo.
Studie, provedená japonskými vědci, se zabývala množstvím času, které 7 097 dětí strávilo u tabletů, telefonů, sledováním televize nebo používáním jiných obdobných technologií, a tím, jak to ovlivňuje jejich duševní a fyzické schopnosti v pozdějším věku.
Víc času před obrazovkou, vyšší riziko opoždění
V první fázi museli rodiče dětí vyplnit dotazník, v jehož rámci odpovídali například na otázku „Kolik hodin v běžném dni dovolíte svým dětem sledovat televizi, DVD, hrát videohry, internetové hry (včetně mobilních telefonů a tabletů) atd.?“
Ukázalo se, že pouze 4 % dotázaných dětí byla vystavena více než čtyřem hodinám času stráveného před obrazovkou denně. 18 % dětí trávilo u obrazovky od dvou do čtyř hodin, zatímco většina dotázaných uvedla, že jejich dítě trávilo u obrazovky méně než dvě hodiny denně. O několik let později pak byly testovány a analyzovány duševní a fyzické schopnosti dětí.
Výsledky ukázaly, že u dětí, které trávily před obrazovkou maximálně čtyři hodiny denně, byla ve dvou letech třikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich projeví opoždění v komunikaci a řešení problémů. U dětí, které trávily u obrazovek čtyři a více hodin, byla pravděpodobnost opoždění dokonce 5,78× vyšší. Bylo u nich také 1,74× vyšší riziko nedostatečně rozvinuté jemné motoriky a dvakrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou mít řádně rozvinuté osobnostní a sociální dovednosti.
Chybějící komunikace
Studie dále uvádí, že čtyřleté děti, které trávily u obrazovky více času, vykazovaly opožděný vývoj v oblasti komunikace, hrubé a jemné motoriky, řešení problémů a osobnostních a sociálních dovedností. Častěji byly většímu množství času stráveného u obrazovky vystaveny děti mladších prvorodiček, které měly nižší příjmy, nižší úroveň vzdělání a trpěly poporodní depresí.
„Děti se naučí mluvit, pokud jsou k tomu vedeny, ale když se jen dívají na obrazovku, nemají příliš často příležitost si mluvení procvičovat,“ uvedl pro CNN docent všeobecného a komunitního pediatrického lékařství v Cincinnati Children's Hospital Medical Center John Hutton, který se na studii nepodílel. „Možná slyší spoustu slov, ale neprocvičují si jejich vyslovování ani vzájemnou interakci.“
„Z dlouhodobějšího hlediska je jedním z hlavních cílů, aby děti byly schopné v klidu sedět ve svých vlastních myšlenkách,“ řekl Hutton. „Když dětem dovolíme, aby se na chvíli trochu nudily, budou zpočátku trochu nesvé, ale pak si řeknou: 'Dobře, chci si udělat větší pohodlí.' A tak vzniká kreativita.“
Trávení času před obrazovkou snižuje empatii
Zjištění jsou v souladu s pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO), která nedoporučuje, aby děti mladší jednoho roku trávily u obrazovek byť sebemenší čas. Dle doporučení by dvouletým dětem neměla být dopřána více než hodina času stráveného u jakékoli obrazovky.
Zpráva UNICEF uvádí, že více času stráveného u obrazovky může snížit schopnost dítěte vybudovat si empatii: „Aby se mozek mohl vyvíjet a růst, potřebuje zásadní podněty z vnějšího světa. A co je ještě důležitější, potřebuje čas na zpracování těchto podnětů.“ uvádí. „Vystavení obrazovkám snižuje schopnost dětí číst lidské emoce a ovládat svou frustraci. ... Odvádí také pozornost od činností, které pomáhají zvyšovat výkon jejich mozku, jako je hra a interakce s ostatními dětmi.“
Vědci v závěru zprávy konstatují, že k ověření výsledků jejich výzkumu bude třeba provést další následné studie. Je totiž docela dobře možné, že zjištění mohou mít obrácenou příčinnou souvislost – tedy že dítě již mělo vývojové zpoždění, které mohlo prodloužit dobu strávenou u obrazovky.