Turkmenistán chce uhasit rozsáhlý požár kráteru přezdívaného „Brána do pekla“ | Foto:  Tormod Sandtorv, CC BY-SA 2.0

Foto: Tormod Sandtorv, CC BY-SA 2.0

Turkmenistán chce uhasit rozsáhlý požár kráteru přezdívaného „Brána do pekla“

Turkmenský prezident Gurbanguly Berdymuchamedov nařídil odborníkům, aby našli způsob, jak uhasit rozsáhlý, pět desetiletí trvající požár v obřím kráteru Darvaza, označovaném jako „Brána do pekla“. Kráter se nalézá uprostřed rozsáhlé pouště Karakum asi 260 kilometrů severně od hlavního města Ašchabad. O plánu informuje deník The Guardian.

Berdymuchamedov v televizním projevu uvedl, že kráter negativně ovlivňuje životní prostředí i zdraví lidí žijících v jeho blízkosti. „Přicházíme o cenné přírodní zdroje, ze kterých bychom mohli mít značné zisky a využít je pro zlepšení blahobytu našich lidí,“ řekl prezident této středoasijské země.

Uhašení Brány do pekla

Kráter údajně vznikl v roce 1971 při havárii sovětského vrtu, který zasáhl plynovou kavernu. V důsledku nehody se vrtná souprava propadla dovnitř. Aby se zabránilo šíření nebezpečných zplodin, rozhodli se Sověti plyn spálit zapálením. Kvůli napojení na obrovskou přírodní zásobárnu hořlavého metanu jáma od té doby hoří a postupem času se zvětšuje.

V roce 2013 kanadský badatel George Kourounis prozkoumal hlubiny kráteru a zjistil, že nikdo vlastně oficiálně neví, jak vznikl. Podle místních turkmenských geologů se obrovský kráter vytvořil v 60. letech 20. století, ale zapálen byl až v 80. letech.

Od té doby jáma, která měla vyhořet během několika týdnů, hoří a veškeré předchozí pokusy o její uhašení byly neúspěšné. Vznikl tak 70 metrů široký a 20 metrů hluboký kráter, který se následně stal jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcí Turkmenistánu.

Dosavadní pokusy byly neúspěšné

Není to poprvé, co se Berdymuchamedov pokusil zavřít brány pekla. Již v roce 2010 nařídil odborníkům, aby uhasili plameny, ale jejich úsilí nebylo korunováno úspěchem. Ani předchozí pokusy, uskutečněné ještě za doby existence Svazu sovětských socialistických republik, nevedly ke kýženému výsledku.

Turkmenistán vlastní pod zemí čtvrté největší zásoby zemního plynu na světě. Do roku 2030 hodlá výrazně zvýšit vývoz plynu do mnoha zemí, jako je Pákistán, Čína, Indie, Írán, Rusko a také do západní Evropy.

Určitě si přečtěte

Články odjinud