Mise CRS-15, 29. června 2018:  Z floridského mysu Canaveral odstartovala další zásobovací mise k ISS. Nepilotovaná loď Dragon umístěná na vršku rakety Falcon 9 vynesla k Mezinárodní vesmírné stanici 2,7 tuny materiálů a zásob. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0

Mise CRS-15, 29. června 2018: Z floridského mysu Canaveral odstartovala další zásobovací mise k ISS. Nepilotovaná loď Dragon umístěná na vršku rakety Falcon 9 vynesla k Mezinárodní vesmírné stanici 2,7 tuny materiálů a zásob. | Foto: SpaceX, CC 1.0

V kabině Dragonu 1,7 tuny nákladu, mimo ni v nenatlakovaném prostoru necelá tuna. Zajímavé je rozdělení nákladu uvnitř lodi na kategorie: vědecké pokusy 1233 kg, prostředky pro posádku 205 kg, díly pro ISS 178 kg, vybavení pro výstupy do vesmíru 63 kg, počítačové komponenty 21 kg, ruský nespecifikovaný hardware 12 kg. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0

V kabině Dragonu 1,7 tuny nákladu, mimo ni v nenatlakovaném prostoru necelá tuna. Zajímavé je rozdělení nákladu uvnitř lodi na kategorie: vědecké pokusy 1233 kg, prostředky pro posádku 205 kg, díly pro ISS 178 kg, vybavení pro výstupy do vesmíru 63 kg, počítačové komponenty 21 kg, ruský nespecifikovaný hardware 12 kg. | Foto: SpaceX, CC 1.0

V nehermetizovaném prostoru Dragonu bylo zařízení ECOSTRESS. Bude umístěné na vnějším obalu ISS a jeho úkolem je měřit teplotu zemské vegetace. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0

V nehermetizovaném prostoru Dragonu bylo zařízení ECOSTRESS. Bude umístěné na vnějším obalu ISS a jeho úkolem je měřit teplotu zemské vegetace. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Byla to patnáctá mise SpaceX, která vynesla zásoby k ISS. První stupeň rakety už jednou vyletěl s družicemi TESS a také loď Dragon už měla za sebou jeden let do vesmíru (CRS-9). U horního stupně byla poprvé použita verze Block 5 a po vypuštění Dragonu ještě zůstal několik hodin na oběžné dráze kvůli testům. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0

Byla to patnáctá mise SpaceX, která vynesla zásoby k ISS. První stupeň rakety už jednou vyletěl s družicemi TESS a také loď Dragon už měla za sebou jeden let do vesmíru (CRS-9). U horního stupně byla poprvé použita verze Block 5 a po vypuštění Dragonu ještě zůstal několik hodin na oběžné dráze kvůli testům. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Loď Dragon zůstane u ISS připojena až do srpna. Potom se odpoutá a skončí v Tichém oceánu kousek od mysu Baja California. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0

Loď Dragon zůstane u ISS připojena až do srpna. Potom se odpoutá a skončí v Tichém oceánu kousek od mysu Baja California. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň vytvořil nový rekord ve znovu použitelnosti, mezi jeho starty bylo jen 71 dnů. To ale není nic proti tomu, co Elon Musk plánuje: vyslat první stupeň do vesmíru už po 24 hodinách. Protože šlo o poslední misi prvního stupně ve variantě Block 4, SpaceX se už nepokusila o jeho záchranu. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0

První stupeň vytvořil nový rekord ve znovu použitelnosti, mezi jeho starty bylo jen 71 dnů. To ale není nic proti tomu, co Elon Musk plánuje: vyslat první stupeň do vesmíru už po 24 hodinách. Protože šlo o poslední misi prvního stupně ve variantě Block 4, SpaceX se už nepokusila o jeho záchranu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

V kabině Dragonu 1,7 tuny nákladu, mimo ni v nenatlakovaném prostoru necelá tuna. Zajímavé je rozdělení nákladu uvnitř lodi na kategorie: vědecké pokusy 1233 kg, prostředky pro posádku 205 kg, díly pro ISS 178 kg, vybavení pro výstupy do vesmíru 63 kg, počítačové komponenty 21 kg, ruský nespecifikovaný hardware 12 kg. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0
V nehermetizovaném prostoru Dragonu bylo zařízení ECOSTRESS. Bude umístěné na vnějším obalu ISS a jeho úkolem je měřit teplotu zemské vegetace. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0
Byla to patnáctá mise SpaceX, která vynesla zásoby k ISS. První stupeň rakety už jednou vyletěl s družicemi TESS a také loď Dragon už měla za sebou jeden let do vesmíru (CRS-9). U horního stupně byla poprvé použita verze Block 5 a po vypuštění Dragonu ještě zůstal několik hodin na oběžné dráze kvůli testům. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0
Loď Dragon zůstane u ISS připojena až do srpna. Potom se odpoutá a skončí v Tichém oceánu kousek od mysu Baja California. Foto:  SpaceX ,  CC 1.0
14
Fotogalerie

Twin Study pokračuje: Na Mezinárodní vesmírnou stanici vyrazilo dvacet myší

V pátek ráno z Cape Canaveral Air Force Station odstartovala raketa Falcon 9, na jejíž palubě se mj. nacházelo několik velice důležitých pasažérů: dvacet laboratorních myší. Cílová destinace? Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Dotyčné myšky jsou součástí studie prováděné Center for Sleep and Circadian Biology při Northwestern University. Podle dostupných informací by polovina z nich měla strávit na oběžné dráze rekordních 90 dnů, zatímco druhá polovina se na naší planetu vrátí už po 30 dnech.

Vědci tak uvidí, jak pobyt ve vesmíru ovlivňuje cirkadiánní rytmy myší, jejich mikrobiomy atd.

Tento výzkum navazuje na tzv. Twin Study, o níž jsme na VTM již psali. Ze sledování fyzického i psychického stavu astronauta Scotta Kellyho a jeho bratra-dvojčete Marka mj. vyplynulo, že dlouhodobý pobyt ve vesmíru způsobuje genetické změny, z nichž některé mohou být nevratné.

I těchto 20 myší má identické sourozence, kteří zůstali doma, resp. ve výzkumném středisku NASA. Tam budou vystavováni stejným podmínkám jako myši na ISS – pouze s třídenním zpožděním. Odborníci doufají, že díky tomu získají ještě podrobnější poznatky, než přinesla výše zmíněná Twin Study (zatímco Scott pobýval na ISS, Mark na Zemi vedl normální život, což mohlo výsledky do určité míry ovlivnit). Myši a lidé totiž mají téměř totožný genom.

A pokud vám 90 dní připadá jako nepříliš dlouhá doba, vězte, že jde o ekvivalent 9 našich let. „Tyto malé astronautské myši by tedy mohly držet klíč k pochopení toho, co se stane, strávíme-li významnou dobu našeho života mimo zemskou atmosféru,“ komentoval to Futurism.

Foto: Rama, CC BY-SA 2.0 fr

Určitě si přečtěte

Články odjinud