Tým z MIT představil novou strategii obrany proti potenciálně nebezpečným asteroidům

Názory k článku

Walkeer_CZ  |  20. 02. 2020 12:06  |  Microsoft Windows 10 Chrome 80.0.3987.116

velmi me stve, ze zadna zeme, natoz UN, nema pripravenou alespon jednu jadernou hlavici o dostaecne sile s potrebnymi senzory a SW, ktera by dokazala potencialni asteroid odklonit, pokud by se po poradilo identifikovat az na posledni chvili. Pritom by to nemuselo byt nejak extra drahe.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (22)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
AndyF2  |  20. 02. 2020 13:27  |  Microsoft Windows 10 Chrome 79.0.3945.130

"V první řadě roztřídit asteroidy podle toho, za kolik let se přiblíží k Zemi."
Pri takom mnostve malych telies je dost problem vypocitat presne drahy na niekolko rokov dopredu. Ich draha nieje stala ale priebezne sa meni podla toho ako prechadzaju gravitacnymi polami inych objektov, zrazkami s inymi objektami , tie maju vplyv zmeny v Slnecnom cykle (vetre castic) a podobne. Inak povedane teraz vypocitate ze o 5 rokov do nas vrazi asteroid A , potom o 6 rokov asteroid B.
A nakoniec nas netrafi ani A ani B . Zato o 2 roky nas realne trafi asteroid C ktory v povodnom modeli nebol vobec zapocitany...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
spider99  |  20. 02. 2020 14:07  |  Microsoft Windows 10 Chrome 79.0.3945.130

Gravitačním čím, prosím???

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
DDRatm  |  20. 02. 2020 14:24  |  Linux Chrome 80.0.3987.117

Pokud bude sledování potenciálně nebezpečných asteroidů sabotovat ten pán s přebujelým egem, za potlesku jeho tisíců užitečných idiotů, (pro které jsou astronomové trapáci s kukátky, potažmo, Země přece nemůže zůstat skanzenem), tak se nějaké systémové obrany naší planety těžko dočkáme. A ne. Jakkoliv si to někteří představují jako Hurvínek valku, tak rozsáhlý systém pozemských observatoří pro sledování oblohy nejde nahradit satelity, ani rychle a už vůbec ne levně...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
LvcSan  |  20. 02. 2020 15:48  |  Microsoft Windows 10 Chrome 80.0.3987.116

"měli být vyslány sondy"...???

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
dolph1888  |  20. 02. 2020 16:14  |  Microsoft Windows 10 Firefox 74.0

Staré a stále opakované myšlenkové pochody.
> Nutnost změny trajektorie daleko od Země je dána našimi současnými možnostmi, prostě nemáme lodě, pohony a zbraně*, které by udělaly s velkým tělesem rychlý proces.
> Bohužel zatím je velký problém i s tím, vyslat k nějakému vzdálenému objektu zařízení, které bude dostatečně účinné. Vše je jen v teoretické rovině bez jakékoliv zkoušky a vlastně chybí i mnoho postupů a znalostí.
Stručně, dnes jsme proti větším objektům bezbranní a bude to trvat tak dlouho, dokud ekoaktivistům a pacifistům bude vadit vývoj mocných zbraní a mobilních reaktorů, které jediné mohou dodat dostatek šťávy výkonným iontovým / fúzním motorům (jak na cestu, tak v cílovém umístění). Jejich vývoj pokračuje jenže na vše je třeba dlouhý schvalovací proces, pak zmínění aktivisté (kterým vadí i oxid plutoničitý do RTG), takže ani na ISS se toho moc neotestuje, dále ochrana mrtvých těles, na kterých klidně mohou testy probíhat a určitě schází také $. Není divu, když hromada „demokratických socialistů” (blábol století) chce neustále investovat do sociální, klimatické a bůhvíjaké spravedlnosti (na úkor schopných, pokročilých s odpovědností pochopitelně) není divu.
* Nukleární zbraň (fúzní - vodíková) ve vesmíru tvoří při explozi kouli, která ovlivňuje okolí tlakem zářením (epicentrum samozřejmě rozkládá hmotu na energii s poměrně značnou účinností). Díky tomu, že ve vesmíru není přítomno médium pro tlakovou vlnu, vždy je k dispozici jen záření. Pokud však v rychlém sledu v blízkosti nebezpečného objektu začnu odpalovat řekněme 150 MT nálože, postupně začne docházet i u velkého tělesa (+500 m v průměru) k dostatečné změně trajektorie. Ani zde by to nebylo možné provádět přímo u Země, ale vzdálenost nutná k započetí ovlivňování nemusí být tak astronomická jako u různých plachet, gravitačních traktorů nebo u „motorů” umístěných a ukotvených na povrchu (tam se myslím uvažovalo s malým, ale soustavným tahem iontových jednotek - které ovšem bude s těží pohánět solární panel, malá tělesa často rotují a jejich pozice ke Slunci je málokdy ideální).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor