Sobota 9. ledna se do historie zapíše černým písmem jako datum další letecké katastrofy. Nedaleko Jakarty – hlavního a největšího města Indonésie – havaroval letoun Boeing 737-500 indonéských aerolinek Sriwijaya Air.
Stroj s registrací PK-CLC odstartoval ve 14:36 místního času z dráhy 25R mezinárodního letiště Sukarno-Hatta jako let SJ-182. Jeho cílem bylo město Pontianak v západní části ostrova Borneo, vzdálené vzdušnou čárou přibližně 740 kilometrů. Na palubě bylo dle oficiální zprávy 50 cestujících (40 dospělých, 7 dětí a 3 kojenci) a 6 členů posádky, tedy celkem 56 osob.
Zmizení letu SJ-182
V oblasti sice panovaly bouřky, nicméně v bezprostředním okolí letiště dle dostupných informací jen mírně pršelo. Piloti dostali po startu povolení stoupat do letové hladiny FL290, tedy do výšky 8,8 kilometrů. Stroj během prvních minut postupně nabíral výšku a stáčel se směrem k severu, kde byl cíl jeho cesty.
Po čtyřech minutách letu dosáhl letoun výšky 10900 stop (cca 3,3 kilometrů) a nacházel se asi 11 kilometrů severně od jakartského letiště. Dispečeři v tu chvíli zaznamenali odchylku od trasy a chtěli na ní upozornit posádku, nicméně nepovedlo se jim navázat rádiové spojení. Krátce poté letadlo zmizelo z radarů – poslední zaznamenaná pozice má dle webu The Aviation Herald souřadnice S 5°58.380', E 106°34.056'.
Pád stroje měla zhruba ze vzdálenosti šesti kilometrů zaznamenat posádka lodě, která se pohybovala v Jávském moři. Dle jejího kapitána slyšeli výbuch a viděli pád objektu, nicméně výhled jim komplikoval déšť. Když dorazili na místo, našli na hladině kusy oblečení, zavazadla a lidské ostatky.
Trosky stroje byly později objeveny poblíž ostrova Lancang v hloubce kolem 15 metrů. Dle potápěčů je vrak velmi silně poškozený a nelze předpokládat, že by havárii někdo přežil. Veškeré úsilí se nyní bude soustředit na vylovení „černých skříněk“ – tedy zapisovače letových údajů a záznamníku komunikace v kokpitu.
Jejich polohu se podařilo určit v neděli večer, nicméně v současnosti komplikuje jejich vylovení nepříznivé počasí. Sílu nárazu dokladuje skutečnost, že skříňky byly nalezeny ve vzdálenosti 150 až 200 metrů od místa nehody.
Zase spadl Boeing?
Havárie svým průběhem připomíná dvě tragické nehody Boeingů 737 Max, které se odehrály v říjnu roku 2018 a v březnu 2019. Na tomto místě je však nutné upozornit, že indonéský stroj je starší typ 737-500, který není vybaven stabilizačním systémem MCAS, jež je označován jako nejpravděpodobnější příčina obou havárií.
Dle záznamů služby FlightRadar24, která zachytává signály ADS-B, nic nenaznačuje možným problémům v úvodní fázi letu – stroj postupně nabíral výšku a rychlost. Po dosažení výšky 10 900 stop při rychlosti 287 uzlů (cca 530 km/h) se však během několika sekund propadl do výšky jen několika desítek metrů a následně zmizel z radarů.
Ačkoli nelze brát údaje z ADS-B za směrodatné, podle FlightRadaru byla rychlost stroje před zmizením 358 uzlů, tj. více než 660 km/h (ve skutečnosti však patrně byla mnohem vyšší).
V tuto chvíli je předčasné spekulovat o možných příčinách havárie. Soudě z toho, že posádka nevyslala nouzový signál, lze pouze předpokládat, že se objevil nečekaný a náhlý problém. Letoun s registrací PK-CLC byl více než 26 let starý a v minulosti létal ve službách amerických leteckých společností Continental Airlines a United Airlines.
U aerolinek Sriwijaya Air létal tento stroj od roku 2012 na vnitrostátních linkách a byl relativně hodně vytížený – jen v den nehody se jednalo o jeho již pátý start. Předchozí let i přistání přitom proběhl zcela bez problémů. Příčiny, proč osvědčený letoun doslova zmizel z oblohy, se dozvíme až po zveřejnění výsledků vyšetřování.