Okolo Venuše v průběhu 33 hodin prolétly dvě sondy. Vlastně tři. První byla v pondělí v 6:42 našeho času ve vzdálenosti 8 tisíc kilometrů evropská sonda Solar Orbiter. Do vesmíru odstartovala vloni v únoru.
Průlety okolo Venuše mají sondu dostat do blízkosti Slunce a také na skloněnou dráhu tak, aby mohla pozorovat sluneční póly. Kromě Venuše proletí Solar Orbiter na konci listopadu okolo Země.
Dráha sondy Solar Orbiter a to včetně průletů okolo Země a Venuše. Foto: Phoenix7777, CC BY-SA 4.0
Druhou sondou je BepiColombo. Ve skutečnosti jde o dvě sondy – jednu postavila rovněž Evropská kosmická agentura, druhou Japonská kosmická agentura.
Obě sondy letí společně k Merkuru. Do vesmíru odstartovaly v říjnu 2018. Za sebou už mají průlet okolo Země a jeden průlet okolo Venuše, k němuž došlo v říjnu 2020. Nyní čeká BepiColombo druhá a poslední návštěva Venuše. Planetu mine ve vzdálenosti jen 552 kilometrů. Stane se tak v úterý v 15:52 našeho času.
V říjnu se pak uskuteční první ze šesti průletů okolo Merkuru. V prosinci 2025 bude sonda navedena na oběžnou dráhu planety.
Evropská sonda Mercury Planetary Orbiter (MPO) se zaměří na celkový průzkum Merkuru. Japonská kolegyně Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) bude obíhat po odlišné dráze a zkoumat magnetické pole Merkuru.
Fotografie (ne)budou
Fotografie Venuše ve vysokém rozlišení nebudou. Solar Orbiter musí zůstat obrácený ke Slunci a hlavní kamera na palubě BepiColombo je stíněna přeletovým modulem, který dopraví obě zmíněné sondy na oběžnou dráhu Merkuru.
Úplně bez fotografií ale rendezvous nebude. Pracovat bude dvojice kamer na přeletovém modulu. Poskytnou snímky v rozlišení 1024 x 1024 pixelů a na modulu jsou umístěny tak, aby zachytily také sluneční panely a antény sondy.
Během nejtěsnějšího přiblížení bude Venuše vyplňovat celé zorné pole, ale jakmile sonda změní svou orientaci, bude planeta vidět za konstrukčními prvky sondy.
