16. září 2023 došlo v odlehlé části Grónska k události, která doslova otřásla celým světem. Vědci zaznamenali neobvyklé seismické vlny, které přicházely s pravidelností každých 90 sekund a trvaly celých devět dní. Záhadné signály neodpovídaly zemětřesení a dostaly označení „neidentifikovatelný seismický objekt“. Trvalo několik měsíců, než se vědcům podařilo rozklíčovat jejich původ.
Ukázalo se, že celá událost začala masivním sesuvem, při kterém se do Dicksonova fjordu zřítilo 25 milionů kubických metrů horniny a ledu (geolog Petr Brož to přirovnaů k materiálu, který by stačil na stavbu deseti Velkých pyramid v Gize). Ohromná masa padající do vody vytvořila tsunami vysokou 110 metrů. Pro srovnání: tsunami, které devastovaly Indonésii v roce 2004 nebo Japonsko v roce 2011, dosáhly jen zlomku této výšky.
Vlna uvězněná ve fjordu
Zatímco běžné vlny tsunami na otevřeném oceánu poměrně rychle ztrácejí energii, tato vlna zůstala uvězněná ve fjordu. Začala se přelévat sem a tam, čímž vytvořila jev zvaný stojaté vlnění – stálou vlnu, která se dlouhých devět dní pohybovala tam a zpátky.
Tento jev se vymyká všemu, co vědci dosud pozorovali, a to nejen svou velikostí, ale i délkou trvání. „Tak dlouho trvající vlny jsme dosud nikdy nepozorovali,“ říká vědec Stephen Hicks. Kvůli specifickému tvaru fjordu, který připomíná vanu s jedním uzavřeným koncem a ostrou zatáčkou na druhém, neměla vlna kam uniknout, a tak pokračovala ve svém pohybu.
Po třech dnech byla již natolik malá, že ji nevnímali ani námořníci, kteří zde pluli. Přesto ale trvala a její zbytky byly ještě dlouho detekovatelné citlivými seismickými přístroji po celém světě.
V důsledku první masivní vlny bylo zničeno vědecké vybavení, které vědci používali k monitorování této oblasti. Sloužilo k dlouhodobému sběru dat o geologických a klimatických podmínkách ve fjordu, což mělo být klíčem k pochopení změn v arktických oblastech. Kromě toho vlna zničila také dvě opuštěné lovecké chaty, jež v minulosti sloužily místním lovcům jako základny při jejich výpravách do této izolované oblasti.
V pozadí stojí klimatická změna
Celá tato událost má přímou spojitost s probíhajícími klimatickými změnami. Ledovec, který doposud držel část horského masivu, postupně tál a ztenčoval se. Dle vědců se v této oblasti ztenčil během několika desetiletí až o 30 metrů, což výrazně oslabilo jeho podpůrnou roli.
Tím, že ztratil svou stabilizační funkci, se půda a horniny nad ním staly nestabilními, a nakonec došlo k masivnímu sesuvu. Podobné události se například v Arktidě stávají stále častěji a podle vědců nás v budoucnu čeká ještě více takových jevů, zejména v oblastech, kde tání ledovců oslabuje horské svahy.
Sesuvy půdy s následným vznikem tsunami se dosud vyskytovaly převážně na západě Grónska. Událost v Dicksonově fjordu je první svého druhu na východě země. Fakt, že se odehrála v relativně izolované oblasti, je šťastnou náhodou – v době sesuvu totiž fjordem neprojížděla žádná výletní loď. Tyto oblasti přitom bývají populárním cílem turistických výprav, a kdyby k sesuvu došlo ve chvíli, kdy by byl fjord plný návštěvníků, mohly být následky katastrofální.
Bude se to stávat častěji
Vědci zdůrazňují, že musíme být na podobné jevy připraveni. Tání ledovců a zvyšování teplot destabilizují oblasti, které byly po tisíce let stabilní, a to nejen v Grónsku, ale i v jiných polárních oblastech. „Tato událost je prvním důkazem toho, že klimatická změna ovlivňuje nejen atmosféru a oceány, ale i samotnou zem pod našima nohama,“ varuje Hicks.
Je zřejmé, že klimatické změny mění svět způsobem, kterému ještě plně nerozumíme. Kromě tradičních projevů, jako je extrémní počasí nebo stoupající hladiny moří, bychom měli zohledňovat i dopady na geologické procesy. Jak ukazuje příklad z Grónska: i krajina, která se zdá být stabilní, může nakonec projít zásadními změnami. Odborníci proto volají po intenzivnějším výzkumu a sledování těchto oblastí.
Výsledky vědeckého bádání byly 12. září publikovány v odborném časopise Science. Jedno z nejprestižnějších vědeckých periodik se zaměřuje na publikaci výsledků výzkumů z různých oblastí přírodních věd, včetně biologie, fyziky, chemie, medicíny, geologie, klimatologie a mnoha dalších oborů. Přísné recenzní řízení zajišťuje vysokou kvalitu a důvěryhodnost publikovaných studií.
Zdroje: science.org, theconversation.com, newscientist.com, bbc.com.