Téměř všechny hvězd o hmotnosti srovnatelné se Sluncem nebo až několikrát hmotnější se na sklonku života vyvíjejí do podoby hvězdy asymptotické větve obrů (AGB stars), čili stávají se červeným obrem.
A pak je tu ještě V Hydrae, která je velmi výjimečná. Je to uhlíková hvězda v souhvězdí Hydry, vzdálená od nás asi 1 300 světelných let. Uhlíkové hvězdy jsou specifičtí červení obři, jejichž atmosféra obsahuje víc uhlíku než kyslíku.
V Hydrae umírá, ale umírá výjimečným a dost záhadným způsobem. Chová se jako polopravidelná proměnná hvězda, která pulzuje s periodou 530 dní a každých 8,5 let mohutně vybuchuje. Podle všeho je to v důsledku přítomnosti jejího téměř neviditelného hvězdného společníka, který ji oběhne právě jednou za 8,5 let.
Astronom Raghvendra Sahai z Laboratoře tryskového pohonu NASA/JPL a jeho tým prostudovali smrtelné křeče hvězdy V Hydrae v doposud nevídaném detailu.
6 koncentrických prstenců a 2 struktury ve tvaru přesýpacích hodin
Díky pozorováním soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v chilské poušti Atacama a Hubbleova vesmírného dalekohledu objevili kolem v Hydrae celkem 6 koncentrických prstenců, které se pomalu rozpínají, a také dvě struktury ve tvaru přesýpacích hodin, které se rozpínají velmi svižně, rychlostí asi 240 kilometrů za sekundu.
Jde o pozůstatek nedávných mohutných explozí této zvláštní hvězdy a v případě „přesýpacích hodin“ vysokorychlostních výtrysků plazmatu.
Jak upozorňuje Sahai, jejich výzkum dramaticky potvrzuje, že tradiční modely vývoje hvězd asymptotické větve obrů, které počítají s víceméně stálým hvězdným vichrem kulovitého tvaru po dobu přes 100 tisíc let, jsou přinejmenším neúplné. Podle Sahaie je velmi pravděpodobné, že se na zvláštním chování V Hydrae intenzivně podílí její hvězdný společník.
Další člen výzkumného týmu Mark Marris z americké University of California, Los Angels, doplňuje, že V Hydrae pozorujeme ve fázi intenzivního odvrhování její hvězdné atmosféry.
Takové fáze obvykle netrvají dlouho a v tomto případě jsme měli štěstí. Od jiných červených obrů se ale liší tím, že to probíhá ve výrazných vlnách, které vytvářejí pozorované prstence. Badatelé těmto unikátním prstencům přezdívají DUDE, čili Disk Undergoing Dynamical Expansion.
