Celostátní systém elektronického boje označovaný Pokrova má schopnost narušovat satelitní poziční systémy. Ukrajina jej možná již nyní používá ve snaze zabránit úderům ruských bezpilotních letounů a raket, ale ovlivní tím i možnosti satelitní navigace v zemi. Podrobnosti přináší web New Scientist.
Systém ruší nejen signály amerického globálního navigačního družicového systému GPS, ale i ruského GLONASSu a evropského Galilea. „Většina podvržených GNSS je založena na jednoduché modulaci falešného signálu GNSS s nesprávnými časovými informacemi, což způsobuje zmatení dronů letících na stanovený cíl,“ říká Thomas Withington z Royal United Services Institute ve Velké Británii.
Jamming versus spoofing
Na rozdíl od rušení (jammingu), které zahlcuje navigační systémy šumem, podvržení (spoofing) způsobuje, že přístroje udávají falešnou polohu. Nutno říci, že Rusko dělá něco podobného už léta. Například satelitní navigace v blízkosti moskevského Kremlu mohou řidičům ukazovat, že se nacházejí na moskevském letišti, zatímco vojenské lodě v Černém moři se zdají být mnoho kilometrů ve vnitrozemí.
Ukrajinský celostátní systém má však mít mnohem větší rozsah. Rusko pravidelně útočí na Ukrajinu pomocí íránských bezpilotních letounů Šahed 136 s jednoduchým satelitním naváděním. Drony Šahed mají záložní navigační systém, který však rychle ztrácí přesnost, takže si s dlouhodobě podvrženým signálem neporadí.
„Podvržené signály vnášejí do přijímače falešné signály, které ho zmatou a přivedou k šílenství nebo ho nasměrují do prázdného pole namísto regulérního cíle,“ vysvětluje Thomas Withington základní princip fungování této technologie.
Ukrajinské plány
Spoofing může způsobit, že všechny přijímače GNSS, včetně těch v chytrých telefonech nebo autech, budou udávat posunutou polohu, přičemž rušení bude obtížné odhalit, nebo mohou udávat falešnou polohu vzdálenou stovky kilometrů. To může Ukrajincům způsobit nepříjemnosti, ale není pravděpodobné, že by se zařízení závislá na GPS stala trvale nepoužitelnými, protože systém může být aktivován pouze v případě ohrožení.
„Předpokládám, že by se to používalo pouze v místech a v době, kdy by na ně skutečně útočily drony nebo rakety,“ říká Dana Goward z neziskové organizace Resilient Navigation and Timing Foundation, která se zasazuje o služby satelitní navigace. „Tedy by to mělo mít minimální vedlejší účinky na jejich vlastní infrastrukturu a vojenské schopnosti GNSS.“
Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zálužnyj odhalil existenci systému Pokrova v listopadu v dokumentu, v němž představil plány, jak se dostat ze současné válečné patové situace. Neřekl, kdy bude aktivován, ale pozdější zprávy nepřímo naznačují jeho aktivní používání.
Systém už se (asi) používá
Například 20. ledna oficiální ukrajinský vojenský kanál na Telegramu popsal noční útok sedmi bezpilotních letounů Šahed: „Mobilní palebné skupiny ukrajinských obranných sil zničily čtyři nepřátelské bezpilotní letouny, zbývající tři nedosáhly svých cílů.“
Po dalším útoku ukrajinská armáda oznámila, že 11 ze 24 Šahedů bylo přes noc sestřeleno a „kromě toho nejméně sedm útočných dronů nedosáhlo svých cílů a ztratilo se na místě“. Formulace těchto zpráv může naznačovat, že Pokrova úspěšně podvrhla satelitní signály pro navádění Šahedů.
Withington si není vědom toho, že by západní země pracovaly na rozsáhlých systémech obrany proti dronům, nicméně zkušenosti z Ukrajiny a Ruska a neúspěchy stávajících systémů protiraketové obrany při zastavování útoků dronů dlouhého doletu v jiných zemích naznačují, že v budoucích válkách mohou být vedle jiných obranných opatření zapotřebí i tyto technologie.