Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA – Food and Drug Administration) informoval o schůzce expertů, kteří posuzovali, za jakých podmínek by FDA povolil první klinické testy umělé dělohy.
Zařízení označované jako EXTEND (Extra-uterine Environment for Newborn Development) vyvíjí tým z pensylvánské Children´s Hospital of Philadelphia ve spolupráci s filadelfským startupem Vitara Biomedical. V čele vývojové skupiny stojí Alan Flake, který působí jak na klinice, tak i ve startupu.
Stejný úkol řeší i další týmy v USA, ale i v Austrálii, Nizozemí, Španělsku nebo v Japonsku. Vitara a Children´s Hospital of Philadelphia ale postoupily i podle slov svých konkurentů nejdál. Zatím všechny týmy experimentují s plody ovcí a koz a snaží se napodobit podmínky pro vývoj dítěte narozeného před 28. týdnem těhotenství.
Rizika předčasných porodů
Jako předčasný se hodnotí porod před 37. týdnem těhotenství. Na vině bývají nejčastěji infekce, hormonální poruchy, vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Ročně přichází na svět před 37. týdnem více než 13 milionů dětí a bezmála milion z nich zemře. Za kritické je považováno narození dítěte před 28. týdnem. Děti narozené před 22. týdnem v drtivé většině nepřežijí ani při té nejlepší péči.
Později narozené děti mají sice vyšší šance na přežití, ale mnohé z nich si nesou postižení po zbytek života. Nejčastěji bývá zasažen nervový systém a plíce, protože ty vyzrávají u vyvíjejícího se plodu až v samém závěru těhotenství.
Švédští lékaři dospěli analýzou zdravotního stavu dvou a půl milionu lidí k závěru, že z lidí narozených před 28. týdnem mají více než tři čtvrti nějaké zdravotní potíže. Může to být astma nebo hypertenze, ale také mozková obrna nebo epilepsie. Lidé narození po 37. týdnu trpí těmito zdravotními komplikacemi jen ze 37 %.
Lékaři se snaží udržet těhotenství co nejdéle, protože za prostředí dělohy nemohou nabídnout předčasně narozenému dítěti plnohodnotnou náhradu. V těle matky dostává plod přes placentu všechno potřebné, např. kyslík, živiny, protilátky a hormony.
Zároveň se prostřednictvím placenty zbavuje oxidu uhličitého a dalších zplodin látkové výměny. Plíce má plod zcela vyplněné plodovou vodou. Jeden z velkých problémů předčasně narozených dětí spočívá v tom, že musí dýchat vzduch plícemi, které na to ještě nejsou připravené a mohou se poškodit.
Titulní foto je pouze ilustrační.
Pokračování 2 / 3
EXTEND – umělá děloha
Umělá děloha EXTEND a stejně tak i další podobné systémy pro podporu předčasně narozených dětí není určená k zajištění vývoje dítěte od početí do porodu. Měla by posloužit k překlenutí problémů novorozenců, kteří přišli na svět v kritickém období mezi 22. a 28. týdnem.
V dosavadních pokusech vědci vedení Alanem Flakem umístili do umělé dělohy ovčí plod, který se vyvíjel v těle matky pět měsíců a dosáhl tak stádia, které odpovídá u člověka 23. týdnu těhotenství.
Plod je uložen do vaku naplněného speciálním roztokem elektrolytů a cévy pupečníku jsou napojeny na kanyly vedoucí k zařízení, jež krev okysličuje a zbavuje oxidu uhličitého. O oběh krve se i nadále stará srdce plodu. K napojení kanyl na cévy je zapotřebí náročná operace.
Cévy jsou velmi tenké a jemné, a navíc přestřižené konce tepny velmi rychle kolabují, aby se uzavřely. Chirurg proto musí pracovat pečlivě a hbitě. V jiných systémech jsou jehňata „držena v suchu“ a speciální elektrolyt jim vyplňuje pouze plíce. Některé umělé dělohy neodebírají krev z pupečníkových cév, ale z hrdelní žíly (vena jugularis) a oběh krve nenechávají na srdci plodu, ale svěřují jej pumpě.
Systém EXTEND je s to „přijmout“ jen plod, který přišel na svět císařským řezem. Při přirozeném porodu dojde ke stažení cév pupečníku dřív, než plod opustí tělo matky, a nelze ho už napojit na kanyly umělé dělohy. Flake a jeho spolupracovníci jsou si tohoto omezení vědomi, ale upozorňují, že císařským řezem přichází na svět více než polovina předčasně narozených dětí.
Systémy, které napojují umělou dělohu na hrdelní žílu mohou „přijmout“ i jehně z porodu přirozenou cestou. Jejich velkou nevýhodou je pumpa zajišťující krevní oběh, protože její chod ohrožuje funkce srdce a zvyšuje riziko krvácení do mozku.
Pokračování 3 / 3
Technické a etické překážky
Children´s Hospital of Philadelphia spolu s Vitara Biomedical sice intenzivně jedná s FDA o povolení prvních klinických zkoušek, ale zároveň jsou si lékaři z Flakeova týmu vědomi, že přechod z ovčího plodu na předčasně narozené dítě s sebou nese velké výzvy technického charakteru. Jehně sice po 5 měsících vývoje v těle matky odpovídá dítěti, které se narodilo 23. týden, ale ve srovnání s ním je zvířecí plod třikrát větší.
Předčasně narozené dítě tak má mnohem tenčí pupečníkové cévy. Pro chirurgy bude jejich napojení na kanyly umělé dělohy EXTEND velmi náročné, i když k tomu dostanou zbrusu novou sadu speciálních jemných chirurgických nástrojů. Nebudou mít možnost si nový postup předem odzkoušet, a přitom připojení předčasně narozeného dítěte k umělé děloze musí zvládnout na první pokus. Nápravu jakýchkoli chyb už nestihnou.
Testy umělé dělohy mají i svou etickou stránku a ta je možná ještě zapeklitější než očekávané technické komplikace. Klinický test může být spuštěn pouze se zárukou, že zákrok plodu významně neublíží nejen bezprostředně po operaci či během jeho inkubace v umělé děloze, ale nepoznamená ho dlouhodobými následky. Data, která by to garantovala, ale nejsou pro ovčí plody k dispozici.
Vědci diskutují dokonce i o terminologii. Bude se v umělé děloze vyvíjet „plod“ nebo „dítě“? Vývojově jde zcela jistě o plod. Ale vzhledem k tomu, že se už nebude nacházet v těle matky, ztrácí na toto označení nárok. Odpověď na otázku „Plod nebo dítě?“ má celou řadu praktických dopadů. Zatímco plod nemá plný status člověka, dítě jej má – dostává jméno a v případě úmrtí je pohřbeno.
Stádium, v jakém jsou lékaři s to udržet lidský plod při životě, se promítá i do legislativy. Nelze povolit interrupci ve stádiu, kdy má lidský plod naději přežít. Tato hranice se vylepšováním funkcí umělé dělohy může výrazně posunout k ranějším vývojovým stádiím.
Bylo by naivní předstírat, že ve hře nejsou i peníze. Provoz umělé dělohy bude drahý. Někteří vědci proto namítají, jestli by nebylo lepší peníze utrácené za vývoj umělé dělohy raději věnovat na výzkum prevence předčasných porodů.
„Zázračný lék na předčasné porody ale nemáme a je krajně nepravděpodobné, že bychom ho získali v dohledné době. Proto jsou v případech, kdy těhotenství nemůže pokračovat svou přirozenou cestou, tyto technologie nezbytné,“ říká Alan Flake.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně