Umělá inteligence má schopnost až desetkrát zrychlit běžně poměrně zdlouhavé vyšetření magnetickou rezonancí. Celý proces tak může trvat výrazně kratší dobu, přesto poskytne dostatečně vypovídající výsledky, píše Popular Science.
Magnetická rezonance je zobrazovací technika, používaná především ve zdravotnictví k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. Pacient je během vyšetření umístěn v tubusu hlučného přístroje, což u některých lidí může vyvolávat klaustrofobické pocity. Zkrácení vyšetření tedy může být ku prospěchu nemocného.
Pacient je během vyšetření umístěn v tubusu hlučného přístroje
Během skenování je pořizována série snímků, které lze prezentovat jako řezy i v podobě trojrozměrného modelu. Vyšetření kolena trvá mezi 15 a 20 minutami, mozek zabere kolem půlhodiny a srdce může trvat i celou hodinu.
Umělá inteligence to zvládne rychleji
S pomocí automatické inteligence by mělo být možné zaznamenávat méně dat, čímž by se celý proces významně urychlil. Přitom by ale měla zůstat zachována či dokonce vylepšena veškerá informační hodnota obrazů magnetické rezonance.
Hlavním způsobem, jak zrychlit proces skenování, je pořízení menšího množství surových dat. Umělá inteligence se následně pokusí interpretovat získaná data konverzí z jednotlivých snímků. Díky tomu lze vyšetření provést desetkrát rychleji.
Výhody jsou zřejmé: v první řadě je to zásadní zvýšení kapacity zdravotnického přístroje, který by tak za stejný čas mohl vyšetřit více nemocných. Pro pacienty to znamená méně času, který musí trávit v ne právě příjemném zařízení. Přesto by výsledná kvalita obrazů měla poskytovat požadovanou přesnost.
Obrázek poskládaný umělou inteligencí
S tím souvisí i další potenciální výhoda: lékaři by mohli častěji používat k diagnostice magnetickou rezonanci, která na rozdíl od rentgenu a výpočetní tomografie nepoužívá rentgenové záření. Pacienti by tak nebyly vystavováni škodlivým paprskům.
Ještě to není dokonalé
Samozřejmě, že vytváření obrazu z menšího množství dat je určitým způsobem riskantní. Logicky vyvstává otázka, co když umělá inteligence interpretuje snímky tak, že vytvoří sice „hezký“ obraz, na kterém ale bude chybět něco kritického? Může se jednat o drobnou trhlinu ve vazu nebo malý tumor.
Daniel Sodickson, profesor radiologie na newyorské univerzitě potvrzuje, že je to největší otázka kterou aktuálně řeší. „Musíme si být jisti, že to, co předkládáme, je v pořádku,“ říká. „Máme spoustu způsobů, jak to zkoušet.“
Co když na obrazu bude chybět něco kritického?
Vědci z univerzity v New Yorku pracují na této myšlence již od roku 2016. Nyní oznámili spolupráci s výzkumníky z Facebooku, kteří se zabývají umělou inteligencí označovanou jako FAIR.
Celý projekt je zajímavý především jako ukázka možného nasazení umělé inteligence v medicíně. Kromě diagnostiky onemocnění tak mohou počítače v budoucnosti přispět i ke zkrácení doby lékařských vyšetření.
