Umělá inteligence dokáže zlepšit schopnosti radiologů v diagnostice rakoviny plic – jedné z nejsmrtelnějších forem tohoto onemocnění. Výkonný nástroj prokázal vyšší citlivost, což znamená, že mnohem méně často přehlédne případy vyžadující zásah. O novince v tomto oboru informuje web StudyFinds.
Nástroj AI zlepšil výkonnost radiologů při odhalování nádorů na rentgenových snímcích hrudníku. Nedávné studie osvětlily, jak užitečná může být umělá inteligence pro lékaře, pokud jde o stanovení diagnózy. Tato studie ukázala, že se úspěšnost identifikace rakoviny plic na rentgenových snímcích hrudníku zvýšila na 94 %.
Umělá inteligence jako pomocník radiologa
Ze studie publikované v odborném časopise Radiology vyplývá, že algoritmy umělé inteligence zlepšily výkon radiologů při odhalování rakoviny plic na rentgenových snímcích. Zatímco diagnostika snímků pomocí umělé inteligence v medicíně rychle pokročila, faktory ovlivňující diagnostická rozhodnutí radiologů při čtení snímků s pomocí umělé inteligence nejsou dosud dostatečně prozkoumány.
V rámci retrospektivní studie analyzovalo 20 radiologů s až 18letou praxí a deset studentů 120 rentgenových snímků hrudníku, nejprve bez asistence umělé inteligence. Polovina těchto rentgenových snímků pocházela od jihokorejských mužů s karcinomem plic, zatímco druhá polovina sloužila jako kontrolní.
Při následném hodnocení každá skupina znovu interpretovala rentgenové snímky, tentokrát s pomocí umělé inteligence s vysokou, nebo nízkou přesností. Respondenti přitom nevěděli, že v rámci testu byly použity dvě různé umělé inteligence.
V porovnání s prvním kolem vykazovali respondenti, kterým ve druhém kole asistovala AI s vysokou diagnostickou přesností, vyšší senzitivitu (0,63 oproti 0,53) a specificitu (0,94 oproti 0,88). Naopak respondenti, kterým ve druhém kole asistovala AI s nízkou diagnostickou přesností, nevykazovali žádné zlepšení.
Širší kontext nasazování AI v radiologii
Výsledky studie zdůrazňují význam používání „vysoce výkonné diagnostické umělé inteligence“. Vědci však upozorňují, že definice se mohou lišit v závislosti na daném úkolu a konkrétním klinickém kontextu. Model AI, který dokáže identifikovat každou abnormalitu, se sice může jevit jako bezchybný, ale jeho praktická použitelnost při snižování pracovní zátěže ve scénáři hromadného screeningu by byla omezená.
„Naše studie proto naznačuje, že klinicky vhodné využití umělé inteligence vyžaduje jak vývoj vysoce výkonných modelů AI pro dané úlohy, tak nutnost brát v úvahu příslušné klinické prostředí, v němž bude tato umělá inteligence použita,“ říká hlavní autor studie Chang Min Park ze Soulské národní univerzity v tiskové zprávě.
Vědci plánují rozšířit svou práci věnující se spolupráci člověka a umělé inteligence na další abnormality zjištěné na rentgenových snímcích hrudníku a CT snímcích. Rakovina plic je často diagnostikována příliš pozdě kvůli absenci počátečních příznaků. Předchozí studie prokázaly schopnost umělé inteligence předvídat onemocnění tlustého střeva, Alzheimerovu chorobu, infarkt a demenci.
Při interpretaci výsledků je třeba brát v úvahu několik potenciálních nedostatků této studie. Například fakt, že se zaměřila na rentgenové snímky od jihokorejských mužů, může znamenat, že výsledky nemusí být plně aplikovatelné na širší populaci nebo na různé demografické skupiny. Výzkum zahrnoval dva různé modely AI s různou diagnostickou přesností – tento faktor může naznačovat, že výkonnost AI může být nekonzistentní a závisí na specifickém modelu a jeho nastavení.