Sukralóza, umělé sladidlo známé pod označením E955, je oblíbenou náhradou cukru díky nulové kalorické hodnotě a až 600× vyšší sladkosti oproti sacharóze. Dlouho byla považována za ideální řešení pro ty, kdo chtějí konzumovat sladké bez cukru.
Používá se v dietních nápojích, žvýkačkách, nízkokalorických dezertech a dalších nízkokalorických produktech. Její chemická struktura je odvozena od sacharózy, přičemž tři hydroxylové skupiny jsou nahrazeny atomy chlóru, což zajišťuje její stabilitu při vaření a pečení.
Sukralóza může ovlivnit chuť k jídlu
Sukralóza je považována za bezpečnou pro diabetiky, neboť nemění hladinu cukru v krvi. Většina této látky projde tělem bez vstřebání do krve a vyloučí se. Přesto se objevují různé vědecké studie naznačující možné negativní efekty, jako je ovlivnění střevní mikroflóry nebo zvýšené riziko zánětů. Při zahřívání na vysoké teploty může dokonce vznikat toxický dým obsahující dioxiny.
Molekula sukralózy
Nejnovější výzkum publikovaný v časopise Nature Metabolism odhalil překvapivé zjištění: sukralóza může ovlivnit chuť k jídlu tím, že zvyšuje průtok krve do hypotalamu – části mozku regulující hlad. Na rozdíl od cukru totiž nevyvolává uvolňování hormonů jako je inzulin nebo GLP-1, které signalizují pocit sytosti. Tento „nesoulad“ mezi sladkou chutí a absencí kalorií může vést k většímu hladu a touze po sladkém.
Tělo totiž očekává, že po sladké chuti přijde i přísun energie. Když se ale dočká jen sladkosti bez kalorií, jak je tomu právě u sukralózy, vzniká zmatek. Tělo nevyšle signály nasycení a mozek může tento „metabolický podvod“ vyhodnotit jako neuspokojenou potřebu, čímž se zvyšuje chuť na další jídlo.
V randomizované studii u lidí, kteří pili nápoj se sukralózou, byl zaznamenán nárůst průtoku krve v oblasti hypotalamu o 3 %, zatímco cukr měl přesně opačný účinek. Výsledkem bylo, že lidé po požití sukralózy cítili trojnásobně větší hlad než po cukru.
Mnoho otazníků kolem sukralózy
Studie rovněž ukázala, že sukralóza mění komunikaci mezi hypotalamem a dalšími oblastmi mozku spojenými s motivací, smyslovým vnímáním a rozhodováním. Jinými slovy: nejen, že jste po ní hladovější, ale také vás víc láká sáhnout po něčem dalším – ideálně znovu sladkém. Zajímavé je, že ženy reagují na sukralózu silněji než muži. U obézních lidí byl tento efekt ještě výraznější.
Sukralóza sice nezvyšuje cukr v krvi ani nepřispívá ke vzniku zubního kazu, ale její vliv na chutě, apetit a mozkové procesy nabourává představu, že jde o neškodnou náhradu cukru. Možná bychom se měli znovu zamyslet nad tím, co skutečně znamená „dietní“ a „bez cukru“. Pokud je výsledkem větší hlad, touha po sladkém a změna mozkové chemie, pak si tímto řešením vytváříme nové problémy.
Ačkoli je sukralóza schválena regulačními orgány po celém světě, její dlouhodobé účinky na zdraví zůstávají předmětem diskusí. Některé studie naznačují spojitost s nárůstem tělesné hmotnosti nebo změnami v metabolismu glukózy. V dohledné době se chystá další výzkum účinku sukralózy – tentokrát na dětský mozek.
Sukralóza se navíc nerozkládá běžnými procesy čištění odpadních vod a hromadí se v životním prostředí. Švédské studie varují před jejím postupným nárůstem ve vodních ekosystémech, což by mohlo mít dlouhodobé dopady na přírodu. Přestože aktuální koncentrace nepředstavují riziko, otázky ohledně udržitelnosti této látky zůstávají otevřené.