V noci na 14. února 2025 v 1:50 místního času zasáhl ruský dron typu Šáhid střechu ochranné konstrukce nad čtvrtým reaktorem černobylské elektrárny. Způsobil v opláštění otvor o průměru cca šest metrů, poškodil až 200 m² pláště a vnitřní systémy. Vyvolal také požár izolačních materiálů, který se hasičům podařilo zcela zlikvidovat až po více než dvou týdnech. Přesto podle mezinárodních pozorovatelů nedošlo k úniku radioaktivních látek ani ke zvýšení radiace v okolí.
Monumentální oblouková stavba hermeticky uzavřela reaktor, který havaroval v roce 1986 a stále ukrývá 200 tun radioaktivního odpadu. Jejím smyslem je zamezit úniku radiace na dalších sto let. Vyrostla díky spolupráci více než 45 států a stála až dvě miliardy eur. Poškození tak představuje nejen technickou havárii, ale i symbolický úder proti mezinárodnímu úsilí o jadernou bezpečnost.
Nový kontejnment, přezdívaný „obří deštník“, chrání zničený reaktor od roku 2016. Jeho vnější plášť tvoří sendvičové panely odolné i proti zemětřesení a tornádu třídy 3, ale při návrhu se nepočítalo s cíleným útokem dronem. Vnitřní část přitom skrývá originální sarkofág z 80. let – rozpadající se betonovou stavbu s prasklinami. Bez nového štítu by déšť a vítr šířily radioaktivní prach.
Ochranný systém fungoval
Ačkoli výbušná hlavice dronu prorazila střechu, ochranný systém fungoval. Radiace zůstala na běžné úrovni a původní betonový sarkofág z osmdesátých let stále drží. Důležitou roli sehrála i trvalá přítomnost expertů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kteří útok zaznamenali v reálném čase a okamžitě zahájili měření a kontrolu situace. Jejich závěry pomohly uklidnit veřejnost a zamezit šíření poplašných zpráv.
Otvor v plášti
Požár byl poměrně záludný – nešlo o otevřené plameny, ale o doutnání hluboko v sendvičových vrstvách izolace střechy. Zasahující týmy používaly k lokalizaci horkých míst drony s termovizí a vstřikovaly vodu skrz nově navrtané otvory. „Bylo to jako boj s doutnajícím uhlím v betonové skrýši,“ popsal situaci jeden z techniků.
Zásah komplikovaly i nepříznivé povětrnostní podmínky, jako mráz, sníh a led. Přesto vše proběhlo bez zranění a radiační bezpečnost nebyla ani na chvíli ohrožena. Exploze ale poškodila jeřábový systém určený k budoucí demontáži reaktoru. Mimořádné operace byly ukončeny až 27. března, kdy byla situace překlasifikována jako „pod kontrolou“.
Probíhají dočasné opravy
Nyní probíhají dočasné opravy narušeného pláště, především v rámci snahy zabránit pronikání vody, která by mohla poškodit další části konstrukce. Dlouhodobá rekonstrukce ale nebude levná ani jednoduchá – bude zahrnovat posouzení nosných prvků a opravu jeřábových systémů. Odhadované náklady přesahují 300 milionů dolarů.
Hlavní výzvou bude obnova jeřábů, bez nichž nelze odstranit radioaktivní trosky. V krajním případě by mohlo být nutné celou konstrukci odsunout, což je technicky i finančně extrémně náročný úkon. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by k tomu muselo dojít.
Celý incident je varováním, že i neaktivní jaderná zařízení mohou být v čase války terčem útoku. Ačkoli zásah nezpůsobil zvýšení radiace, narušil základní principy ochrany jaderných objektů během ozbrojených konfliktů, jak je definuje mezinárodní právo.