Únosy družic aneb tikající časovaná bomba nad našimi hlavami

  • Hackeři už nekradou jen e-mailové účty či firemní data
  • Výnosným byznysem se ukazují být i únosy družic
  • V krajním případě se uloupený satelit může proměnit ve smrtící zbraň

Třicátého června 1908 dopadlo něco pořádně velkého do povodí sibiřské řeky Podkamenné Tungusky a způsobilo to explozi děsivých rozměrů. Na tuhle katastrofu si vzpomeneme pokaždé, když astronomické teleskopy zaznamenají v blízkém kosmu těleso křižující dráhu naší planety. Zamrazí nás při představě, že by se exploze dimenzí výbuchu nad Podkamennou Tunguskou mohla zopakovat třeba ve střední Evropě.

Málokoho přitom asi napadne, že nad našimi hlavami neustále krouží spousta různě velkých „věcí“.  Počet družic sloužících například telekomunikacím, meteorologům, nebo pro špionáž vojákům už přesáhl pět tisíc.

V provozuschopném stavu jich zůstává něco přes dva tisíce. Tahle umělá kosmická tělesa nejsou tak velká jako záhadný objekt, jenž spadl před více než sto lety na Sibiř. Mnohá z nich jsou přesto pořádní cvalíci. Vesmírná stanice ISS váží 420 tun. Některé americké špionážní družice váží skoro 20 tun.

V nejbližší době porostou počty družic závratným tempem. Společnost SpaceX, která se dnes pyšní nejpočetnější „flotilou“ satelitů (celkem jich má na oběžné dráze 242), plánuje do deseti let vypustit na orbitu 42 000 satelitů. Ve svých ambiciózních plánech nezůstává osamocená.

Své družice chtějí mít na oběžné dráze kolem Země nejen státy s kosmickými ambicemi, ale i soukromé společnosti. Firemní satelity zprostředkují přístup k internetu i v těch nejzapadlejších koutech světa, zajistí spolehlivou navigaci, umožní důkladnější kontrolu nad ochranou životního prostředí.

Jak ale upozorňuje William Akoto z University of Denver, dramatický nárůst počtu satelitů má i svůj rub. Podle Akota zapomínáme na kybernetickou bezpečnost světa nad našimi hlavami a může se nám to krutě vymstít.

Hackeři mohou satelity „unést“ a požadovat za ně výkupné. Mohou jejich prostřednictvím loupit citlivá data nebo informace přicházející ze satelitů měnit a sabotovat tak celou řadu životně důležitých aktivit. V krajním případě se může uloupený satelit proměnit v smrtící zbraň.

Družice – sestřelené i ukradené

Myšlenky na likvidaci družic se objevily záhy poté, co Rusové vypustili na oběžnou dráhu kolem Země sondu Sputnik. Budoucí americký prezident Lyndon Johnson komentoval tehdejší ruskou převahu v dobývání kosmu slovy: „Nebude to trvat dlouho, a Rusové na nás budou házet bomby z vesmíru, jako když děti hází kamení na auta ze silničního nadjezdu.“

Plány na ničení cizích družic se proměnily v realitu 13. září 1985. Ten den odstartovala z americké letecké základny Edwards stíhačka F-15, vystoupala do výšky 11 600 metrů a její pilot vystřelil raketu dál do vesmíru.  Nemířil naslepo.

Raketa zasáhla vysloužilou americkou družici Solwind P78-1 kroužící kolem Země ve výšce 550 kilometrů. Šlo o první úspěšný zásah proti satelitu, který ukázal, že válku lze přenést i do kosmu. Dnes vládnou systémy pro „sestřelení“ družic přinejmenším Rusko, Čína a Indie.

Fyzická likvidace satelitu není jednoduchá a vzniká při ní velké množství trosek, které mohou ohrozit jiné družice nebo posádky vesmírných stanic. Nezanedbatelné je i riziko dopadu trosek na zemský povrch. V říjnu roku 2011 vědci s napětím sledovali, kam padnou úlomky zanikající americko-německé družice Rosat.

Z více než třítunového satelitu proniklo zemskou atmosférou nejméně půldruhé tuny trosek. Dopadly naštěstí do Indického oceánu, i když dlouho nebylo jasné, jestli některé kusy Rosatu nedoletí až do oblasti pátého největšího města Číny Čhceng-tu s deseti miliony obyvatel.

Už na sklonku 20. století se proto začaly velmoci zabývat elegantnějším způsobem zneškodnění nepřátelských satelitů. Místo raket, bomb či laserů k němu postačí výkonné počítače a zdatní hackeři. Už v květnu 1999 kolovala šuškanda, že Britové zaznamenali „nepravidelnosti“ v pohybu vojenských komunikačních družic Skynet. Vzápětí obdržela britská vláda anonymní výzvu k zaplacení výkupného výměnou za navrácení kontroly nad satelity.

„Tohle je noční můra,“ sdělil tehdy agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z britské rozvědky. „Tohle nejsou obyčejní počítačoví pitomci, kteří kolem sebe dělají svinčík. Tohle je opravdu vážná věc a vydírání ji činí ještě závažnější.“

Na dalším listu se dočtete více o tahanicích o satelity a rostoucím riziku.

Diskuze (5) Další článek: Unikátní herní notebook se dvěma displeji, chlazení přes tekutý kov a další šílené novinky Asusu

Témata článku: Technologie, Vesmír, Internet, Bezpečnost, SpaceX, Vojenství, Země, USA, Čína, Zbraně, Evropa, Indie, Rusko, Hacking, Slunce, Satelit, Armáda, Družice, Tchaj-wan, Moskva, Geological Survey, Raketový útok, Indický oceán, Florida, Vrácení, Satelitní komplety na Heureka.cz



Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Ruské střely s plochou dráhou letu začíná likvidovat nový protivník. Během sekundy z nich udělá ementál

Ruské střely s plochou dráhou letu začíná likvidovat nový protivník. Během sekundy z nich udělá ementál

** Oživený výčet zbraní, které zaujmou technologickým řešením ** Neděláme si nárok na kompletní seznam ** Informace často chybí, a tak se snažíme kličkovat mezi propagandou

Jakub Čížek
UkrajinaZbraněRuskoArmáda