Recyklace vysloužilých trakčních baterií elektromobilů má před sebou raketový růst, a to zejména ve Spojených státech a s odstupem i v Evropě. Důvodem jsou pravidla pro zdroje materiálů v nově vyráběných bateriích.
Americký Inflation Reduction Act („Zákon ke snížení inflace“) může znamenat, že se z USA stane klíčový hráč v recyklaci. IRA totiž zasahuje i do oblasti dotací na nákup elektromobilů a v ní sleduje, odkud pochází baterie vozu – na dotaci mají nárok jen ty vozy, u kterých nejméně 40 % materiálů pochází ze Severní Ameriky nebo od obchodních spojenců USA.
Zpracování materiálů pro trakční baterie elektromobilů i výrobě baterií globálně dominuje Čína, ale elektromobil s baterií s takovýmto původem by na dotaci nárok neměl. Jenže pokud je materiál pro výrobu baterie zrecyklován v USA a použit do nové baterie, IRA ho považuje za materiál s americkým původem bez ohledu na to, kde byl vytěžen a zpracován původně.
Navzdory tomu, že v současnosti je Čína hráčem číslo jedna i v recyklaci, právě ona klauzule v IRA podle expertů, které oslovila agentura Reuters, zažehává boom ve výstavbě továren na recyklaci trakčních baterií na americké půdě. Také to popohání výrobce elektromobilů, aby se tématu recyklace více věnovali přinejmenším po stránce výzkumu a vývoje.
Podle Thomase Beckera, šéfa udržitelnosti BMW, mají materiály v trakční baterii hodnotu tisíc eur až dva (24–48 tisíc korun) na každé auto (v kontextu recyklace). A nemusí jít jen o peníze – materiály k výrobě baterií mohou velmi brzy být silně nedostatkovým zbožím:
Otvírání nových těžebních i zpracovatelských zařízení je běh na dlouhou trať. Jak může nedostatek lithia na světových trzích vypadat, jsme se přesvědčili v roce 2022. Zjara ceny lithia vylétly pětinásobně oproti roku 2021, jedenáctinásobně oproti roku 2020. Agentura Bloomberg nárůst tehdy vysvětlovala velkou poptávkou, která následovala propad v letech 2018–2020. Tehdy bylo lithium levné kvůli nižší poptávce, ovšem také kvůli ní nikdo neinvestoval do nových zdrojů. Bohužel se to sešlo s rostoucí poptávkou po elektrických autech.
Později začaly ceny klesat. Cena uhličitanu lithného, jedné z klíčových surovin pro výrobu lithium-iontových trakčních baterií pro elektromobily, ze svého maxima v přepočtu 1,99 milionu korun za tunu v listopadu 2022 klesla na dnešních 665 tisíc korun za tunu. V srpnu 2020 však byla jeho cena v přepočtu cca 124 tisíc korun za tunu (zdroj: TradingEconomics.com).
V případě nedostatku materiálů v době, kdy v některých zemích začnou platit zákazy prodejů nových aut se spalovacími motory, mohou ceny vylétnout ještě mnohem výš. A nemusí ani jít o skutečný nedostatek, stačí obavy.
Incentivy a investice
Proti nedostatku materiálů do trakčních baterií však může pomoci právě recyklace. Můžou totiž „být recyklovány nekonečněkrát a neztratit své vlastnosti,“ říká Louie Diaz, viceprezident kanadské firmy Li-Cycle zabývající se recyklací baterií.
Té věří i americká vláda – poskytla jí půjčku ve výši 375 milionů dolarů (8,35 miliardy korun) na vybudování závodu na recyklaci baterií ve státě New York. Fabrika by měla zahájit provoz ještě letos. Se stejným účelem vláda půjčila 2 miliardy dolarů (44,5 miliardy korun) firmě Redwood Materials, která za ně má postavit fabriku na recyklaci a repasování baterií v Nevadě.
„Co IRA dělá, je, že mění poptávkovou rovnici v případě materiálů do baterií,“ říká Mike O’Kronley, jehož firma Ascend Elements už provozuje jeden recyklační závod v Georgii a další staví v Kentucky. Ta se má otevřít ještě letos. „Musíme si tu nechat ty cenné materiály (…) abychom je mohli vrátit do elektromobilů,“ dodává.
Christian Marston, jehož firma Altilium Metals staví recyklační závod v Bulharsku a další plánuje ve Velké Británii do roku 2026, říká, že se všichni snaží vybudovat „uzavřenou smyčku dodavatelských řetězců“, v níž se recyklované materiály vrací do lokální výroby nových baterií. „Všichni chtějí mít pod kontrolou svůj vlastní dodavatelský řetězec, nikdo nechce být závislý na Číně,“ říká Marston.
Předpověď: raketový růst
Odvětví recyklace baterií elektromobilů před sebou pravděpodobně má raketový růst. Více než padesátka start-upů jen v posledních šesti letech přilákala přes 2,7 miliardy dolarů (60 miliard korun) v investicích. V loňském roce dosáhly konce své životnosti baterie o celkové kapacitě 11,3 gigawatthodiny. Do roku 2030 by se tento objem podle Reuters měl více než zdesetinásobit na 138 gigawatthodin.
„Kdo dokáže získat největší výnos za nejnižší cenu (…) tenhle závod vyhraje,“ říká na téma roztáčení recyklačního byznysu Bruno Thompson, šéf start-upu The Battery Recycling Company, který plánuje otevřít svůj první závod v roce 2024. Bude to důležité i proto, že Evropská unie za osm let začne požadovat, aby určité procento lithia, kobaltu a niklu v bateriích elektromobilů pocházelo z recyklace a aby ta recyklace probíhala v Evropě, uzavírá Reuters.