SpaceX | NASA | Boeing

USA se vrací do vesmíru! NASA představila devět statečných pro první lety soukromých lodí

  • NASA zveřejnila nové termíny prvních demonstračních letů dvou soukromých kosmických lodí
  • Známe už také jména prvních astronautů
  • Jako první poletí k ISS Crew Dragon od SpaceX

Je to už více než 7 let, co se na dráze Kennedyho vesmírného střediska zastavila kola raketoplánu Atlantis. NASA od té doby nemá vlastní kosmickou loď. Její astronauty musí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravovat ruské lodě Sojuz. Za jednu místenku platí NASA větší desítky milionů dolarů.

V NASA se pracuje na nové architektuře – raketě SLS a lodi Orion. Oběžnou dráhu Země přenechává NASA dvěma firmám. SpaceX Elona Muska dokončuje kosmickou loď Crew Dragon (Dragon 2) a Boeing loď CST-100 Starliner.

Obě lodě absolvují dvě demonstrační mise k ISS. První let bude bez posádky, druhý už s astronauty. Pokud vše proběhne dobře, začnou soukromé lodi vozit astronauty na vesmírnou stanici.

Další a další odklady

Celý harmonogram prvních demonstračních misí se stále posouvá. Vývoj je složitý a certifikační proces ještě více. Nejčerstvější termíny jsou podle NASA:

  • Startliner (nepilotovaný let): přelom 2018/2019
  • Starliner (pilotovaný let): polovina roku 2019
  • Crew Dragon (nepilotovaný let): listopad 2018
  • Crew Dragon (pilotovaný let): duben 2019

Známe jména prvních astronautů

NASA v pátek 3. srpna představila jména prvních astronautů, kteří provedou demonstrační lety i první ostrý let. V případě demonstračních letů jde o zkušené piloty a kapitány raketoplánu a jednu testovací vojenskou pilotku.

Pro první ostré lety dala NASA šanci nováčkům a astronautům, kteří dlouhodobě pobývali na ISS.

Astronauti pro první lety Crew Dragonu

Robert Behnken (*1970): na svém kontě má dva lety do vesmíru americkým raketoplánem (STS-123, STS-130). V obou případech se jednalo o lety k ISS. Behnken také šestkrát vystoupil do otevřeného kosmu. Během svého druhého letu v roce 2010 dopravil k ISS moduly Tranquility (Node 3) a Cupola. Z Cupoly astronauti pořizují nádherné snímky Země.

Doug Hurley (*1966): má za sebou dva lety americkým raketoplánem (STS-127 a STS-135). V obou případech šlo o let k ISS. Mise STS-135 byla posledním letem raketoplánu vůbec.

Během první regulérní mise poletí s Dragonem nováček Victor Glover a Michael Hopkins, který byl členem stále posádky ISS.

Astronauti pro první lety Starlineru

Eric Boe (*1964): byl dvakrát pilotem raketoplánu při misích STS-126 a STS-133 v letech 2008 a 2011. V obou případech se jednalo o let k Mezinárodní vesmírné stanici.

Chris Ferguson (*1961): do vesmíru letěl třikrát, z toho dvakrát jako velitel raketoplánu. Jednalo se o mise STS-115, STS-126 a poslední misi raketoplánu STS-135. Při prvním letu šlo také o riskantní „premiéru“. V raketoplánu Atlantis se v roce 2006 vydal k ISS a šlo o první let po tragické nehodě Columbie. Ferguson byl také zapojen do vývoje Starlineru.

Nicole Mann (*1977): pro pilotku F/A-18 z Kalifornie půjde o premiérový let do vesmíru.

První regulérní let Starlineru k ISS absolvují John Cassada a velmi zkušená Sunita Williams, která pobývala na ISS v rámci stále posádky.

Kosmická loď Crew Dragon

SpaceX má výhodu, že už dnes jednu kosmickou loď provozuje. Bezpilotní Dragon vozí zásoby na ISS a jako jediná nákladní loď se dokáže vrátit na Zemi – přistává na padácích v moři.

Crew Dragon bude vynášet do vesmíru raketa Falcon 9. Loď má dvě části. V pilotní kabině budou astronauti po celou dobu letu. K lodi je připojen válcový trunk, který obsahuje radiátory pro chlazení, solární panely, ale také je v něm možné přepravovat nehermetizovaný náklad. Trunk se na Zemi nevrací.

O bezpečnost astronautů se během startu postarají motory SuperDraco. V případě problémů se loď odpojí od rakety a motory ji odnesou do bezpečí.

SpaceX chtěla původně motory využít také k elegantnímu motorickému přistání, jak ukazuje video výše. Certifikace podobného řešení by ale trvala dlouho. Crew Dragon bude nakonec alespoň zatím dosedat do vln oceánu. O zbrzdění se postará čtveřice padáků.

Starliner a Crew Dragon

Dragon

  • Průměr: 3,7 m
  • Délka: 8,1 m (s trunkem)
  • Hermetizovaný prostor: 10 m3
  • Kapacita: 7 lidí

CST-100 Starliner

  • Průměr: 4,5 m
  • Délka: 5,03 m
  • Hermetizovaný prostor: 11 m3
  • Kapacita: 7 lidí

CST-100 Starliner má problémy

Boeing má podle dostupných informací při vývoji své lodi drobné problémy, které souvisí se záchranným systémem. V případě Starlineru bude podobný Crew Dragonu. Motory loď odnesou do bezpečí a poté dojde k jejímu přistání v moři. Při nedávných testech motorů se neuzavřely některé ventily. Firma situaci řeší.

Starliner bude do vesmíru startovat na vrcholu rakety Atlas V. Loď má dvě části. Kromě pilotní kabiny bude disponovat servisní sekcí, ve které najdeme solární panely (trochu netypicky vzadu), motory, radiátory chlazení apod.

Motorů pro záchranný systém a korekce dráhy má Starliner opravdu hodně. V případě potřeby jimi může zvednout celou ISS na vyšší oběžnou dráhu. Stanice totiž vlivem tření o atmosféru postupně klesá k Zemi. O úpravu dráhy se starají vlastní motory stanice, ale pokud ji na vyšší dráhu zvedne kosmická loď, ušetří se pohonné hmoty.

Starliner bude standardně přistávat na pevnině. O počáteční zbrzdění se postará atmosféra a následně padáky.

Ve výšce 1,5 km nad zemským povrchem bude odhozen tepelný štít. Pod lodí se za pomoci stlačeného dusíku a kyslíku nafoukne šest airbagů, které zajistí měkké dosednutí.

Diskuze (12) Další článek: Facebook opouští jeho šéf bezpečnosti. Nikdo ho nenahradí

Témata článku: Technika, Vesmír, Země, SpaceX, USA, NASA, Mezinárodní vesmírná stanice, Lidé, Falcon, Crew Dragon, Boeing, Starliner, Drobný problém, Tepelný štít, Podobné řešení, Pilotní kabina, Měkké dosednutí, SLS, Tragická nehoda, Vesmírná stanice, Dostupná informace, Druhý let, Poslední let, Otevřený kosmos, Pohonná hmota