„Jaderné elektrárny jsou tabu.“ Tohle dosud platné pravidlo vojenských konfliktů porušila ruská armáda bezprostředně po začátku invaze. Hned 24. února 2022 obsadila jadernou elektrárnu Černobyl. Co na tom, že je roky odstavená a její strategický význam je diskutabilní.
Následovala největší (podle výkonu) evropská jaderná elektrárna v Záporoží (JEZ). Obsazená je dodnes, v průběhu těch více než 15 měsíců, se opakovaně dostala do křížové palby, nejméně sedmkrát čelila výpadkům elektřiny a ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Rafael Grossi začátkem června označil situaci za extrémně křehkou a nebezpečnou. Aktuálně je podle porozovatelů na místě padesát kusů těžké vojenské techniky a více než pět set ruských vojáků.
Grossi vyzval ruskou i ukrajinskou stranu k závazku, který by eliminoval riziko jaderné havárie. Přesto se situace neuklidnila. Ruská propaganda systematicky vypouští zprávy o tom, že se Ukrajina připravuje k útoku na elektrárnu. Nezávislí zpravodajci naopak tvrdí, že útok připravuje Rusko.
Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov byl v rozhovoru pro britský New Statesman velmi konkrétní a řekl, že Rusko je připravené odpálit nálože položené u čtyř ze šesti zdrojů elektřiny pro elektrárnu. Už starší informace hovoří o podminování nádrže, ze které se chladí reaktory. Budanov dále v rozhovoru rozvíjí možnosti, jak by Rusové mohli útok provést a jaký by byl jejich strategický zisk.
Co by útok znamenal pro bezpečnost
Nechlazené reaktory se podle odborníků zhroutí v nejlepším případě během dvou týdnů, v nejhorším případě už během deseti hodin. Co bude následovat pak? Krizový informační tým Ministerstva vnitra ČR připravil dokument (PDF), který rizika přehledně mapuje.
Pochopitelně záleží na rozsahu havárie, ale zasažení jaderné elektrárny v Záporoží může znamenat:
- Vážnou hrozbu pro zdraví obyvatel v oblasti zasažené radiací
- Umocnění uprchlické krize
- Další eskalaci válečného konfliktu
- Zhoršení potravinové situaci v globálním měřítku
- Prohloubení energetického ohrožení České republiky
Přímé ohrožení na životě a zdraví obyvatelům ČR nehrozí. Hodnocení reálných radiačních důsledků vojenského napadení JEZ bude závislé na konkrétní situaci: způsobu a závažnosti poškození reaktorů a jejich ochranných obalů, funkčnosti různých bezpečnostních systémů, aktuální meteorologické situaci atd. Platí však, že i za velmi dramatických okolností by se po zásahu JEZ uvolnila jen malá část radioaktivních látek. V Černobylu to bylo asi 5 % palivového inventáře.
Pokud by se situace „opakovala“ v JEZ, bylo by nutné okamžitě realizovat ochranná opatření:
- Evakuace obyvatelstva v okruhu 70 km od JEZ
- Ukrytí dovnitř staveb v okruhu 200 km od JEZ
- Jodové profylaxe v okruhu 350 km od JEZ
Simulace šíření radiace v případě východního větru
Území České republiky je násobně dále – nejbližším bodem je jablunkovský výběžek více než 1100 kilometrů vzdušnou čarou od Záporožské jaderné elektrárny, Praha je 1500 kilometrů daleko. Podle odborníků tedy ani za velmi nepříznivých okolností v Česku nelze očekávat radiační důsledky vyžadující přijímání ochranných opatření.
Vzdálenost Česka od JEZ
Horší to bude s dezinformacemi
Příslušné české státní instituce situaci v Záporoží bedlivě sledují a jsou připravené bezprostředně informovat občany o vývoji a rizicích. Nepřipadá v úvahu, že by se opakovala situace z dubna 1986. Po havárii Černobylské elektrárny se sovětská vláda a pod jejím vlivem i československá vláda snažily informace ututlat, což mělo přímý dopad na zdraví obyvatel.
Hlavně ale nic srovnatelného nehrozí kvůli úplně jinému jadernému reaktoru. Typ VVER používaný v Záporoží je konstrukčně úplně jiný než RBMK z Černobylu.
Potenciálním problémem tedy nebude bezprostřední ohrožení zdraví, ale panika a další dopady na společnost způsobené nedostatkem informací, nebo dezinformacemi, které se budou snažit paniku rozdmýchávat.
