Podle nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se Evropa ohřívá rychleji než kterýkoli jiný kontinent na světě. Od roku 1991 se teploty v Evropě zvyšují více než dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Přineslo to extrémní výkyvy počasí od ničivých povodní po smrtící vlny veder.
Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro klimatickou změnu Copernicus, se zaměřila na rok 2021. Poskytuje informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu.
Klimatická změna v Evropě
„Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou v bezpečí před dopady extrémních povětrnostních jevů,“ uvedl v tiskové zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas. S pokračujícím trendem oteplování bude docházet k mimořádným vedrům, lesním požárům, záplavám a dalším dopadům změny klimatu na společnost, ekonomiku a ekosystémy.
Klimatická změna se týká celého světa, nicméně v některých částech přichází citelně rychleji. Od poloviny 19. století, kdy průmysl začal znečišťovat atmosféru spalováním velkého množství fosilních paliv, se průměrná globální teplota zvýšila o 1,2 stupně Celsia. Na evropském kontinentě je však již nyní v průměru o zhruba 2 stupně tepleji než v předindustriální éře.
Každý zlomek stupně je přitom v souvislosti se změnou klimatu důležitý. Způsobuje nebývalé vlny veder, jako byla například rekordní horka, jež zažila letos v červenci Velká Británie. Během letošních letních veder zemřelo v Anglii 2 803 lidí starších 65 let, kteří jsou obvykle náchylnější ke zdravotním komplikacím způsobeným horkem. Teploty v zemi poprvé v historii vystoupily nad 40 stupňů Celsia.
Podle následného výzkumu by tak vysoké teploty v některých částech Spojeného království byly ve světě, jež by byl o 1,2 stupně chladnější než nyní, „statisticky nemožné“. Podle WMO jsou vlny veder „nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy“ v Evropě.
Chmurné výhledy
Teploty nad Evropou se v období 1991 až 2021 výrazně zvýšily, a to průměrným tempem přibližně 0,5 °C za desetiletí. V důsledku toho alpské ledovce v letech 1997 až 2021 ztratily 30 metrů tloušťky ledu. Grónský ledovec taje a přispívá ke zrychlujícímu se zvyšování hladiny moří.
„V roce 2021 vedly povětrnostní a klimatické události ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard amerických dolarů. Přibližně 84 % těchto událostí tvořily povodně nebo bouře.“ uvádí Světová meteorologická organizace.
Četnost a intenzita meteorologických extrémů, včetně vln veder, se v posledních desetiletích zvýšila a předpokládá se, že se bude i nadále zvyšovat bez ohledu na vývoj emisí skleníkových plynů. Taktéž bez ohledu na budoucí úroveň globálního oteplování budou teploty ve všech evropských oblastech stoupat rychlostí, která převýší globální průměrné teplotní změny, podobně jako tomu bylo dosud.
Globální oteplování na vzestupu
Změna klimatu také v západní Evropě zvýšila riziko povodní. V červenci 2021 v Německu a Belgii rozbouřené řeky smetly několik domů a záplavy zabily nejméně 220 lidí. Vědci zjistili, že jednodenní srážky v těžce postižených regionech jsou nyní až o 19 % intenzivnější, než by byly bez změny klimatu způsobené člověkem.
Podle zprávy WMO se Evropa bude i nadále oteplovat rychleji než zbytek planety. Jedním z důvodů intenzivnějšího oteplování je skutečnost, že kontinent zahrnuje části Arktidy, jež se otepluje přibližně čtyřikrát rychleji než celá zeměkoule.
Každý region má totiž svá zranitelná místa, vycházející z jeho geografických vlastností. V Arktidě se sluneční světlo a teplo obvykle odráží od ledu a sněhu – ale jak tají, odhalují se tmavé povrchy, které teplo spíše pohlcují, než odrážejí, což způsobuje výraznější změny než v mírnějších oblastech světa.
Jsou tu ale i pozitiva
Podle WMO se Evropské unii v letech 1990 až 2020 naštěstí podařilo snížit emise skleníkových plynů, které ohřívají planetu, o citelných 31 %. Aby se však zabránilo ještě závažnějším změnám klimatu, je třeba snížit úroveň znečišťování mnohem razantněji.
„Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda,“ řekl Taalas.
Evropa je také jedním z nejvyspělejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Patří ke světové špičce v poskytování účinných systémů včasného varování, jež chrání přibližně 75 % obyvatel. Akční plány proti horku zachránily mnoho životů před následky extrémních veder.
