Už je to tu zas… 21tunový kus čínské rakety padá k Zemi a nikdo neví, kam dopadne

Čína se již potřetí rozhodla nechat neřízeně spadnout obrovský raketový stupeň zpět na Zemi. Tentokrát se jedná o první stupeň rakety Dlouhý pochod 5B, který dle pozorování Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics váží asi 21 tun, uvádí web Space.com.

„Oběžná dráha potvrzuje, že neaktivní 21tunový stupeň raketového jádra zůstal na oběžné dráze a nebyl aktivně deorbitován.“ konstatuje McDowell na Twitteru. „Rozpadne se, ale zkušenosti z minulosti ukazují, že hromada až 30 metrů velkých kovových úlomků narazí do Země rychlostí několika stovek kilometrů za hodinu.“

Kus čínské rakety dopadne na Zem

Raketa odstartovala v neděli 24. července ve 14:22 místního (tj. 8:22 středoevropského letního) času z kosmodromu Wen-čchang v provincii Che-nan. Jejím úkolem bylo vynesení 22tunového laboratorního modulu Wentian k čínské kosmické stanici Tiangong. V tomto směru lze misi považovat za úspěšnou, neboť modul se bez problémů připojil ke stanici.

Nedávná studie, publikovaná v časopise Nature Astronomy, upozorňuje na skutečnost, že praxe nechat nekontrolovaně padat velké stupně na Zemi vytváří „zbytečné riziko“. Nutno podotknout, že Čína není v tomto směru sama, a to navzdory mezinárodním pokynům pro zmírňování dopadů kosmického odpadu.

Spojené státy a většina hlavních mezinárodních kosmických agentur mají postupy, které upravují, jak se vypořádat s raketovými stupni. Americká NASA například připravuje pády podle standardních postupů, jež vyžadují, aby riziko obětí při dopadu rakety bylo nižší než jedna ku 10 000.

Nikdo zatím neví, kam spadne

Obecně lze říci, že riziko obětí v důsledku pádu raketových stupňů je velmi nízké, nicméně těleso rakety Dlouhý pochod 5B je mimořádně velké. V tuto chvíli navíc nejsou k dispozici žádné údaje o předpokládaném místě dopadu.

Místo dopadu je velmi obtížné předpovědět, zejména v současné době, kdy sluneční aktivita způsobuje výkyvy atmosféry, jež komplikují modelování dráhy letu. Rychlost procesu rozpadu a oběžné dráhy závisí také na velikosti a hustotě objektů. „Jakmile budeme znát přesné rozměry a úhel oběžné dráhy rakety, měli bychom být schopni přesněji předpovědět, kdy a kam trosky dopadnou“, uvádí McDowell.

Podobně chaotickými návraty skončily i dvě předchozí čínské vesmírné mise. V květnu 2020 spadly trosky neřízeného stupně na obydlenou oblast podél západního pobřeží Afriky, další raketa vypuštěná v dubnu 2021 se zřítila do Indického oceánu poblíž Malediv. Při řízených návratech se raketové stupně vracejí s opětovně zažehnutými motory, což umožňuje nasměrovat jejich trup mimo obydlené oblasti, obvykle do oceánu.

Diskuze (38) Další článek: Vymeťte herní smetí, jeden launcher stačí. Tipy na software, který dostane všechny hry do jedné knihovny

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,