Už po deseti minutách koupání v moři nám kůži obsazují mořští mikrobi

  • V moři se plavcům razantně mění přirozená skladba kožních mikrobů
  • Některé mořské bakterie lidská kůže zjevně přitahuje
  • Koupání v moři tak může u někoho zvyšovat náchylnost k nejrůznějším infekcím

U moře neohrožují rekreanty jen žraloci nebo ničivé vlny tsunami. Příčinou vážných komplikací mohou být i pouhým okem neviditelní mikrobi. Zvláště dnes, kdy má voda celé řady rekreačních oblastí daleko do dokonalosti a bývá znečištěná třeba odpadními vodami nebo splachem ze souše při silných deštích. Rizika infekcí tak tvoří nedílnou součást dovolených strávených ve slaném živlu.

Z lékařských statistik vyplývá, že po dovolené u moře nebo krátce po ní onemocní nápadně mnoho lidí nejrůznějšími infekcemi. Průnik bakterií do našeho organismu je často usnadněn tím, že dojde k narušení jeho přirozené bakteriální „posádky“, tzv. mikrobiomu.

Tým vedený Marisou Chattman Nielsenovou z University of California v Irvine se proto zabýval otázkou, zda koupání v moři nějakým způsobem naruší mikrobiom lidí. Vedlo je k tomu zjištění, že lidé, kteří se koupali, jsou po pobytu u moře k infekcím výrazně náchylnější než ti, kteří chodili jen na pláž a do vody nelezli.  

Překvapivé výsledky vědci prezentovali vědci na sympoziu American Society for Microbiology (ASC) nazvaném Microbe 2019 a konaném v San Francisku. ASC následně zveřejnila tiskovou zprávu o tomto výzkumu na řadě serverů včetně Phys.org.

Stěhování mikrobů

Marisa Chattman Nielsenová naverbovala pro svůj pokus dobrovolníky, kterým provedla stěry kůže před a po koupání v moři. Získala tak přehled o změnách spektra kožních mikrobů. Před koupelí si nesl každý dobrovolník na kůži své vlastní spektrum bakterií.

Mnohé bakterie sice tito lidé sdíleli, ale mnohé nikoli a také poměrem mezi zástupci různých skupin bakterií se jednotliví dobrovolníci významně lišili. Po vykoupání v moři byla patrná razantní změna ve složení kožního mikrobiomu a rozdíly mezi jednotlivými dobrovolníky se do značné míry setřely.

„Obvyklé kožní bakterie se při plavání v moři odplaví a nahradí je mořské bakterie,“ shrnuje pozorovaný jev Marisa Chattman Nielsenová.

Změna kožního mikrobiomu nastává velmi rychle. Je patrná už po deseti minutách plavání v moři, ale většinou bývá přechodná. Původní mikrobi se na kůži vracejí během následujících čtyřiadvaceti hodin. Zajímavé bylo zjištění, že některé mořské bakterie mají pro lidskou kůži zjevnou slabost.

U každého dobrovolníka vědci zjistili na kůži výskyt mořské bakterie z rodu Vibrio. Skupina vibrií tvoří velmi různorodé společenství. Patří k nim třeba i původce cholery. Některé druhy vyvolávají masivní rozklad tkání a přezdívá se jim proto „masožravé“ bakterie. Vibria, která ulpěla na kůži plavců, ale vědci zatím nedokázali blíže určit.

V moři bývají bakterie rodu Vibrio poměrně hojné. Jejich zastoupení v mořské vodě však bylo výrazně nižší než jejich výskyt na kůži plavců. Podle Chattman Nielsenové to znamená, že mořským bakteriím rodu Vibrio nabízí lidská kůže příhodnější podmínky k životu a ty se pak mohou na lidské kůži udržet po delší dobu. Nakolik to zvyšuje riziko nákazy po koupání v moři, ale stále není jasné.

Pramen: Phys.org

Diskuze (21) Další článek: Facebook a Instagram zažily masivní výpadek. Nefungují především obrázky

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Bakterie, Medicína, Moře, Oceán, Infekce, Dobrovolníci, ASC, Plavání, Plavec, Koupání, Kůže, University of California, Riziko nákazy, Původce, Lidská kůže, Mikroby



Konec českého poskytovatele internetu v přímém přenosu. Připomíná to krachující energetické firmy
Lukáš Václavík
CETINPoskytovatelé internetuPřipojení k internetu
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2