Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu | Zdroj: Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu | Zdroj: Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu | Zdroj: Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu | Zdroj: Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu | Zdroj: Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu | Zdroj: Boom Supersonic na YouTube

Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube
Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube
Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube
Momentky z lednového supersonického letu Zdroj:  Boom Supersonic na YouTube
6
Fotogalerie

Už žádný supersonický třesk. Experimentální stíhačka zvládne techniku Mach cutoff. Nadzvuková letadla budou tichá

Americký startup Boom Supersonic chce postavit nadzvukové dopravní letadlo až pro osmdesát cestujících a na konci ledna prokázal, že nápad nezůstane pouze na papíře. Jedenadvacetimetrový demonstrátor v podobě stíhačky pro jednu osobu totiž poprvé překonal rychlost 1 Mach.

Zakladatel společnosti Blake Scholl se nyní pochlubil na X, že letoun během zkoušky otestoval ještě jednu klíčovou technologii – tzv. Mach cutoff. Jak už název napovídá, jedná se o techniku, kdy se k zemskému povrchu nedostane poměrně hlasitý nadzvukový třesk příliš rychle letícího stroje.

První nadzvukový let XB-1 z 28. ledna 2025:

Pokud by to vedle prototypu XB-1 zvládl i mnohem větší letoun s cestujícími, může letět nadzvukovou rychlostí i nad obydlenou krajinou. Někdejší Concorde to neuměl, a proto překonával 1 Mach až nad pustým Atlantikem.

Díky refrakci třesk nedosáhne povrchu

Jak vlastně dojde k útlumu? Je to prosté. Pokud letadlo poletí ve správné výšce a při správné (nadzvukové) rychlosti rázová vlna se bude při šíření směrem k zemi lámat podobně jako světlo, když přechází z jednoho prostředí do druhého (viz refrakce).

V případě zvuku je tímto předělem teplotní gradient okolního vzduchu, který se směrem k povrchu ohřívá. Rychlost zvuku ve vzduchu se liší podle jeho teploty, jak tedy bude rázová procházet různě teplou masou atmosféry, začne se lámat. Při supersonickém letu dostatečně vysoko pak nikdy nedosáhne povrchu a vlastně se odrazí od teplého vzduchu zpět nahoru.

V praxi je to samozřejmě mnohem komplikovanější. Letadlo musí uzpůsobit rychlost jak podle aktuálního počasí v celém vzduchovém sloupci, tak podle větru. Je to výpočetně velmi náročné, využívají toho některé nadzvukové technologie stealth a prototypu XB-1 ke cutoffu pomáhá výkonný palubní počítač, nepřetržitý sběr dat, speciální režim autopilota a konečně i jeho speciálně upravené motory Symphony.

Podle Scholla dokáže XB-1 utlumit nadzvukový třesk při rychlostech do Mach 1,3. Pokud bude rychlost vyšší, rázová vlna opět dosáhne povrchu. Letadla budoucnosti by tedy mohla létat mírně supersonicky nad obydlenými kontinenty a nad oceány ještě více šlápnou na plyn.

Určitě si přečtěte

Články odjinud