Už známe hvězdné počasí na Proximě Centauri. A není to dobré pro planety

  • Jak obyvatelné mohou být planety u červených trpaslíků?
  • Zdá se, že moc ne
  • Vše nasvědčuje tomu, že tyto planety intenzivně „opékají“ četné hvězdné erupce a výrony plazmatu

Červení trpaslíci jsou daleko nejhojnějšími hvězdami v Mléčné dráze a nejspíš i v jiných galaxiích. Oproti jiným hvězdám jsou malí, studení a zároveň podle všeho často hostí planety. Proto je pro nás důležité zjistit, jak obyvatelné světy to mohou být.

Jednou z klíčových informací v tomto směru je, jak případnou obyvatelnost planet ohrožuje hvězdné počasí na červených trpaslících. O těchto hvězdách je známo, že dovedou být pořádně náladové. V některých případech odpalují jednu drtivou hvězdnou erupci za druhou, což by mohlo být pro blízké planety zničující.

Andrew Zic z australské University of Sydney a jeho spolupracovníci jako první spolehlivě prokázali těsnou spojitost mezi hvězdnými erupcemi v oblasti viditelného záření a rádiovými výtrysky – u jiné hvězdy, než je Slunce.

To má závažné důsledky pro sledování hvězdného počasí u jiných hvězd. Teď můžeme toto počasí odvozovat z detekovaných rádiových signálů dotyčné hvězdy.

Co ukázalo pozorování rádiových signálů Proximy Centauri?

Badatelé použili soustavu radioteleskopů Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP) v Západní Austrálii, rovněž teleskop Zadko na University of Western Australia, a další zařízení, k pozorování rádiových signálů nejbližšího červeného trpaslíka, a shodou okolností nejbližší hvězdy vůbec, Proximy Centauri.

Výsledky tohoto výzkumu jsou na jednu stranu pozoruhodné. Je fascinující detailně pozorovat aktivitu sousedních hvězd. Zároveň ale představují studenou sprchu pro možnou obyvatelnost planety v obyvatelné zóně u Proximy Centauri i planet mnoha dalších červených trpaslíků. Vše nasvědčuje tomu, že tyto planety intenzivně „opékají“ četné hvězdné erupce a výrony plazmatu.

Problém je v tom, že červení trpaslíci jsou chladnější a méně zářiví, než je například naše Slunce. Proto je jejich obyvatelná zóna, tedy oblast kolem hvězdy, kdy by teoreticky mohla být na planetě kapalná voda, mnohem blíže hvězdě, než je tomu ve Sluneční soustavě. To ale zároveň znamená, že je taková planeta snadnějším terčem pro hvězdné erupce a podobné projevy aktivity červeného trpaslíka.

Výsledkem této situace nejspíš je, že planety v obyvatelné zóně červených trpaslíků, jako je právě Proxima Centauri a její planeta Proxima Centauri b, mají značně zničenou atmosféru. Jejich povrch zřejmě neustále ozařují intenzivní rentgenové a ultrafialové paprsky. To není příliš vhodné prostředí pro život.

Titulní foto: ESA/Hubble & NASA, CC BY 4.0

Diskuze (9) Další článek: Electronic Arts kupuje Codemasters za 1,2 miliardy dolarů. Chce se stát jedničkou v závodních hrách

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Mimozemský život, Slunce, Sluneční soustava, Austrálie, Počasí, Mléčná dráha, Rádiový signál, Výron, Planeta, Trpaslík, Pro, Erupce, ASKAP, Obyvatelnost, Plazma, Univerzita of Sydney, Hvězda, Proxima Centauri, Centauri, Proxima