Aktuální pandemie uzavřela školy po celém světě. Možná si říkáte, že je to bezprecedentní situace, která nemá v historii obdoby a že to může mít neblahý vliv na vzdělání dětí. Ale v minulosti už podobné případy nastaly a mohou být akcelerátorem nových myšlenek. Své by o tom mohl povídat i Isaac Newton.
Když řádil mor
Anglii v roce 1665 zasáhla velká epidemie moru. I tenkrát se vedly statistiky úmrtí, které jsou ve srovnání s aktuální koronavirovou pandemií mnohem děsivější. Londýn počítal v září 1665 přibližně sedm tisíc úmrtí týdně. Celkem zahynulo odhadem až 100 tisíc Britů, což představuje cca čtvrtinu tehdejšího Londýna.
Tzv. velký londýnský mor byl jen menším pozůstatkem po morové epidemii zvané Černá smrt, která se Evropou prohnala o tři sta let dříve. Ta zabila odhadem 25 milionů Evropanů, přibližně třetinu tehdejší evropské populace.
Je zajímavé, že mor do Evropy zanesli kočovní obchodníci z Číny, konkrétně z provincie Chu-pej, kde byl zpětně vypátrán zřejmě první výskyt morové infekce. Hlavním městem provincie Chu-pej je město Wu-chan. Ano, ten Wu-chan, odkud se rozšířila i aktuální nebezpečná verze koronaviru.
Mor byl ale nesrovnatelně větší kalibr a lidstvo s ním bojovalo několik set let. V Evropě se ho podařilo vymýtit až začátkem osmnáctého století. Pomohlo rozšíření hygienických návyků a izolace lidí, stejně jako to známe z aktuálních opatření.
Isaac Newton na „morových prázdninách“
Ačkoli byla Evropa po řádění Černé smrti ve čtrnáctém století lépe připravena, menší morové epidemie se stále vracely, a to přibližně jednou za dvacet let. Jednou z největších pak byla ta londýnská. V té době žil poblíž i později slavný fyzik Isaac Newton, když tam jako student navštěvoval univerzitu v Cambridge.
Rodný dům Isaaca Newtona ve Woolsthorpu
Univerzita kvůli epidemii moru přerušila provoz, a to na dlouhé období od srpna 1665 do dubna 1667. Mladý Isaac Newton se proto vrátil do rodné obce Woolsthorp na venkově. Zde vypomáhal na statku a dával si pauzu od studia. A jak praví legenda, jednoho dne si lehl pod jabloň a zamyslel se nad tím, proč z ní jablko padá směrem k zemi. Není pravděpodobné, že mu jablko spadlo přímo na hlavu, jak se traduje, ale více indicií prozrazuje, že mu padající jablko bylo skutečně inspirací.
Issac se pustil do hloubání a výsledkem bylo, že během „morových prázdnin“ vymyslel teorii gravitace, odvodil diferenciální počet a pustil se i do teorie světla a skladby barev. Změna prostředí mu zjevně pomohla v kreativitě a představivosti. A kdo ví, třeba i ze současné karantény vzejde další Isaac Newton.