V Amazonii objevili ztracená města a pyramidy. Pomohla technologie z autonomních aut a robotických vysavačů

Před více než 600 lety se v amazonském deštném pralese rozkládala rozsáhlá městská zástavba, která zahrnovala vzájemně propojená tábořiště, vesnice, města a monumentální centra. Na území dnešní Bolívie existoval městský systém, který zahrnoval rovné, vyvýšené hráze dlouhé několik kilometrů, kanály a nádrže, uvádějí vědci v článku časopisu Nature z 25. května.

Amazonie je jednou z posledních velkých divočin na planetě, o které po staletí kolují legendy, že hluboko v pralesích existují ztracená města. Hledání El Dorada, údajného města plného zlata, vylákalo mnoho španělských dobrodruhů, z nichž mnozí se nikdy nevrátili. Ještě ve 20. století hledal britský badatel Percy Fawcett něco, co považoval za ztracené město, ale i on nakonec zmizel v džungli.

S objevem pomohl lidar

Podle archeologa Heiko Prümerse z Německého archeologického ústavu v Bonnu a jeho kolegů nebyla z předkolumbovské doby v Amazonii ani jinde v Jižní Americe dosud známa žádná hustá zástavba. Vědci proto předpokládali, že místo budování velkých měst se značná část casarabské populace rozprostírala v síti malých až středně velkých osad, které zahrnovaly dostatek volného prostoru pro zemědělství.

K identifikaci struktur obydlené sítě, která archeologům dlouho unikala, pomohlo letecké laserové snímkování schopné proniknout skrz husté koruny stromů. Dřívější archeologické vykopávky naznačily, že casarabští pěstitelé kukuřice, rybáři a lovci obývali území o rozloze 4 500 km2.

Klepněte pro větší obrázek 
Pomohlo letecké laserové snímkování

Již zhruba sto let vědci vědí, že lidé z kmene Casarabe vyráběli složitou keramiku a stavěli velké hliněné mohyly, hráze a rybníky. Tyto nálezy se však nacházely v izolovaných lesních lokalitách, které se obtížně zkoumají. Prümersův tým se rozhodl prozkoumat bujnou vegetaci Amazonie shora s cílem najít pozůstatky lidské činnosti, jež dosud zůstávaly skryté.

Kdo chce vidět, ten vidí

Vědci použili helikoptéru Eurocopter AS350, výpočetní jednotku Trimble APX-15 UAV a skener Riegl VUX-1, který na amazonský prales a travnaté plochy z výšky asi 650 metrů vystřelovala laserové pulzy, jež se odrážely od zemského povrchu. Metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu (light detection and ranging, zkráceně lidar) umožnila vědcům zmapovat obrysy dosud skrytých struktur.

Vědci tak digitálně odstranili koruny stromů a identifikovali starobylé ruiny rozsáhlého městského osídlení v okolí Llanos de Mojos v bolivijské Amazonii. Lokalita je nejpozoruhodnějším objevem, který naznačuje, že amazonský deštný prales byl ve skutečnosti hustě osídlen a místy i značně urbanizován mnoho století před začátkem zaznamenané historie tohoto regionu.

Klepněte pro větší obrázek Vlevo realita, vpravo pohled lidaru

Heiko Prümers odkazuje při té příležitosti na staré španělské přísloví, které tvrdí, že nikdo není tak slepý jako ten, kdo nechce vidět. „Je to mýtus, který vytvořili Evropané, jež mluvili o džungli a rozsáhlých oblastech nedotčených člověkem,“ říká. „Takže spousta lidí nechtěla vidět, že jsou zde archeologická naleziště, která si zaslouží prozkoumat.“

11 dosud neznámých lokalit

Při pohledu na snímky z lidaru „je zřejmé, že kopce jsou plošiny a pyramidy stojící na umělých terasách v centru dobře naplánovaných osad,“ říká Prümers. Tým provedl průzkum šesti částí území starověkého Casarabe, přičemž data odhalila 26 lokalit, z toho 11 dosud zcela neznámých.

Dvě lokality – Cotoca a Landívar – jsou mnohem větší než ostatní. V obou osadách se na umělých terasách nacházejí plošinové pahorky obdélníkových tvarů sestavené ve tvaru písmene U a kuželovité hliněné pyramidy.  Každou lokalitu ohraničují vyhloubené příkopy a obranné zdi. Z Cotoky a Landívaru se do všech směrů rozbíhají cesty spojující primární osady s menšími lokalitami.

Tropické pralesy, které zůstaly z velké části neprozkoumané, jako například středoafrická pánev Konga, pravděpodobně hostily další rané formy městské zástavby, předpovídá archeolog Roland Fletcher. Teprve vykopávky vedené na základě lidarových objevů mohou začít rozplétat velikost populace Casarabe. Nyní není známo ani to, zda primární casarabské lokality představovaly sídla moci ve státech.

„Jsem si jistý, že v příštích 10 nebo 20 letech uvidíme mnoho takových měst, a některá budou ještě větší než ta, jež představujeme v našem článku,“ dodává Heiko Prümers. Amazonie se však rychle mění – lesy jsou likvidovány, aby se podpořilo zemědělství, chov dobytka, výroba energie, výstavba silnic a přehrad. Můžeme tak přijít o mnohé z těchto neporušených oblastí, v nichž jsou ukryty záznamy o minulých kulturách.

Váš názor Další článek: Už žádné nevzhledné kabely. Project Stealth od Gigabytu ukazuje směr budoucích počítačů

Témata článku: Technologie, Věda, Výzkum, Historie, lidar, Archeologie, Amazonie, Nature, Jižní Amerika, Objev, Deštný prales, Eurocopter, Terasa, Vědec, Lokalita, Amazonia, Fletcher, Osada, Robotický vysavač, Bonn, Bolívie, Pyramida, PAHO, Rybář