Dětská rakovina už není takový strašák jako před pár desetiletími. Moderní medicína dokáže mnohé z malých pacientů vyléčit. Bohužel, daní za uzdravení bývá neplodnost, protože ozařování a chemoterapie dětem nevratně poškodí budoucí pohlavní buňky.
Takové poškození pohlavních žláz s sebou nese i hormonální problémy v dospělosti. Náprava je za současného stavu poznání nemožná.
Jedinou šanci pro malá děvčata, která musí podstoupit léčbu zhoubného nádoru, představuje odběr části jejich vaječníků, zamražení speciálním postupem a uskladnění v tekutém dusíku při teplotě -196°C. Tkáň vydrží v třeskutém mrazu bez problémů dlouhé roky. Když se pak dívky v dospělosti rozhodnou založit rodinu, lékaři tkáň rozmrazí a transplantují ji pacientce.
I když už se po této proceduře narodily zdravé děti, nelze úspěch garantovat. Problém představuje především mražení tkáně vaječníku. Ta má velký objem a tvoří ji pestrá směsice různých buněk. Je těžké zvolit takové podmínky mražení, které by nenapáchaly na tkáni velké škody.
Daleko jednodušší by bylo zmrazit pouze malé váčky obsahující budoucí vajíčka, tzv. folikuly. Jenže po rozmrazení by chyběla folikulům okolní podpůrná tkáň vaječníku a vajíčka by byla odsouzena k zániku.
Americký tým vedený lékařkou Teresou Woodruffovou z Northwestern University se obrátil s prosbou o pomoc na kolegy z týmu Ramilly Shahové. Odborníky na trojrozměrný tisk požádali lékaři o vytvoření prostorové sítě, do které by bylo možné nasadit folikuly s budoucími vajíčky. Jako materiál zvolili želatinu, jež se vyrábí ze zvířecího kolagenu.
Tato bílkovina tvoří základní „lešení“ pro buňky všech tkání a orgánů. Woodruffová spolu se svými spolupracovníky doufala, že 3D-konstrukce z vláken želatiny nahradí folikulům tkáň vaječníku. Všem však hlodaly v mozku pochybnosti. Nakolik zastoupí jednoduché mikroskopické „síto“ z želatiny komplikovanou strukturu plnohodnotného orgánu?
Vědci byli překvapeni, jak dobře si folikuly laboratorních myší v trojrozměrné želatinové síti vedly. Když transplantovali 3D-želatinovou síť s folikuly neplodným myším místo jejich vlastních vaječníků, prorostly do želatinové sítě cévy a 3D-tištěné vaječníky začaly normálně fungovat.
Myši měly mláďata a spustila se u nich i produkce mléka v mléčné žláze. To znamená, že se normalizovaly i hormonální poměry v těle zvířat. Myši narozené z umělého vaječníku byly naprosto zdravé a samy se dál úspěšně rozmnožovaly.
Výsledky studie publikované v předním vědeckém časopise Nature Communications jsou příslibem pro léčbu neplodnosti. Mohly by se ale uplatnit i při záchraně zvířat ohrožených vyhubením nebo při šlechtění domácích zvířat. Zároveň jde o názornou ukázku prospěšnosti spolupráce mezi odborníky diametrálně odlišných profesí, kteří na první pohled nemají mnoho společných zájmů.
Zdroj: Nature Communications
