Antarktida, která bývá považována za jedno z nejchladnějších míst na Zemi, zažívá nebývalou vlnu vysokých teplot. Na jižní polokouli přitom v srpnu vrcholí zima. Průměrné teploty byly v červenci o 10 °C vyšší, než je běžné, přičemž na některých místech východní Antarktidy byly zaznamenány teploty až o 28 °C nad normálem. Podrobnosti přináší deník Le Monde.
V zimním období, kdy vnitrozemí Antarktidy obvykle zaznamenává teploty mezi -50 °C a -60 °C, došlo k výraznému oteplení. Například v pondělí 5. srpna byla ve východní Antarktidě naměřena teplota -40 °C, což je výrazně vyšší hodnota, než by bylo normální pro tuto část roku.
O den později, v úterý 6. srpna, zaznamenala ruská základna Vostok teplotu -34 °C, což je na poměry tohoto extrémně chladného místa také velmi nezvyklé. Tato situace je nejen neobvyklá, ale také alarmující, protože se jedná o nejvýraznější zimní oteplení, které překračuje sezónní normy.
Anomálie byly už v březnu 2022
Tyto neobvykle vysoké teploty jsou důkazem, že ani nejchladnější části planety nejsou ušetřeny dopadů globálních klimatických změn. Místo obvyklých teplot hluboko pod bodem mrazu, které jsou pro tuto oblast typické, nyní dochází k výrazným teplotním odchylkám, které jsou v kontextu antarktického klimatu mimořádně znepokojivé.
V září 2023 byla zveřejněna studie, která označila Antarktidu za nejrychleji se oteplující místo na světě. Podle této studie se klima na tomto kontinentu otepluje dvakrát rychleji než na zbytku planety. Tento fenomén má zásadní důsledky pro globální klima, protože tání antarktických ledovců může výrazně přispět ke zvýšení hladiny moří a změnám v oceánských proudech.
Vlna vysokých teplot není pro Antarktidu úplnou novinkou. Už v březnu 2022 zažil kontinent neobvyklou anomálii, kdy se teploty odchýlily od normálu o neuvěřitelných 40 °C, což tehdy vedlo k tomu, že na některých místech dosáhly téměř nuly. Tento jev byl zcela bezprecedentní a šokoval vědce po celém světě.
Co na to říkají odborníci?
Gaétan Heymes z Météo-France vysvětlil, že i když není neobvyklé zaznamenat odchylky o 10 °C, tak tentokrát je jiná délka trvání tohoto oteplení – už více než 10 dní. Na rozdíl od situace v březnu 2022 však tentokrát teploty nedosáhnou nuly nebo dokonce kladných hodnot.
Geofyzik Jamin Greenbaum ze Scrippsova institutu oceánografie na Kalifornské univerzitě v San Diegu ale upozorňuje, že záznamy o teplotách na Antarktidě jsou relativně nové a nesahají tak daleko do minulosti jako na jiných kontinentech.
To znamená, že naše schopnost porovnávat současné události s historickými daty je značně omezená. „Současná situace je bezpochyby velmi alarmující. Událost tohoto druhu je extrémně neobvyklá v kontextu záznamů, které máme pro Antarktidu k dispozici,“ uvedl Greenbaum.
Klimatolog Jonathan Wille ze švýcarského ETH Zürich dodal, že je pozoruhodné nejen samotné oteplení, ale také jeho rozsah. Oblast postižená touto vlnou veder je co do velikosti srovnatelná s celou Austrálií, což podtrhuje závažnost a výjimečnost tohoto jevu.
Může to mít dalekosáhlé následky
Vědci vyjadřují vážné obavy z toho, co mohou zvýšené teploty znamenat pro budoucnost Antarktidy a následně pro celý svět. Antarktida totiž obsahuje obrovské množství ledu – zhruba 60 % sladké vody na naší planetě je vázáno v jejích ledovcích. Pokud by tento led roztál, mohla by se průměrná hladina světových oceánů zvednout o více než 46 metrů, což by mělo katastrofální důsledky pro pobřežní oblasti po celém světě.
V případě, že by roztály pouze menší ledové útvary, vědci odhadují, že by hladina moří mohla stoupnout až o tři metry. To by stačilo na zaplavení velkých částí pobřežních měst, jako jsou New York, Londýn nebo Tokio, což by vedlo k masivní migraci obyvatel, ztrátám na majetku a dramatickým změnám v ekosystémech.
Důsledky tání antarktického ledu tedy nejsou jen lokální problém, ale mají globální dopad, který může zasáhnout miliony lidí po celém světě. Proto je sledování těchto změn a přijetí opatření k omezení globálního oteplování nezbytné pro budoucí zdraví naší planety.