Více než dvacet let platil v Belgii zákon, který měl do roku 2025 ukončit provoz všech sedmi belgických reaktorů a zakázat stavbu nových. Jenže někdejší plán se vzhledem k energetické a bezpečnostní situaci ukázal jako neudržitelný. Nejen kvůli válce na Ukrajině a skokovému zdražení plynu, ale také kvůli stále hlasitější debatě o emisích a bezpečnosti dodávek bylo nutné tento postoj změnit.
S nástupem nové středopravé vlády vedené Bartem De Weverem a jejím rozhodným ministrem energetiky Mathieuem Bihetem nyní Belgie zažívá zásadní obrat ve své energetické politice. Vláda se rozhodla pro razantní krok v podobě zrušení zákona z roku 2003, čímž otevřela cestu k prodloužení životnosti stávajících reaktorů i k výstavbě nových. Cílem je posílit energetickou bezpečnost země a snížit závislost na dovozu fosilních paliv.
Belgie otáčí z důvodu krize
Hlavním důvodem k tak radikální změně je současná geopolitická situace a s ní spojená energetická krize. Belgická vláda si uvědomuje, že jaderná energie je zásadní pro zajištění stabilních dodávek a dosažení klimatických cílů. Ministr pro energetiku Mathieu Bihet zdůrazňuje, že tento obrat není jen energetickou reformou, ale i krokem pro ekonomickou, environmentální a strategickou budoucnost země.
Jaderná elektrárna Tihange v Belgii
Belgický parlament schválil zrušení zákona výraznou většinou (102 pro, 8 proti, 31 se zdrželo). Vláda nyní plánuje prodloužit provoz stávajících reaktorů a zároveň investovat do nových technologií, jako jsou malé modulární reaktory (SMR).
Cílem je dosáhnout celkové kapacity 8 GW jaderné energie (aktuální kapacita je kolem 4 GW, takže jde o zdvojnásobení). Ambiciózní plán však naráží na překážky, jako jsou jednání s energetickou společností Engie, která sice spolupracuje na prodloužení životnosti reaktorů Doel 4 a Tihange 3, ale nové reaktory „nejsou součástí její strategie v Belgii“.
Nejnovější reaktory Doel 4 a Tihange 3, které měly končit už za pár měsíců, budou fungovat minimálně dalších deset let (a pravděpodobně ještě déle). Zásadní dohoda mezi státem a provozovatelem Engie rozdělila náklady a odpovědnost: stát výměnou za jednorázovou platbu 15 miliard eur převezme správu jaderného odpadu.
Budoucnost v malých modulárních reaktorech
Malé modulární reaktory, na které Belgie sází, slibují zajímavou budoucnost. Projekt MYRRHA, vyvíjený výzkumným centrem SCK CEN, má být evropskou špičkou v reaktorech chlazených olovem. Do roku 2035 by měl vzniknout ukázkový a testovací provoz a plné komerční nasazení SMR je ale reálné v horizontu deseti až patnácti let.
Jaderná elektrárna Doel
Změna postoje k jaderné energetice vyvolala v Belgii bouřlivé reakce. Zatímco průmysl a část politického spektra tento krok vítají, ekologické organizace a některé politické strany vyjadřují obavy. Argumentují například tím, že je třeba se soustředit především na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Belgická vláda však věří, že jaderná energie a obnovitelné zdroje se mohou vzájemně doplňovat a vytvořit tak stabilní a udržitelný energetický mix.
Jaderná energie dnes v Belgii pokrývá asi 40 % výroby elektřiny a má klíčovou roli v plánech na dosažení uhlíkové neutrality. Podle scénářů PATHS2050 je bezemisní jádro nezbytným doplňkem obnovitelných zdrojů. Výhodou je stabilita a předvídatelnost, což se hodí nejen v zimě, ale i při růstu spotřeby, která se má do roku 2050 podle odhadů téměř zdvojnásobit.
Belgie se tak připojuje k velkému evropskému jadernému návratu – po boku Francie, Dánska, Švédska nebo Nizozemska. Zda bude její sázka na renesanci jádra úspěšná, ukáže až čas. Jisté však je, že zelená revoluce dostala nový a lehce radioaktivní nádech.