V bílé Vánoce ani nedoufejte. ČHMÚ zpracoval pravděpodobnostní mapu

Názory k článku

Jarda.abc  |  25. 11. 2019 15:13  |  Microsoft Windows 10 Chrome 78.0.3904.108

Ve velkých krajských městech?Počítáte k nim i Olomouc, Zlín a Ostravu?
Když bývá v Ostravě ráno v lednu -18, v Brně je -12, v Praze -5.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Pytlík  |  25. 11. 2019 15:20  |  Microsoft Windows 7 Chrome 78.0.3904.99

Jaké to překvapení, když po mnoho posledních let kvetly na Štědrý den sedmikrásky a ochlazení přicházelo na Nový Rok...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lemming  |  25. 11. 2019 16:01  |  Microsoft Windows 10 Chrome 78.0.3904.97

Tak ono bílé Vánoce nebyly pravidlem ani za Ladových dob...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
dolph1888  |  25. 11. 2019 16:06  |  Microsoft Windows 10 Firefox 71.0

Letos určitě ne, ale jinak je příliš brzo vynášet nějaké dlouhodobé závěry. Je třeba čekat tak 10 let až se vrátí do Česka vlhčí episoda s více dešti a za další roky se uvidí, jestli měli klimatičtí alarmisté pravdu. Připomínám, že dnes např. moře stoupá jen v milimetrech ročně (proti jejich cm předpokladům a jižní polovina planety se otepluje jen o 0,2° C, opět v rozporu s jejich odhady) a korálové ostrovy, které měly být dávno pod vodou naopak stoupají. Vynáší je odpar z moří.
> Možná technická, chtějí vůbec lidé skutečnou zimu? Když všude vidím při teplotách nad nulou ty zabalené třesoucí se lidičky, co prakticky jinou než upocenou dovolenou u moře neznají (sám vyhledávám odpočinek na chladnějších místech planety), myslím si, že nechtějí. Já, když chodil na školu, tak ráno už koncem listopadu bylo bez problému -7° C, od začátku prosince se chodilo na svah se školou lyžovat, sáňkovat a v lednu i únoru byli slyšet jen havrani, zpěv jiných ptáků žádný a co týden, čtrnáct dnů mrazivé epizody, kdy arktické dny -10° C střídaly ještě chladnější noci až -24° C a nemyslím šumavské slatě, tam bylo klidně dlouhodobě -30° C.
> Nicméně žádné obavy, před chladnými obdobími v klimatu Země (neoglaciál), vždy předcházejí teplá, teplejší než jaké zažíváme dnes, zeleň se rozroste díky CO2, vlhký vzduch mnohem lépe promíchá atmosféru, někde začnou ledovce mizet, jinde přirůstat (dnes se to také děje v Grónsku i Kanadě, úbytky odtáváním jen tak, tak převyšují přírůstek, žádné drama) a tam kde nový ledovec vzniká, nejprve každé léto mizí, ale časem začne zůstávat i přes léto, objem narůstá, začne ovlivňovat okolní klima, pak celoplanetární (nebude sám) a teplé období končí. Jednou možná do 50 let (v neoglaciálu se teplé/studené období střídá mnohem rychleji než v holocénu, nejsou to desítky tisíc let, ale pouhá staletí) se všichni budou třást zimou a vzpomínat na to, jak neuváženě snižovali CO2 (kterého možná více produkovalo moře než sám člověk = kdo dnes ví, jak to je, kde mají alarmisté čísla o tom, kolik vyprodukují živé mořské organismy, aby lidskou činnost mohli odečíst?), odstavovali uhlí a z vlastního neopodstatněného strachu také jádro. Už bude pozdě, mnoho z nich to nedá a bohužel také mnoho „nevinných”, jejichž názor byl jiný, správný.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Mi.Chal  |  25. 11. 2019 21:48  |  Microsoft Windows 7 Firefox 70.0

V Praze si tedy moc Vánoc na sněhu nepamatuji, většinou něco spadne maximálně v listopadu nebo začátkem prosince, na Vánoce kolem 10 stupňů a sníh pak až v lednu či únoru, pokud vůbec.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
25. 11. 2019 21:59 | Microsoft Windows 10 Chrome 78.0.3904.97

Podle mne bude počasí anomální, a to až do půlky ledna. Prostě studenější podzim - vítr a déšť. V půlce ledna pak budou dva týdny -20°C s velkými výkyvy teplot. Březen pak průměrný a v dubnu bude tři dny sněžit (hned to roztaje).
Tak a teď vy a vaše předpověď. Uvidíme, komu to vyjde.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kuba12345678  |  25. 11. 2019 22:39  |  Android Chrome 73.0

naproste hovadiny

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
26. 11. 2019 16:36 | Android Chrome 78.0

Zalednění Evropy se samo reguluje průtokem části golfského proudu skrz Beringův průliv. Kolem roku 1000 v Grónsku pěstovali ovce na travnatých pastvinách a Karel IV. by asi také nezakládal vinice na vychlazených stráních. V renesanci se u nás pěstovaly melouny a fíky. Takové oteplení ještě ani nenastalo. Od renesance do baroka byly vypáleny téměř veškeré lesní porosty, důkazy najdete na dobových vedutách. To bylo vypouštění CO2 do atmosféry! Marie Terezie pak musela stanovit lesní zákon a lesy obnovit. V těchto ohledech je klimatický alarmismus politizujicí nesmysl. Pojďme raději sázet lesy jako v Číně a Indii. Pomůžeme tím všemu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor